Poslanec Marek Šnajdr po zhruba dvouhodinové schůzce řekl, že vidí v jednáních pokrok. Návrhy budou analyzovány a propočítány, uvedl s tím, že hotovo závěrečné řešení zatím není. Je podle něj třeba zaměřit se na snížení spotřeby jednotlivých úřadů.
Úvahy o předčasných volbách prospívají podle neformálního lídra "rebelů" Petra Tluchoře jen sociální demokracii a komunistům. "Co ale nechápu, proč si máme vyhrožovat předčasnými volbami v koalici nebo dokonce ve straně," uvedl Tluchoř.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura už odpoledne po jednání sněmovního klubu ODS sdělil, že pracovní skupina by měla přinést klubu stanovisko zhruba do konce příštího týdne. Už dříve se rebelové s vedením strany dohodli na tom, že rozpočet by se mohl posílit privatizacemi státních podniků. Navrhovali také například, aby stát v příštím roce nezvyšoval počet úředníků o zhruba 1400.
ČTĚTE TAKÉ: |
Programem koalice není zvyšování daní, ale naplnění systémových reforem, které povedou ke snížení deficitu, zdůraznil Tluchoř. "My pevně věříme, že se nám povede dohodnout takové parametry, že nebude třeba daně zvyšovat," dodal.
Na večerní jednání pracovní skupiny chtějí zástupci "rebelů" mluvit o hospodaření s budovami, v nichž jsou úřady. "Je zajímavé, že skoro ve 30 procentech objektů jsme v komerčních prostorách, kde jsme za vysoké nájemné," uvedl exministr zemědělství Ivan Fuksa.
Tluchoř podotkl, že programem koalice není zvyšování daní, ale naplnění systémových reforem, které povedou ke snížení deficitu. Stanjura však poukázal na to, že většina návrhů "rebelů" zvyšuje rozpočtové příjmy, není prý možné toho dosáhnout už příští rok. Například privatizace trvají měsíce, možná léta, řekl.
Revoltující poslanci ODS už dříve navrhli, aby v příštím roce nerostl počet státních zaměstnanců o 1400, jak to plánuje vláda. Hovoří také o změnách v nákupu služeb pro státní úřady, úsporách v administrativě a v provozních výdajích státu. Chtějí rovněž státní dluh snížit dalšími privatizacemi státního majetku.
Šestice rebelujících poslanců ODS
Předchozí pokus vlády prosadit soubor daňových a dalších změn skončil neúspěchem. Předlohu vetoval Senát a při opakovaném hlasování ve Sněmovně se část poslanců ODS postavila proti. Vláda proto vzápětí předložila balíček znovu a spojila s ním svou důvěru.
Balíček zvyšuje DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, zavádí dodatečné zdanění lidí s vyššímu příjmy, omezuje výdajové paušály živnostníků a ruší slevu na dani u pracujících důchodců. Podle vlády má přinést asi 25 miliard korun. Na zvýšení daně z přidané hodnoty z toho připadá asi 16 miliard korun.
