Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Proč nevolí Češi jako Britové ve čtvrtek? Je to dáno historicky, odmítá vnitro změnu

Zprávy z EU

  6:00
PRAHA - Češi volí jako téměř jediní v Evropě během dvou dnů. Jde o zbytečnost, za kterou si akorát připlácíme, nebo o zažitý zvyk, kterého se nechceme vzdát? Ministerstvo vnitra zatím nepřemýšlí, že by systém změnilo. „To, že se u nás nevolí pouze jeden den, je dáno historicky,“ jmenoval resort důvod, proč změnu odmítá.

Komunální volby v Plzni - Slovany foto: Ladislav Němec, MAFRA

Ministerstvo vnitra nepřipouští jiný systém volby než ten dvoudenní. „Že se volby konají v pátek a v sobotu, je dáno zákonem a důvodem, proč k tomu bylo přistoupeno, je vyšší volební účast,“ uvedl pro server Lidovky.cz důvody mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. „To, že se u nás nevolí pouze jeden den, je dáno historicky, o změně z pozice úřadu zatím neuvažujeme,“ doplnil Řepka.

Menší náklady

Vyškrtnutím jednoho dne by se ale mohlo ušetřit - minimálně na částkách, které jsou vypláceny členům volební komise, přičemž každý v komisi dostane od 1300 do 1600 korun (záleží na tom, jakou funkci plní). „Jednodenní volby jsou levnější, protože nemusíte platit výdaje za volební komise ve dvou dnech. Pokud chce někdo ušetřit náklady v řádu desítek milionů, možná i více, tak by to volbám jistě prospělo, alespoň v tomto ohledu,“ řekl serveru Lidovky.cz ústavní právník Jan Kysela.

 

Letošní volby:

Letos půjdeme volit v nejzazším termínu. Od roku 1994 se komunální volby většinou konaly v listopadu, později se termín přesunul na konec října.

Sám ovšem nepovažuje výši nákladů za prvořadou. „Nejsem si jistý, jestli je na volbách nejpodstatnější ušetřit několik desítek milionů. Problémem je spíše volební účast. A obávám se, že sloučit oba dny do jednoho by jí zrovna nepomohlo,“ upozornil. Také resort vnitra nepřikládá vidině úspor velký význam. „S největší pravděpodobností by k tak veliké úspoře nedošlo,“ uvedl Řepka a doplnil, že přesnější čísla zatím nezná ani ministerstvo financí.

Anketa

Stačilo by, kdyby se volby konaly v jediný den?

Ano 366
Ne 156

Jinde v Evropě se ovšem rozhoduje o politickém vývoji během jednoho dne běžně, a to bez větších komplikací. Například během květnových voleb do europarlamentu volili Britové pouze ve čtvrtek, Irové v pátek, také sousedi na Slovensku a v Polsku hlasovali o nových europoslancích v jediném dni.

Kromě Česka se volí dva dny po sobě už jen v Itálii. „Připouštím, že dvoudenní volby jsou neobvyklé, ale nevím, co bych z toho vyvodil za závěr. Jinde jsou lidé patrně více zvyklí na to, že se volí v jeden den, možná mají lidé v zahraničí větší zájem na tom chodit k volbám. Nedá se to ovšem testovat jinak, než se to zkrátka zkusí,“ oznámil Kysela.

Jinde v Evropě to jde...

Fungovalo by, kdyby i Češi volili jen během jediného pracovního dne? „Zdá se mi krajně nepravděpodobné, že by se to neprojevilo negativně,“ míní ústavní právník Kysela.  Rovněž pochybuje o možnosti, že by se volby konaly pouze během dvou pracovních dnů, například ve čtvrtek a pátek. „O tom si nemyslím nic hlubokého, nemám žádná data, na základě kterých by to mohl hodnotit,“ sdělil.

Proti ale mluví například i výrok politologa Pavla Šaradína. „Je prokázáno, že pokud jsou volby ve dvou dnech, z toho jeden den je dnem pracovního klidu, tak je volební účast vyšší,“ uvedl před eurovolbami pro Lidovky.cz.

Účast kolem 50 procent, odhadl Zeman

Prezident Miloš Zeman na otázku, zda by byl pro změnu konání voleb, kvůli časové vytíženosti v pátek neodpověděl. Z jeho dřívějších vyjádření je ale zřejmé, že o tom neuvažuje. Prezident poté, co odvolil v pražských Stodůlkách, řekl, že v komunálních volbách očekává účast kolem 50 procent. U prvního kola senátních voleb si tipnul účast asi 20 procent oprávněných voličů, v druhém pak podle něj bude podstatně nižší.

Češi přesto jednu zkušenost s volbami během jediného dne mají - v roce 2000 se volby konaly pouze v neděli .

„Před těmi čtrnácti lety se volilo v neděli a myslím, že to volební účasti moc nepomohlo. Ono je to těžké - když lidé volí o víkendu, může to znamenat, že mají čas, a nebo přesný opak. Když je ošklivo, řekne se, že se nikomu nechtělo do té sloty. Když je venku hezké počasí, tak se řekne, že voliči nešli k volebním urnám proto, že se šli koupat,“ povzdechl si Kysela. Také podle mluvčího Řepky se změna nesetkala s dobrým ohlasem - zaprvé to způsobilo zmatek mezi voliči, zadruhé volební účast dosáhla jen 33,64 procent.

Podle Kysely jde hlavně o rozhodnutí občanů. „Pokud někomu nestojí za to obětovat několik desítek minut na to, aby došel do volební místnosti, tak s tím mnoho nenaděláme. Myslím ale, že bychom mu neměli zákonným způsobem vytvářet překážky, na druhou stranu dost pochybuji o tom, že bychom ho dokázali nalákat,“ pokračoval v myšlence.

ČTĚTE VÍCE O VOLBÁCH:

A nemusí to být jen zákony, které mohou ovlivnit účast i výsledky voleb. Například předčasné volby do sněmovny v loňském roce provázely vášnivé diskuse o tom, zda prezident Miloš Zeman nekalkuluje, když vyhlásil konání voleb na  25. a 26. října . Volební víkend totiž před rokem přímo navazoval na státní svátek, navíc ve školách hned potom následovaly podzimní prázdniny. Experti proto očekávali, že se to odrazí na volební účasti. Ta se nakonec nepřehoupla ani přes 60 procent.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...