„Úterní útoky v Bruselu vyvolaly zatím nejvážnější otázky, jak byla země připravená na podobnou hrozbu,“ napsal list The New York Times. Vypočítává přitom opatření, která Belgie přijala, aby se vypořádala se sílící radikalizací včetně seznamu lidí podezřelých z terorismu, který zahrnuje osoby, jež odešly bojovat do Sýrie, Iráku či Libye.
„Proč si teroristé vybrali za cíl Belgii?“ ptá se britský list The Guardian. „Belgie se může zdát jako nepravděpodobné ohnisko evropského extremistického násilí,“ píše deník, podle něhož ale existuje řada důvodů, proč tomu tak je. „Mezi ně patří početná a špatně integrovaná muslimská menšina, vysoká nezaměstnanost mezi mladými v této komunitě, dostupnost zbraní, vysoce rozvinutá komunikační a dopravní síť, samolibé a samy se sebou spokojené úřady trpící chronickým nedostatkem zdrojů, a domácí politická nestabilita,“ tvrdí.
Britský The Independent poukazuje na to, že se ukázala bezpečnostní slabina většiny evropských letišť - totiž režim v příletových halách, běžně plných cestujících čekajících bez jakýchkoli kontrol na přísné odbavovací procedury před vstupem do letadel. Přijít do těchto hal se zbraněmi a náložemi je snadné. Mnohá letiště po útocích v Bruselu rychle nasadila nové policisty do budov, ale podle listu jde spíše o kosmetické záležitosti - přítomnost většího množství policistů má ujistit pasažéry, avšak riziko to nesnižuje. Města jako Istanbul, Nairobi nebo Bombaj, která mají za sebou množství teroristických útoků, kontrolují cestující a jejich zavazadla ještě před vstupem do hlavní letištní budovy. Obří evropská letiště jako Heathrow a Gatwick v Británii, letiště v Amsterodamu nebo pařížské Charles de Gaulle budou muset být v tomto smyslu přebudována.
Svázaná policie
Izraelský The Jerusalem Post připsal úterní události v Bruselu roky trvajícímu podceňování nebezpečí v Evropě. „Člověk nemusí být génius, aby pochopil, že to bylo kolosální selhání bezpečnosti a tajné služby. Úřady byly varovány a věděly o hrozbě bezprostředního útoku,“ píše list a připomíná, že by se Evropa mohla poučit v Izraeli. Letiště u Tel Avivu je „chráněno“ 11 kontrolními stanovišti a prověřováním.
  |
Rovněž The Washington Post se domnívá, že bruselské útoky prokázaly šokujícím způsobem nefunkční přístup k bezpečnostním opatřením v Evropě. USA Today se zmiňuje o nesmyslných pravidlech, jimiž se musí řídit belgická policie a která jí kromě jiného zakazují provádět noční razie. Poukazuje i na krátkozrakost štvaní proti muslimům jako celku, jak předváděl v úterý republikánský kandidát Donald Trump na televizních obrazovkách.
Kanadský The Globe and Mail poukazuje na to, že útoky v Bruselu jsou největší atentáty spáchané proti politickému cíli od aktivit Irské republikánské armády na konce 20. století. V případě Bruselu byly terčem instituce Evropské unie. List také tvrdí, že se projevuje změna taktiky radikálních skupin, které přestávají usilovat o přesun svých stoupenců z Evropy na Blízký východ, ale chtějí od nich, aby zůstali v místech, kde žijí, a útočili přímo tam.
Barbarství sáhlo na Brusel
Za nejhorší den moderní historie Bruselu označil úterý 22. března deník Le Soir. „Ti lidé, kteří odjížděli na cesty, kteří jeli bezstarostně do práce, jsou nyní v rakvi nebo v nemocnici. A za nimi pláč rodin, milenci či milenky zasažení bolestí a celý národ v šoku. Toto úterý zažil Brusel nejhorší den své novodobé historie,“ napsal Le Soir, který dnes vyšel s černou první stranou a fotografií muže a holčičky zapalující svíčky za oběti teroristických útoků v centru belgické metropole.
Podle listu La Libre belgique se „barbarství nakonec dotklo Bruselu!. „Od útoků v Paříži v lednu a v listopadu 2015 jsme cítili, že se hrozba přiblížila k Belgii. Už jsme si zvykli na toto divné klima. Doufali jsme, že se teroristé nakonec vzdají svých zločinů, nevybíravých, barbarských, krvavých. Nebo že budou neutralizováni,“ napsal deník, jehož titulní straně vévodilo tučně vytištěné tragické datum 22. březen 2016.
Naději dalo podle deníku lidem zatčení Salaha Abdeslama. „Zatčení Salaha Abdeslama dalo lidem naději a posílilo vůli těch, kteří krok za krokem, den po dni bojují proti absolutnímu zlu terorismu. Zatčení tohoto muže ukázalo - aspoň jsme si to mysleli - nadřazenost policie nad těmito žalostnými útoky. Ale není to tak. Brusel byl zasažen do srdce,“ uvedl La Libre Belgique.
Le Soir se zase ptá, zda měla Belgie okamžitě po zatčení nejhledanějšího muže Evropy zvýšit bezpečnostní stupeň na nejvyšší - tedy na čtvrtý. A ve výčtu otázek pokračuje: „Odkud jsou teroristé? Narodili se tady? Jak se dostali do hnutí džihád? Mají komplice schopné podobných zvěrstev i v budoucnu? Jakou odvahu budou muset mít politici, ale i občané, aby čelili této nové situaci?“ Podle Le Soir nebylo hrůzné úterý koncem, ale začátkem něčeho. „Začátek jiného života, sevřenější společnosti, uzavřenější, tvrdší, méně bezstarostné. A možná velkého strachu, další nenávisti. To je ten pocit, proti kterému je potřeba bojovat. Všemi prostředky,“ uzavírá svůj úvodník deník Le Soir.
