Proč se hlava státu vůbec zabývá vajíčky?

Ačkoliv to možná tak nevypadá, ale nikdy nejsem rád, když musím nesouhlasit s hlavou státu. Myslím si však, že jeho zděšení nad „vzmáhajícími se projevy násilí, nenávisti a netolerance“ v současné předvolební kampani není na místě. Souhlasím, že to, co se děje na současných předvolebních shromážděních „nemá nic společného s recesí“, ale nemyslím, že jde o „bezprostřední útok na elementární principy demokratické soutěže“. Ať se rozhlížím, jak se rozhlížím, nevidím nikde žádné násilí nebo nenávist, ale pouze projevy nesouhlasu či protesty, někdy sice nepochybně nepříliš korektní a i na můj vkus primitivní a vulgární, i když v tradičním demokratickém světě nijak mimořádné.
Je mi líto, ale neslyšel jsem o žádné hlavě státu, která by byla pohoršena jinými vajíčky, než těmi, která přistála na jejím saku. Neslyšel jsem o hlavě státu, která by se někdy nechala slyšet, že v házení vajíček na politiky – nota bene pouze jediné strany – „jde o demokracii“, takto vypjatou reakci bych pochopil u postiženého politika, ale také by byla nepřijatelná. Myslím si, že naopak bychom měli být rádi, že protestující hází jen vajíčky a navíc čerstvými, horší už by to bylo se zkaženými vejci či rajskými jablíčky, hází se také boty, ale pořád je to lepší ventil veřejné nespokojenosti, než střílení z davu nebo házení bomb. Když už hlava státu pocítila potřebu k vajíčkovým útokům na lídra největší opoziční strany přece jen něco říci, pak měla spíš varovat před opravdu tenkou hranicí mezi možná exaltovaným protestem a násilím. Ale takto prohlášení hlavy státu, k mé lítosti bohužel, nevyznělo.