5. dubna 2014 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Proč šmahem mizí industriální dědictví?
Na bourání jsou peníze vždycky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Karlínská Rustonka zmizela během několika dní. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karlínská Rustonka zmizela během několika dní. | foto: FA ČVUT - Jan Zikmund
PRAHA Tovární haly, pivovary, strojovny. To vše mizí kvůli novostavbám. Jak zachránit alespoň některé technické památky, vysvětluje Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu.

* LN Během posledních pár týdnů bylo zbouráno několik průmyslových areálů. Secesní přádelna v Bystřanech u Teplic, továrna Rustonka v pražském Karlíně, brzy se bude bourat OP Prostějov. Čím si vysvětlujete tento trend?

Developeři potřebují volné pozemky a radnice neslyší na to, že technické památky mají svou hodnotu. Od roku 2001 pořádáme s kolegy z ČVUT konference, prohlídky, přednášky a performance, ale zřejmě je to stále málo. Cílem developerů je prostě rychle stavět. A stát je v tom podporuje. Na demolici se dají sehnat snáze dotace, ale málokdy na konverzi, tj. nové využití technické památky. Teď je sice módní přestavovat továrny, jenže jen v ojedinělých případech zůstane zachována původní fasáda, komín nebo okna. A tím definitivně mizí paměť toho místa.

* LN Jak se v Čechách vyvíjel zájem o industriální dědictví?

Když jsem koncem 70. let minulého století nastoupila do Památkového ústavu (dnes NPÚ), tak technické památky nikoho moc nezajímaly. V popředí zájmu byly hlavně hrady, zámky a možná pár mostů. Továrny z počátku 20. století byly reliktem „pokleslé“ éry soukromých majitelů. Až po roce ’89 se začalo s prvními výzkumy a dokumentováním technického dědictví. V době Rakouska-Uherska tady vzniklo tisíce továrních budov. Nelze ochránit všechno, ale prostřednictvím výzkumů lze vytipovat a prohlásit za kulturní památku ty nejhodnotnější.

ČTĚTE TAKÉ

* LN Často se ale říká, že majitel nemovitosti doslova bojuje s památkáři, protože po něm chtějí příliš drahé úpravy.

Záleží na tom, o jaké památce se bavíme. U domu v historickém centru Českého Krumlova nelze povolit razantní zásah do fasády. Průmyslové objekty ale „snesou“ i větší architektonický zásah. Podporujeme konverze, protože jsou přínosem pro další uchování památky. Například na Liberecku je spousta textilních továren. Jsou to patrové budovy, kde stačí vyklidit stroje a můžou tam vzniknout kanceláře nebo sociální bydlení. Jeden příklad za všechny: brzy se bude bourat unikátní textilka OP Prostějov z padesátých let. I přes snahy správce konkurzní podstaty využít haly jako kanceláře nebyl zájem a ani zastupitelé města se v tom neangažovali. Celý komplex se zbourá a o pár set metrů dál se postaví nový areál. Je to absurdní, protože ve finále zaplatí investor víc: za demolici i novou stavbu.

Dělníci začali v prostějovském areálu OP bourat výrobní budovy.

* LN Kdy se naopak přeměna podařila?

Dobrý příklad je továrna Moravan v Brně. Majitel nechal projektantovi volnou ruku. Jsou tam byty i kanceláře, zůstala původní fasáda a také náznak původních oken. Takže řešení určitě existuje. Podařená je taky obnova balíren chmele v Žatci, kde vzniklo nejen Muzeum chmelařství, ale také interaktivní expozice. Návštěvník si může ledacos osahat, vyzkoušet, včetně piva v obnovené restauraci. Žatec je unikátní místo, kde vedení města tyto aktivity velmi podporuje, a to přitahuje turisty z Čech i ze zahraničí.

* LN Jak lze zvýšit zájem o technické památky?

Určitě rozvojem turismu, ale to u nás funguje zatím jen lokálně. Například v Moravskoslezském kraji je tzv. Technotrasa. Turista putuje podle mapy po dvanácti objektech, kde je například důl Michal, pivovar nebo mlýn. Podobně je to na Liberecku, tam vytvořili v rámci česko-polské spolupráce stezku, která vede po stopách historie skláren. Bohužel neexistuje celorepubliková síť, která by objekty navzájem propojovala. Inspirací může být západní Evropa, kde funguje pod názvem European Route Industrial Heritage (ERIH), což je síť industriálních tras, zejména v Anglii a Německu, které se navzájem velmi dobře propagují.

Srovnána se zemí bude i historická přádelna ve Frýdku-Místku.

* LN Jste členkou platformy Industriální stopy, čím se zabývá?

Tato organizace stála u vzniku hnutí za záchranu a nové využití průmyslového dědictví a bezmála dvě desetiletí propojuje odborné a zájmové, profesionální i amatérské aktivity. Nyní se Industriální stopy stávají průsečíkem akcí, jimiž se Česká republika hlásí k Evropskému roku průmyslového dědictví, k tématu, které pro rok 2015 doporučila Rada Evropy. V září chceme v rámci akce Dny evropského dědictví pro veřejnost otevřít zhruba sto padesát technických památek po celé republice. Věříme, že tato akce napomůže propagaci a osvětě.

  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz