Před i po zápase jedí okyselenou rýži, syrové ryby, naložený zázvor a pekelně pálivý japonský křen wasabi. "Neznám žádného tenistu, který by neměl rád sushi," napsala minulý týden Serena Williamsová na sociální síti Twitter v reakci na komentář jiného tenisty – Andyho Murraye, který se tamtéž vyznal ze své lásky k pikantnímu tuňáku zabalenému spolu s rýží do jedlé mořské řasy nori. "Pokud přijdete do restaurace, kam chodí tenisté, tak je uvidíte dlabat sushi," popsala předzápasový rituál mnoha tenistů Američanka Williamsová.
Třiadvacetiletý hubený dlouhán ze skotského Glasgow Andy Murray dokonce přiznal, že jednou snědl na posezení padesát kousků sushi. A pak šel trénovat. Britský tenista, který ročně ztratí na turnajích osm kilogramů svalové hmoty, nedá na sushi dopustit a konzumuje ho i několikrát denně mezi zápasy a tréninkovými bloky.
Zdravé sushiSushi obsahuje zdraví prospěšné látky, například omega–3 mastné kyseliny. Rýže je zdrojem karbohydrátů a proteinů. Zázvor, stejně jako rýžový ocet, je přírodní antiseptikum, navíc přispívá k dobrému trávení. Řasa nori obsahuje řadu minerálů, je bohatá na vitaminy A, B1, B2, B6, C a niacin. Wasabi stimuluje produkci slin a pomáhá zažívání. SerenA Williamsová ráda sushi. |
S tím, že je japonské jídlo pro sportovce ideální, souhlasí i mistryně světa v bodyfitness Veronika Gáfová. "Když potřebujete energii, dejte si rýži. Jen si nejsem jistá, co ta syrová ryba, ale když je opravdu čerstvá a není jí mnoho, tak vlastně proč ne," říká Gáfová.
Nicméně platí, že pokud si chcete dát před tréninkem sushi, dopřejte si raději takové kousky, které obsahují maso tučnější ryby. Třeba lososa, protože ten má hodně omega mastných kyselin, jež podporují výkon. "V podstatě jsou v sushi samé plusy. Třeba mořské řasy obsahují hodně minerálů." I když… i sushi má svoje ale. "Samozřejmě sushi nemusí sedět každému. Někdo ho může hůř trávit," dodává Veronika Gáfová.
V této souvislosti je zajímavé nedávné tvrzení francouzských vědců. Podle nich řasu nori, do které se sushi balí, tráví Japonci podstatně lépe než jiné národy. Jejich střeva totiž obsahují bakterie, jež si od mořských mikroorganismů "vypůjčily" geny, které jim umožňují rozkládat polysacharidy z těchto řas.
A jak se geny z mořských bakterií dostaly do lidských střev?
Při konzumaci syrových řas v sushi, rolkách wakame nebo polévce miso se do střev Japonců opakovaně dostávaly mořské bakterie, které tvoří povlaky na stélkách řas, a některé z těchto bakterií si podle všeho vyměnily část své genetické informace s bakteriemi, které žijí v lidských střevech. Předaly jim své užitečné enzymy.
Srovnání genomů střevní mikroflóry ukázalo, že geny pro trávení řas mají střevní bakterie pěti ze třinácti Japonců. Ve skupině osmnácti testovaných Američanů se jimi nemohl pochlubit nikdo.
To ovšem špičkovým tenistům nevadí. "Sushi má pořád dost předností. Rýže obsahuje sacharidy, které se dobře tráví a energie z nich jde rovnou do svalů. Kyselost sushi a nakládaný zázvor zase podporují trávení a kromě toho zahřívají a prokrvují organismus, což je praktické," vysvětluje Gáfová, "v Česku bych si ale pořád dala pozor na čerstvost a kvalitu surovin."
