V tónu ruských komentátorů jsem zaznamenala stopy obdivu a úcty. Tak i tihle Češi, co se vždy nechají raději od někoho osvobodit, než aby padali za vlast, se nakonec rozhodli, že svým politikům nedarují jejich zlodějny, lhaní, podvádění a arogantní chování. Správně! Rusové jsou nadšeni naší odvahou uzákonit si zveřejňování odposlechů, pokud to je společensky prospěšné. Po letech jsme si získali, mám dojem, krapet ruského respektu.
Pravda, i v minulosti se o nás sem tam v Rusku objevila zmínka. Během své kariéry zahraničního zpravodaje Lidových novin (1992 až 2001) jsem si dokonce založila šanon s nápisem "BOHEMIKA" a občas jsem si do desek uložila výstřižek. Šanon v polici působil ale vždy hubeně a nedomrle, ve srovnání s deskami "čečenská válka" nebo "katastrofy a havárie" to byla úplna chudinka. Je to pochopitelné – jsme země malá až nicotná z ruského pohledu, jediné, co z nás činí objekt zájmu jsou Karlovy Vary a pastelky jako symbol středoevropské kvality tak kontrastující s východní pracovní ledabylostí (ve slavném sovětském filmu "Bělyj Bim čjornoje ucho" zazní z úst hrdiny věta" "Neplač, dám ti krásné československé pastelky!").
Chápu ten nezájem hraničící s pohrdáním. Necháme se raději osvobodit, než abychom se chopili sami granátu. Na rozdíl od Rusů se nikdy nikam neženeme, tím spíš pod pásy nepřátelských tanků, své vlastenecké činy si předem hezky rozmyslíme. City potlačujeme, hosty na návštěvy zveme zřídka a nezvaným nedáme ani kůrku chleba a jsme schopni sklenici vína usrkávat po celý nudný večer. České státní vlajky soukromník nevyvěšuje, vyznamenání na klopy sak si připne jen úplný český magor. Na mezinárodním poli jsme opatrní, až neviditelní. Praha je ale prima. Prodavačky hovoří rusky a s úsměvem, který sice není nijak extra upřímný, ale ono na těch studených českých čumácích je málokdy vidět, co opravdu cítí.
Ještě když jsme měli za prezidenta Václava Havla, občas jsme dokázali ruské politické zadky pozvednout ze židle. Dokonce i v důchodu dokázal Havel Rusy nakrknout - když zapříčinil, že premiér RF Vladimír Putin nedostal německou cenu Quadriga. Rusové museli přiznat, že i malá veš v kožichu může statečným a důsledným postojem zvítězit nad nadutým medvědem.
Co máme Klause, ruský tisk má od nás klid – až na výjimky, kdy chválí jeho ruštinu (já bych na místě pana prezidenta raději leckdy čistě z taktických důvodů volila tlumočníka) a cituje jeho hodnocení některých mezinárodních událostí. Když přesně před třemi roky pochválil Moskvu za moc pěkně provedenou okupaci části Gruzie, ocitnul se na 24 hodin, zatím poprvé a doufejme že i naposledy, na prvních stranách vládních listů.
VLADIMÍR PUTIN A CENA QUADRIGAPutin má smůlu. Cenu kvůli kritice nedostane, Havel si ji může nechat |
Teď jsem se konečně dočkala. Jsme na prvních stranách a nejde o nějaký trapas, hloupost, reklamu na dovolenou nebo pastelky či o údaj upřesňující spotřebu piva na hlavu. Zveřejňování odposlechů nám mnozí Rusové upřímně závidí. Tedy alespoň někteří. Ruští politici šílí při myšlence, že by se tenhle český recept měl vařit v ruské kuchyni. Jeden z vůdců strany "Spravedlivé Rusko" Gennadij Gudkov dokonce zoufale a bez rozmyslu prohlásil: "Vždyť by to zničilo zbytky ústavních svobod v Rusku!" A nedodal, jaké má na mysli.
Jediné pádné důvody "proti" uvedl komentátor Echa Moskvy Anton Orech, kterého dávno obdivuji za jeho otevřenost a statečnost. Řada jeho kolegů s podobnými vlastnostmi už buď nežije v Rusku, nebo vůbec. Především v Rusku nebude mít žádný sdělovací prostředek tolik odvahy, aby zveřejnil odposlechy nejvyšších státních činitelů popřípadě představitelů tajných služeb, armády či policie a tím je usvědčil ze zločinu. Trest za takové volnomyšlenkářství by byl příliš tvrdý. Stačí si vzpomenout na Politkovskou (+2006) nebo na Cholodova (+1994) či Chlebnikov (+2004)... Za druhé, říká smutný Orech, i kdyby se zjistilo, že Putin je pedofil, veřejné mínění máloco dokáže změnit. Ústavní soud rozhodne o tom, že kandidovat na prezidenta mohou jen osoby, které mají k nezletilým pěkně vřelý vztah.
Zdá se mi, že to není až zas tak špatné být studeným českým čumákem, mít Klause, Havla a kvalitní pastelky.
