Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

PROFIL: Ukázal, že prát se umí. Žalobce Ištvan má na stole životní kauzu

Česko

  8:00
OLOMOUC - Není tolik vidět a oproti svému známějšímu pražskému protějšku - Lence Bradáčové - řídí o polovinu méně podřízených. Teď má ale olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan na stole možná největší životní kauzu, která může znamenat pád současné vlády.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan foto: ČTK

Rozvážnou mluvou vysvětloval žalobce Ištvan v pátek důvody, kvůli kterým dal povel k policejní razii, jež nemá obdoby. Jeho slovům v tu chvíli pozorně naslouchali nejen novináři, ale i politici a zřejmě i takzvaní lobbisté, jejichž sídla také neunikla policejnímu zátahu.

Někteří z nich mají důvod se jeho dalších kroků obávat a dobře ví proč: osmačtyřicetiletý Ištvan jim už dokázal, že se nebojí zabojovat. Když v roce 2007 přišel po deseti letech na návrh tehdejší nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké o funkci, podal žalobu a po čtyřech letech si vysoudil návrat do křesla.

Ivo Ištvan

  • Narodil v roce 1965. Před nástupem do funkcí působil na Okresním státním zastupitelství Brno-venkov. 
  • Do čela olomouckého vrchního státního zástupce se dostal v roce 1997. O deset let později ho na návrh Renaty Vesecké odvolal ministr Jiří Pospíšil kvůli jeho kritice postupů části justice v případě Jiřího Čunka
  • Po odvolání nastoupil na pobočku zastupitelství do Brna. Kvůli sesazení se soudil a vyhrál. Do funkce se vrátil začátkem roku 2011.
  • Místo Iva Ištvana patří k těm, která zaniknou při chystané reformě státních zastupitelství. Návrh počítá s tím, že nejzávažnější případy z celé ČR má řešit speciální útvar ve středních Čechách.

V čele olomouckého zastupitelství stál od svých 32 let, kdy ho na tento prestižní post v roce 1997 vytáhla tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová na návrh nejvyššího žalobce Víta Veselého. Osudným se mu po deseti letech ve funkci stalo, že upozorňoval na nestandardní chování některých zástupců justice, mimo jiné při vyšetřované údajné korupce v případu tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka.

Vesecká tehdy návrh na jeho odvolání zdůvodnila tím, že "Ištvan nepřijal opatření proti únikům závažných informací z neukončených kauz ani ke zjištění zdroje těchto informací, tak aby se neopakovaly". Ředitel Transparency International David Ondráčka tehdy poznamenal, že Ištvan doplatil na otevřenou kritiku poměrů na státním zastupitelství.

Svědčil proti justiční mafii

Sesazený žalobce svědčil později i ve vlekoucím se sporu tzv. justiční mafie, v níž několik justičních představitelů v čele s Veseckou žalovalo za kritiku její předchůdkyni Marii Benešovou.

Ištvan posléze působil v brněnské pobočce vrchního státního zastupitelství a měl na starosti mimořádné závažné kauzy. I odtud ale bojoval. Nejprve proti plánu stáhnout ho z pobočky do Olomouce, poté proti plánu tehdejší ministryně Daniely Kovářové zrušit pobočku v Brně a v Ostravě. A posléze za svůj návrat. Poslední boj vyhrál tak razantně, že na olomouckém zastupitelství dokonce krátce panovalo dvojvládí, než vypršela zákonná doba Ištvanově nástupkyni a předchůdkyni v jedné osobě Mileně Hojovcové.

Záloha na Moravě

Olomoucké státní zastupitelství sice většinou neřeší třeskuté celostátní kauzy jako pražský protějšek, má na starosti Moravu a Slezsko. Ale pro podobné případy plní často funkci "zálohy". Ujímá se role třeba tam, kde by pražští žalobci mohli být podjatí nebo hrozil únik informací. Tak například loni převzal kauzu privatizace Mostecké uhelné společnosti. Tam právě původní žalobce ministerstvo spravedlnosti kritizovalo za opakované průtahy.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan (vpravo), vedle ředitel ÚOOZ Petr Šlachta

Přitom i na Ištvana zaznělo podezření pro úplatky – bylo to předloni v souvislosti s uplácením při soudním projednávání údajného rozsáhlého daňového úniku. Protikorupční policie ale razantně odmítla, že by k Ištvanovi něco řešila.

Sám Ištvan zasáhl kromě Čunkova případu i do dalších kauz. Například když v roce 2004 po tzv. dohledové prověrce označil zadržení lobbistů Marka Dalíka a Jana Večerka kvůli údajnému uplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky za nezákonné, kdy neexistovaly důvody pro vazbu.