Před čtyřmi lety totiž ODS zaznamenala úspěch, který zřejmě nelze zopakovat. Mezi dvanáct hejtmanů z ODS se dokázal vklínit pouze lidovec Stanislav Juránek v Jihomoravském kraji. Tehdy opoziční ODS dokázala dokonale využít toho, že její největší rival ČSSD krajské volby výrazně podcenil.
Něco takového ovšem nyní nehrozí, socialisté na kampaň vynaložili vůbec největší částku v historii krajských voleb, lídry jsou známí poslanci a exministři. A navíc se ČSSD snaží lidem vsugerovat, že krajské volby jsou vlastně hlasováním o Topolánkově vládě a o poplatcích, nikoliv o regionálních tématech. Když se k tomu přičte, že v posledních senátních volbách ODS získala většinu 41 hlasů v horní komoře parlamentu, může ve volbách jen ztratit. Jde jen o to, kolik.
Zejména neúspěch ve volbách do krajů by pro Topolánka mohl mít fatální důsledky. V ODS totiž platí, že když regionální lídři vítězí, mohou za to především oni sami. Pokud by se ale měla dostavit porážka, dají to za vinu předsedovi strany a vládní politice, od které se už nyní zhusta distancují. Sám Topolánek by za „vynikající úspěch“ pokládal zisk devíti hejtmanských postů, jeho vnitrostranický kritik a první místopředseda ODS Pavel Bém by se spokojil i se sedmi hejtmany.
Pokud by je strana získala, Topolánek by na podzimním volebním kongresu strany zřejmě neměl vyzývatele a svoji pozici by bez problémů obhájil. Tedy za předpokladu, že se mezi prvním a druhým kolem senátních voleb nepodaří opozici „odstřelit“ vládu hlasováním o nedůvěře.
Když ale občanští demokraté alespoň na sedm hejtmanů nedosáhnou, ocitne se Topolánek pod velkým tlakem, který by na kongresu zřejmě neustál. Představitelé regionů totiž mají ve straně velkou váhu a z předsedy strany by učinili hlavního viníka svého neúspěchu.
Na takový scénář zřejmě čeká primátor Prahy Bém, který by se pak s Václavem Klausem v zádech mohl „nechat přesvědčit“, že se má stát Topolánkovým vyzývatelem. Otázkou ale samozřejmě zůstává, jestli by měl šanci uspět. Jeho podpora v ODS totiž není za hranicemi Prahy a části středních Čech příliš velká, navíc bývá spojován s preferováním velké koalice s ČSSD a to velké části občanských demokratů není po chuti.
V ODS se proto spekuluje, že by se do boje o post šéfa ODS mohl na kongresu vložit ministr vnitra Ivan Langer. A to je velký zákulisní hráč.
Něco takového ovšem nyní nehrozí, socialisté na kampaň vynaložili vůbec největší částku v historii krajských voleb, lídry jsou známí poslanci a exministři. A navíc se ČSSD snaží lidem vsugerovat, že krajské volby jsou vlastně hlasováním o Topolánkově vládě a o poplatcích, nikoliv o regionálních tématech. Když se k tomu přičte, že v posledních senátních volbách ODS získala většinu 41 hlasů v horní komoře parlamentu, může ve volbách jen ztratit. Jde jen o to, kolik.
Zejména neúspěch ve volbách do krajů by pro Topolánka mohl mít fatální důsledky. V ODS totiž platí, že když regionální lídři vítězí, mohou za to především oni sami. Pokud by se ale měla dostavit porážka, dají to za vinu předsedovi strany a vládní politice, od které se už nyní zhusta distancují. Sám Topolánek by za „vynikající úspěch“ pokládal zisk devíti hejtmanských postů, jeho vnitrostranický kritik a první místopředseda ODS Pavel Bém by se spokojil i se sedmi hejtmany.
Pokud by je strana získala, Topolánek by na podzimním volebním kongresu strany zřejmě neměl vyzývatele a svoji pozici by bez problémů obhájil. Tedy za předpokladu, že se mezi prvním a druhým kolem senátních voleb nepodaří opozici „odstřelit“ vládu hlasováním o nedůvěře.
Když ale občanští demokraté alespoň na sedm hejtmanů nedosáhnou, ocitne se Topolánek pod velkým tlakem, který by na kongresu zřejmě neustál. Představitelé regionů totiž mají ve straně velkou váhu a z předsedy strany by učinili hlavního viníka svého neúspěchu.
Na takový scénář zřejmě čeká primátor Prahy Bém, který by se pak s Václavem Klausem v zádech mohl „nechat přesvědčit“, že se má stát Topolánkovým vyzývatelem. Otázkou ale samozřejmě zůstává, jestli by měl šanci uspět. Jeho podpora v ODS totiž není za hranicemi Prahy a části středních Čech příliš velká, navíc bývá spojován s preferováním velké koalice s ČSSD a to velké části občanských demokratů není po chuti.
V ODS se proto spekuluje, že by se do boje o post šéfa ODS mohl na kongresu vložit ministr vnitra Ivan Langer. A to je velký zákulisní hráč.
