S podíly v bytě v centru Mariánských Lázních, v rodinné vile ve Zbuzanech a v dalších minimálně čtyřech nemovitostech může exhejtman volně nakládat, tedy třeba „ukrýt“ před soudním verdiktem.
Sám žalobce Jirát připouští, že se jeho návrh může minout účinkem. „Co není zajištěno, by, teoreticky vzato, mohl začít někam ulívat,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Žalobce chce pro Ratha nejméně devět let za mřížemi a propadnutí veškerého majetku |
Pro připomenutí: policisté Rathovi po zadržení zabavili přibližně 10 milionů. V srpnu 2012, poté co přišel o poslaneckou imunitu, mu pak zablokovali podíly na třech rodinných domech v Hostivici. Dva jsou napsány na Ratha a jeho milenku Renatu Horkou, jeden na na expolitika, jeho bratra Michala a nedávno zesnulého otce Ratmíra. Žalobce přitom nechal udělat soupis veškerého Rathova v Česku dohledaného majetku.
S bratrem a otcem podle katastru nemovitostí spoluvlastní rodinnou vilku ve Zbuzanech, hospodu Na Růžku v Roudnici nad Labem, byt v pražských Vokovicích, malý statek v Sušici u Dubé a byt na kolonádě v Mariánských Lázních. V jednom z obstavených hostivických domů Rath s milenkou nedávno otevřel luxusní restauraci, působí v ní však pouze jako jednatel, celý podíl vlastní Horká.
Na ty nicméně žalobce podle svých slov nemohl sahat. „Já jsem zajišťoval náhradní hodnotu za výnos z trestné činnosti v hodnotě 22 až 25 milionů. Pokud soud dospěje k názoru, že by to Rath mohl ještě před právní mocí rozsudku někam zašantročit, je na něm, aby se rozhýbal a zajistil věci pro účely mnou navrhovaného trestu,“ míní Jirát.
Krajský soud v Praze věc nekomentoval. „V tuto chvíli se k této otázce nebudeme vyjadřovat,“ vzkázala vedoucí sekretariátu předsedkyně soudu Zita Havlíčková. Na žádné z výše zmíněných Rathových nemovitostí ještě ve čtvrtek plomba nevisela.
  |
Sám expolitik naznačil, že žádný majetek ukrývat nehodlá. „Stále věřím ve zdravý rozum, základní spravedlnost a cit pro proporcionalitu u některé z instancí,“ napsal Rath serveru Lidovky.cz. A rovnou se do Jiráta obul: „Je to součást monstrprocesu, drakonické tresty pro nepřátele republiky po vzoru let padesátých.“
I kdyby se však naplnil pro Ratha nejčernější scénář, úplně o všechno přece jen nepřijde. „Nedělali jsme movité věci, šli jsme jen po penězích a nemovitostech,“ připouští žalobce.
Problém podle Jiráta nepředstavuje ani fakt, že Rath je v drtivé většině případů spoluvlastníkem nemovitostí. „V případě, že by soud prohlásil podíly za propadlé a nabylo to právní moci, vlastníkem se stává stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ popsal. Rathův bratr by pak spoluvlastnil domy, byty a pozemky se státem. „Stát má zájem získat finanční prostředky, čili se zabavené věci snaží zpeněžit,“ předeslal žalobce možný postup.
Státní žalobce Petr Jirát na chodbě Krajského soudu
Trest propadnutí veškerého majetku hrozil i Rathovým komplicům a nepravomocně odsouzeným korupčníkům Petru a Kateřině Kottovým. Těm však policisté na rozdíl od exposlance obstavili veškerý majetek. Soudce Robert Pacovský jim však nakonec nechal propadnout jen zabavený majetek. Vyhráno však ještě nemají, Jirát totiž trvá na propadnutí veškerého majetku a zvažuje, že se proti rozsudku odvolá.
Rath podle žalobce organizoval mnohamilionovou korupci ve Středočeském kraji, navíc ve veřejné funkci. Jirát pro něj proto žádá devět až dvanáct let vězení. Kottovi si od prvoinstančního soudu odnesli 7,5 roční trest.
