LN: Na ukrajinský Majdan jste se nedostal kvůli propadlému pasu. Ale událostí na své rodné Ukrajině se účastníte svérázným způsobem, dejme tomu pro vás typickým...
Letos v únoru, když o padesát let mladší než já (!) Ukrajinka Naděžda Savčenková (ukrajinská letkyně unesená v červnu 2014 do Ruska, kde byla obviněna z vraždy ruských novinářů a čeká od té doby na soud ve vyšetřovací vazbě – pozn. red.) držela už třetí měsíc protestní hladovku, jsem přestal jíst taky.
Nezlomíte mě, raději zemřu hlady, vzkázala Rusku vězněná ukrajinská letkyně |
Mám s tím své bohaté zkušenosti. Také jsem před pětačtyřiceti lety tímto způsobem protestoval proti svému věznění i celému systému. Napsal jsem Naděždě, že jsem na ni hrdý. Odepsala mi, že tehdy i teď bojujeme vlastně proti stejnému režimu. Cítím s ní velkou sounáležitost, jsme si i povahově podobní. Oba jsme takoví zarputilí.
Věznená Naďa Savčenková u moskevského soudu.
LN: Vy jste tehdy s pomocí hladovky přece jen dosáhl určitých úspěchů – podmínky, ve kterých vás drželi, se zlepšily. Proč se dnes nedaří mezinárodnímu společenství dosáhnout alespoň minimálních úspěchů ve věci Savčenkové?
Víte, proč Rusko, respektive Vladimir Putin, nereaguje na žádný tlak Evropy a USA? No protože žádný opravdový tlak nikdo nevyvíjí. Vše, co se děje se Savčenkovou, je důsledek trestuhodné slabosti Západu.
LN: Dobře, svět se tedy podle vás málo snaží. Ale neměli by se snažit i ruští občané? Za Sovětského svazu se vás našlo osm, kteří jste byli ochotni riskovat, abyste projevili nesouhlas s agresí. Kde jsou dnes ruští stateční pochodující s plakáty po Rudém náměstí?
Za režimu Vladimira Putina byla většina mladých liberálů vyhnána, uvězněna, zastrašena, nebo dokonce zabita. Podívejte se, co se stalo vůdci demokratické opozice Borisi Němcovovi. Zabili ho, hned vedle Kremlu. Proč? Aby dokázali, že mohou všechno. Ne nadarmo se agent sovětských tajných služeb Vladimir Putin učil řemeslu u Jurije Andropova, který šéfoval KGB přes 15 let a jeho rukopis je dodnes v Rusku cítit.
LN: Nechcete ale apatii ruské opozice a absenci občanské společnosti v Rusku svalovat jen na KGB, Putina a policejní režim? Nespočívá důvod pasivního přijímání všech rozhodnutí mocnáře i v určitých specifikách ruské mentality?
Odpovím parafrází klasika Michaila Lermontova. Když ruský vládce něco pokazí, nevadí. Když je nespravedlivý, nevadí. Když je krutý, zlý, sadistický, Bůh s ním. Ale co ruský mužik nikdy svému vladaří neodpustí, to je slabost. V tom je vše. Putin přesně ví, co si může a nesmí dovolit.
Synové Gorbaněvské: Tvrdohlavý Zeman odmítá podpořit ruské politické vězně |
LN: Nejen ruským občanům se prezident Putin zamlouvá. I někteří západní politici pro něj mají slabost...
Například váš prezident Miloš Zeman. Víte, setkal jsem se s ním jen jednou. U hrobu Nataši Gorbaněvské, která byla také účastnicí památné demonstrace na Rudém náměstí. Stál jsem na pařížském hřbitově se skupinkou přátel, a najednou se k nám blíží starší muž obklopen zjevně svými ochránci. Byl to Zeman. Hovořili jsme spolu. Tehdy mi imponoval jednou věcí – svou zjevnou podporou Izraele. Pak jsem ho ovšem kritizoval za jeho výroky, které nahrávaly Putinovým obdivovatelům a omlouvaly režim podobně krutý, jako byl ten sovětský. Už jsme se nikdy neviděli.
Natalja Gorbaněvská
Já zastávám názor, že Vladimir Putin je cynický člověk, který má na svědomí mnoho lidských životů. Váš pan prezident si myslí něco jiného. Proč bychom se měli vídat nebo proč by mne měl dokonce vyznamenávat. Zato se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou mám výborné vztahy.
LN: Vyznamenal vás vloni v říjnu a z jeho rukou jste medaili přijal rád?
Moc rád. Bohužel slovenský prezident Kiska, muž skvělých názorů, má asi tak stejně pravomocí jako anglická královna. Zato jejich premiér Robert Fico, který patří do úplně jiné kategorie, má moci dostatek. Bohužel to je pro politiku typická situace.
  |
LN: Co jste dělal v osudný den, kdy jste vyšel protestovat na Rudé náměstí, dokážete dodnes popsat po minutách. Zcela to změnilo váš život. Je ale nějaký moment, který považujete za důležitější než jiné?
Je. Nedbal jsem pokynu ostatních, abychom nekladli odpor. Byl jsem odmalička zvyklý se tvrdě bránit. A tak jsem policistu, co se mnou vláčel, alespoň kopnul do nohy. A on mi vpálil takovou pěstí do obličeje, že mi vyrazil čtyři zuby. V tu dobu bylo na Rudém náměstí mnoho sovětských turistů. Viděli, co s námi dělají, a přesto dbali pokynu strážců veřejného pořádku, a dokonce odvrátili ode mne zrak, protože jim to nakázali. Protože by pohled na krvácejícího chlapa s plakátem Za naši i vaši svobodu mohl být označen za protisovětské jednání. Poslušný sovětský člověk se na mne ani nesměl podívat. A dnes se vše vrací do těchto starých sovětských kolejí.
