Cílem "akčního týdne" je upozornit na údajné neopodstatněné přetěžování studentů vysokých škol a univerzit i celkové podfinancování německého školství.
Celoněmeckou "stávku" podporují odborový svaz pracovníků služeb ver.di a učitelské odbory (GEW), ale také například protiglobalizační síť Attac.
Společným jmenovatelem požadavků protestujících z vysokých i středních škol je lepší financování celého školství. Protesty jsou zvlášť namířeny proti konzervativním vládám šesti spolkových zemí, které zavedly poplatky za studium. Středoškoláci pak demonstrují proti už uskutečněnému nebo plánovanému zkracování délky školní docházky nutné k dosažení maturity z 13 na 12 let, což se týká především studentů osmiletých gymnázií.
Jenom v Berlíně se sešlo před radnicí podle policie 12.000 mladých lidí, organizátoři hovoří o nejméně 20.000. "Studium je náročné a učební plány jsou nabité. Času k vlastnímu nezbytnému přemýšlení, k pokládání souvisejících otázek nebo prostě jen k přečtení knihy z jiného oboru je stále méně," píše se například na letáku studentů Humboldtovy univerzity.
Své transparenty studenti a středoškoláci opatřili nápisy jako "Prostuduj se k chudobě" nebo "Proti turbomaturitě".
Hlučné protestní průvody s tisícovkami účastníků se zformovaly také v západoněmeckých městech Düsseldorf, Kolín nad Rýnem, Bonn či Münster.
Například ve Stuttgartu podle pořadatelů protestních akcí přišlo demonstrovat 15.000 studentů, v Hamburku kolem 13.000 a v Mnichově přes 5000. Policie však často uvádí jen poloviční počty. K protestním průvodům se připojilo v různých německých městech až 200.000 studentů.
V některých městech protestující blokovali ulice, v Drážďanech obsadili zemské ministerstvo vědy a v západoněmecké Mohuči zhruba 70 demonstrantů proniklo do sněmu spolkové země Porýní-Falc.
Podobné protesty proti systémovým nedostatkům německého školství se v posledních letech konaly už čtyřikrát. Loni vyšli do ulic školáci v Berlíně, Hamburku a Stuttgartu s požadavkem lepšího vybavení škol a snížení počtu žáků ve třídách, ale také na protest proti přemíře školního stresu.
Tentokrát tvoří jádro protestujících studenti vysokých škol a univerzit.
Zvláště studenti bakalářských cyklů si stěžují na nepružnost studijních programů, velké množství zkoušek i na povinnou účast na přednáškách.
Německé univerzity přitom bakalářské cykly vedle magisterských zavedly teprve v posledních letech.
V červenci 1999 totiž podepsalo 30 evropských států takzvanou boloňskou deklaraci, jejímž cílem je vytvoření společného prostoru vysokého školství v Evropě do roku 2010. Dnes je pod tímto projektem podepsáno 46 států.
Německá ministryně školství z Křesťanskodemokratické strany (CDU) kancléřky Angely Merkelové proto pro požadavky demonstrujících pochopení nenašla a označila je dnes v rozhlasové stanici Deutschlandfunk za "částečně včerejší". "Kdo říká, že musíme opět zrušit bakalářské a magisterské cykly, nebere v potaz, že je Německo součástí evropského prostoru vzdělávání," poznamenala ministryně.
Dnešní demonstrace měly být vyvrcholením celého akčního týdne. Už v pondělí a v úterý studenti bojkotovali přednášky a obsazovali budovy svých fakult a vytrvat by v tom chtěli do pátku.
