Taylor, který se dnešního zasedání soudu zúčastnil, popírá, že by byl vinen zmíněnými zločiny, mezi nimiž jsou i vražda, znásilnění a najímání dětských vojáků.
Taylor byl prezidentem Libérie zvolen v roce 1997. Před soud byl pohnán kvůli podpoře povstalců z Jednotné revoluční fronty (RUF), kteří za války v Sieře Leone v letech 1991-2001 připravili o život na 120.000 lidí a tisícovky dalších zmrzačili.
Je viněn, že se snažil tímto způsobem získat kontrolu nad nerostným bohatstvím Sierry Leone, především nad diamantovými doly, a že chtěl podporou povstalců destabilizovat vládu této západoafrické země.
Žaloba by dnes měla předvést první svědky, například odborníka na diamantový průmysl v Africe, dále jednu z obětí zločinů spáchaných za občanské války a také nejmenovaného Liberijce, který patřil k okruhu osob blízkých Taylorovi. Celkem by mělo v procesu, který se koná v Haagu z obav, že by v případě konání v Sieře Leone mohl vyvolat nestabilitu, vypovídat 144 svědků.
Taylor je prvním bývalým šéfem některého z afrických států, jenž stanul před mezinárodním soudem. V minulosti svržení afričtí diktátoři obvykle prchli do zámoří, kde žili v pohodlí nepotrestáni.
I Taylor se po svém svržení v roce 2003 odebral do exilu v zahraničí, konkrétně v Nigérii, později však byl pod mezinárodním tlakem předán zvláštnímu soudu.
Rozsudek by neměl padnout dříve než koncem roku 2009, předpokládá se však, že se 59letý Taylor odvolá, takže se proces protáhne nejméně o rok.
