Stoupenci ruskojazyčné autonomie se v Charkově rozhodli vytvořit zárodek "Jihovýchodní federativní republiky", které by měla rozšířené pravomoci a rozsáhlou autonomii, uvedla v pondělí agentura Unian. Ruština by v novém útvaru měla status státního jazyka.
Organizace Jihovýchod, která má federalizaci země prosadit, sdružuje podle ukrajinských médií asi 30 proruských spolků, jimž dominuje organizace Veliká Rus a hnutí Trojjediná Rus, jehož stoupenci se zasazují o spojení Ruska, Ukrajiny a Běloruska.
K TÉMATU: |
Kromě Charkovské oblasti by se součástí nové jihovýchodní ruskojazyčné republiky měla stát i Luhanská a Doněcká oblast, píše Unian. Jednání o spolupráci je prý v plném proudu. Iniciátoři federalizace se označují za dědice takzvané Doněcko-krivorožské sovětské republiky, bolševického útvaru, který na východní Ukrajině vznikl v chaotickém období bezprostředně po první světové válce.
Hnutí Jihovýchod chce vytvořit koordinační radu, která by se "postavila kyjevským pučistům". Novou ukrajinskou vládu hnutí neuznává, staví se i proti ještě nedávno vládnoucí Straně regionů, která prý zradila ruskojazyčný východ. Prezidentské volby plánované na 25. květen chtějí stoupenci federalizace bojkotovat.
Medveděv v Simferopolu
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v pondělí s polovinou ministrů své vlády přiletěl do Simferopolu, správního střediska Ruskem nedávno anektovaného Krymu. Sám Medveděv to oznámil na svém twitterovém účtu. "Jsme v Simferopolu. Vláda tu posoudí rozvoj Krymu," uvedl předseda ruské vlády.
Podle agentury ITAR-TASS je ve "vládním výsadku" na Krymu osm vicepremiérů včetně Dmitrije Rogozina, náměstka předsedy vlády odpovědného za zbrojní výrobu. Při své první návštěvě na Krymu po jeho okupaci s sebou Medveděv přivezl i víc než polovinu všech ministrů. Dosud nejvyšším ruským představitelem, který anektovaný Krym navštívil, byl ministr obrany Sergej Šojgu.
Medveděv minulý týden uložil šéfům jednotlivých rezortů řadu konkrétních úkolů souvisejících s integrací obsazeného poloostrova do systému ruské státní správy. Zvláštní důraz ruská státní média kladou na plány ministerstva práce a ministerstva financí zvýšit platy státním zaměstnancům, které chce Moskva dorovnat na celostátní ruský průměr. Revizí mají projít i penze.
Rusko chce podle agentury ITAR-TASS na Krymu zřídit autonomní ekonomickou zónu, aby se poloostrov nestal pouhým příjemcem dotací z centra, ale samostatnou hospodářskou jednotkou. Počítá se s daňovým zvýhodněním, které má přilákat ruské i zahraniční investory, zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.
Podle zpráv ukrajinských médií je ale zatím situace na Krymu neutěšená. Města se potýkají s výpadky elektřiny, protože dodávky energie z ukrajinské pevniny slábnou. Naděje důchodců na dvojnásobně vyšší penze se zatím nenaplnily, důchody jsou jen v nezměněné výši vypláceny v rublech. Bankomaty jsou prý prázdné, před obchody se tvoří dlouhé fronty.