Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Proti možné diktatuře. Opozice v Turecku se spojila

Svět

  14:09
ANKARA/PRAHA - Turecko čeká horké politické léto. Lidé si v srpnu poprvé sami zvolí prezidenta. Nepůjde jen o něj, ale i o osud celého politického systému. Zda země zůstane parlamentní republikou, nebo se posune k prezidentské diktatuře.

Recep Tayyip Erdogan s manželkou Emine zdraví své příznivce z balkónu sídla strany AKP. foto: Reuters

Na Západě ho zná jen málokdo a jeho jméno si těžko vybaví i mnozí Turci. Přesto se jeho jméno bude v následujících týdnech skloňovat čím dál častěji – akademik, diplomat a bývalý šéf Organizace islámské spolupráce (OIC) Ekmeleddin Ihsanoglu se chce stát tureckým prezidentem. Apostavit se tak hlavnímu favoritovi voleb, premiérovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, který zemi Mustafy Kemala Atatürka dominuje už dlouhých 12 let. Erdoganova strana má svého kandidáta oznámit dnes a vše nasvědčuje tomu, že zvolí právě svého premiéra.

Když v půlce června ohlásily Ihsanogluovu kandidaturu dvě hlavní opoziční strany, překvapily nejen Erdoganovu vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), ale bezpochyby i své vlastní voliče.

Na praktikujícím muslimovi, jenž dlouhá léta působil jako šéf výzkumného centra pro islámskou historii, umění a kulturu, se totiž shodli jak pravicově konzervativní nacionalisté, tak i levicová Republikánská lidová strana, strážkyně sekularismu a Atatürkova odkazu.

O PREMIÉRU ERDOGANOVI ČTĚTE TAKÉ:

Katarská televize al-Džazíra v této souvislosti připomněla, že v minulosti by bylo nepředstavitelné, aby si sekulární kemalisté vybrali za svého kandidáta konzervativního muslima. Časy se ale po letech vlády islamistické AKP změnily a náboženský konzervatismus v zemi značně posílil. Pravdou ale je, že Ihsanoglu není žádný fanatik: i jako šéf OIC vždy prosazoval odluku náboženství od státu a jeho žena Fusun si na veřejnosti nezahaluje vlasy.

Když letos v březnu Erdoganova AKP jasně vyhrála obecní volby, zjistila opozice, že nestačí jen nominovat společného kandidáta, aby vyhrála (její kandidát na starostu Ankary ve volbách neuspěl). Nutnou podmínkou vítězství je totiž „ukrást“ část hlasů AKP. A právě to má za cíl kandidatura Ehsanoglua: „Většina země je sekulární, konzervativní, středopravá a nacionalistická,“ popsal turecké voliče serveru Al-Monitor Huseyin Bagci z blízkovýchodní univerzity v Ankaře. Opozice podle něj dospěla k názoru, že nemá s levicovým kandidátem šanci, a proto se rozhodla pro pragmatickou volbu v podobě Ihsanoglua.

Donutil muslimy ke spolupráci

Ekmeleddin Ihsanoglu

Kdo je tedy muž, který by mohl ohrozit dlouholeté Erdoganovo vládnutí? Sedmdesátiletý Ihsanoglu má sice kořeny ve střední Anatolii, narodil se ale v Káhiře, kde také vystudoval. Zkušenosti nabíral i v britském Exeteru, kde studoval a později i přednášel. Během své akademické kariéry se soustředil na rozvoj vztahů muslimského světa a Západu, vždy se vyhýbal politikaření a vystupoval jako umírněný diplomat, jenž si všude získával respekt.

Vrcholem jeho dosavadní kariéry je devět let v čele Organizace islámské spolupráce, kterou od základů změnil. OIC, jež je druhou největší mezivládní organizací po OSN a zahrnuje více než sedm desítek zemí světa, dovedl k mnohem účinnější spolupráci a výrazně se také zasloužil o rostoucí obchodní výměnu mezi jejími členy. Byrokratické struktury sídlící v saúdskoarabské Džiddě demokratizoval a neváhal do nich dokonce najmout vůbec první ženskou zaměstnankyni. Ihsanoglu mluví plynně arabsky a anglicky a výčet jeho univerzitních a diplomatických angažmá připomíná telefonní seznam.

Faktor Mursí

Reakce AKP na kandidaturu káhirského rodáka přišla záhy. Vládní poslanec Samil Tayyar označil Ihsanoglua za „tureckého Sísího“ a v předstihu gratuloval Erdoganovi k vítězství. Narážkou na nového egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího připomněl loňské svržení jeho předchůdce, islamisty Muhammada Mursího, které Ihsanoglu odmítl odsoudit.

Provládní list Aksam na své titulní stránce zachytil tento moment ještě trochu jinak: pod titulek „Na střeše je Sísí“ dal snímky obou politiků k sobě. Připomněl tak fakt, že je Ihsanoglu označován za zastřešujícího kandidáta obou opozičních stran. Vzhledem k tomu, že se premiér Erdogan netají záměrem posílit po svém zvolení prezidentské pravomoci, se mnozí pozorovatelé domnívají, že se volby stanou referendem o osudu tureckého prezidentského systému. „Bude to volba mezi autoritářským prezidentským systémem a parlamentním režimem,“ říká například Kudri Gursel z deníku Milliyet. Erdoganovi odpůrci už většinou mluví rovnou o prezidentské diktatuře.

Zaujme turecké voliče muž, jehož názory neznají?

Otázkou je, zda Ihsanoglu dokáže zaujmout miliony tureckých voličů. „Není to politik a turecká veřejnost nezná jeho názory na klíčová témata, jako je kurdská otázka, role armády v politice nebo zahraniční politika v Iráku a v Sýrii,“ upozorňuje analytik Hatem Ete z istanbulského thinktanku SETA. Za pravdu mu dávají i dva výzkumy veřejného mínění z minulého týdne, ve kterých vedl Erdogan o 20 procentních bodů.

Další experti se ale domnívají, že by Ihsanoglu mohl v souboji s Erdoganem uspět – mnozí pravicově smýšlející voliči AKP prý nejsou příliš nábožensky založení a autoritativní styl premiéra spojený s jeho korupčními aférami se jim už začíná zajídat. Jak ale říká samotný Erdogan: „Jeho (Ihsanogluovu) kandidaturu nebudu rozebírat, rozhodne lid.“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!