V Rusku pak vznikla organizace, která sdružovala 250 tisíc z nich. Přes 30 tisíc členů tohoto svazu, který si Černobyl dal přímo do jména, již zemřelo. Jejich příběhy jsou v době výročí katastrofy lákavým tématem pro ruská média. Pak se ale na ně opět zapomene.
Viktor Čegusov strávil v Černobylu po havárii 139 dnů. Byl tehdy v armádě a podmínky, ve kterých žil během likvidace havárie, byly nelidské. Ve stanech se topilo v píckách radioaktivním dřevem, vojáci jedli obyčejnou kaši bez jakýchkoliv přídavků důležitých v radioaktivním prostředí. "Ne, vodku nám nevydávali, to je mýtus. Ale my jsme si samohonku sami našli. Hlavně proto, že se říkalo, že alkohol odvádí z organismu radionuklidy. A tak pili tenkrát i mnozí abstinenti... Někteří se stali alkoholiky," vzpomíná po pětadvaceti letech.
Čtěte také: |
Alkoholismus je dodnes velkým problémem těch, kteří přežili. Léčba vodkou ale nebyla asi to nejhorší. Lidská hloupost způsobila větší neštěstí než radiace. "Jednou velení dostalo šílený nápad. Vztyčit rudý prapor na komínu čtvrtého bloku - toho, který vybuchl. Přikázali dvěma vojákům vylézt až na vrchol" a i když se dozimetry rozbíjely kvůli vysoké radiaci, kluci příkaz splnili" vypráví Viktor. Po 139 dnech se i z něj stal invalida.
Ticho a velké jahody
Inženýru Dmitriji Gorochovovi v dubnu 1986 řekli: "Pojedeš dobrovolně!" Dnes je Dmitrij známým právníkem - atomový výbuch ho donutil rekvalifikovat se na obránce práv likvidátorů. "Nejvíc na mne zapůsobilo to ticho," vzpomíná na moment, kdy poprvé v dubnu 1986 přijel do "zóny". "Ptáci nezpívali, hmyz nebzučel, kolem nikdo,"dodává. "Přitom květy byly podivuhodně bujné. Jahody byly tak obrovské, že se mi je chtělo strašně ochutnat. Řekli nám ale, že to jíst nesmíme".
Od roku 1995 je Gorochov v invalidním důchodu. O pět let později po celém Rusku začaly takzvané černobylské procesy. Likvidátoři žalovali stát - chtěli, aby i jejich dávky byly valorizovány. Gorochov dokázal věc dostat až do Štrasburku. Sociální správa mu musela vyplatit dlužných 11 568 rublů. Pak se Gorochov pustil do kauz svých kolegů. Získal od státu pro "Černobylce" miliony rublů.
Dodnes není jasné, kolik lidí "Černobyl" zabil a zmrzačil. To, že neexistuje přesná evidence, je pro stát vlastně výhodné - nemusí všem platit za jejich zničené zdraví. U příležitosti 25. výročí tragédie se někteří likvidátoři obrátili s žádostí o pomoc na 55 nejbohatších Rusů, odpověděl jen jediný.
