Petici, kterou podepsal i exprezident Václav Havel, inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.
"Petici vnímám jako žádost, aby ústav, který má ústavně zajištěnou svobodu bádání, cenzuroval. To možné není, my to (dokumenty) musíme předložit do diskuse," prohlásil Žáček.
Na dotaz, proč Skalníka před vydáním knihy neoslovili, Žáček odpověděl, že kniha není o Skalníkovi, ale o Občanském fóru. "Všechny tyto věci jsou 20 let známé, jen vložené do kontextu," dodal.
Dnešní Žáčkovo setkání s novináři narušil jeden ze signatářů petice a občanský aktivista John Bok, který ředitele označil za lháře a v jednu chvíli mu pohrozil i fyzickou inzultací.
Žáček se domnívá, že Pencova petice, která kolovala při oslavách dvacátého výročí sametové revoluce v pražském klubu Rock Café, původně neobsahovala poslední odstavec s žádostí o jeho odvolání. To ale důrazně popírají jak tvůrci petice, tak i lidé, kteří ji podepsali.
Petice volá po jiném přístupu k výkladu historie, než jaký prosazuje ústav.
"Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti," píše se v textu, který kromě Havla podepsal i předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý nebo historikové Petr Blažek a Petr Koura.
Havel dnes vzkázal přes svou mluvčí, že mu nejde ani tak o personální změny v ústavu, ale o jeho chod. Liška také akcentuje to, jak ústav nakládá s informacemi, trvá ale na Žáčkově odvolání. "Není to nic osobního, ale ústav nedělá svou práci dobře a pan ředitel za to ručí," napsal.
Zveřejňování informací z archivu Státní bezpečnosti by se podle něj mělo dít v kontextu a zkušenými historiky. "Jinak to vede jako teď k pokřivování historie a politickému zneužívání," doplnil. Tereza Palečková mal
