Nejmenovaná advokátka z Blanska (jejíž identitu redakce zná - pozn. red.) žádala odškodnění nemateriální újmy za více než dvacet let trvající řízení. Usilovala o omluvu a finanční satisfakci za urážlivé výroky týkající se její cti. Jenže resort spravedlnosti propásl půlroční lhůtu pro vyřízení její žádosti a případ skončil až po devíti letech poté, co uspěla s ústavní stížností.
Finanční náplast jí přitom měla kromě jiného zabránit v postoupení stížnosti výše, třeba až do Štrasburku. Tamní Evropský soud pro lidská práva totiž opakovaně kritizoval Česko pro přílišnou délku řízení u soudů.
Kritika Šabatové i Soudcovské unie
I proto měla podobná absurdní dramata z českého systému vymáhání škod vymizet. Alespoň to na podzim loňského roku přislíbil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) poté, co se na jeho úřad kvůli zdlouhavému vyřizování žádostí snesla ostrá kritika. Ta nejhlasitější zaznívala od veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové či Soudcovské unie.
Odškodnění za soudní průtahy? Další tahanice. Žádosti zpoplatníme, plánuje ministr |
„Personální posílení odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti je krokem, o který resort usiloval dlouhodobě,“ uznal Pelikán v listopadu roku 2015 chybu svého resortu.
Jenže jak se ukazuje, dlouhodobé „projekty“ nejsou resortu tak úplně cizí. „Měsíčně kolegům v oddělení napadá zhruba 150 až 200 mimosoudních žádostí o odškodnění a kolem 100 nových žalob, což je nad jejich síly. Takže ne, bohužel, situaci se zlepšit nepodařilo,“ přiznává pro server Lidovky.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Kristína Labohá. Ročně přitom resort řeší kolem čtyř tisíc žádostí o finanční náplast.
Odškodné od spravedlnostiŽádost na ministerstvu spravedlnosti je třeba podat během probíhajícího řízení nebo nejpozději do 6 měsíců od jeho skončení. Pokud občan lhůtu prošvihne, zaniká mu nárok na odškodné. Tu musí každý žadatel nejprve půl roku uplatňovat na ministerstvu spravedlnosti. Teprve až poté se může obrátit se na soud s tím, že mu ministerstvo nevyhovělo. |
Změna by podle mluvčí Labohé měla nicméně přijít v druhé polovině roku či na začátku roku 2017.
Vše se prý odvíjí od toho, zda dojde „k naplnění posílených systemizovaných míst a pokud se pro příští rok podaří s ministerstvem financí vyjednat dočasná posila pro celý odbor,“ uvedla dále.
Kolik procent z celkového počtu žádostí tvoří ty úspěšné? „Statisticky nejsme schopni tento dotaz zodpovědět, nemáme nástroj, který by nám umožnil dávkově sledovat osud jednotlivých žádostí a třídit je ještě podle charakteru a délky projednání,“ odpověděl Pelikánův resort. Déle než půl roku, jak ukládá zákon, je nyní projednáváno zhruba 700 žádostí.
Změna nenastala
Zvýšený počet zaměstnanců v odboru odškodňování však měl poměr mezi vyřízenými a nevyřízenými žádostmi výrazně zmenšit. Tak se ale nestalo. „V oddělení náhrad nepřiměřené délky řízení odboru odškodňování nyní působí pět odborných referentů, ministerských radů, a jeden představený, což do tabulkového počtu představuje stejný stav jako v dřívější době,“ uvedla mluvčí s tím, že od srpna by měl být „odškodňovací“ tým získat novou posilu v podobě jednoho referenta.
Všichni zaměstnanci odboru však mají i jiné povinnosti. Kromě mimosoudního zpracování běžné agendy jednají i za stát před soudem. To podle Labohé „vyžaduje zhruba třetinu až polovinu jejich pracovní doby“.
Ombudsmanka řeší jednotlivé případy
Kvůli průtahům na ministerstvu se ročně obrací na veřejnou ochránkyni práv, která zdvojené průtahy dlouhodobě kritizuje, desítky lidí. „Obracejí se na nás lidé, kteří si podali žádost o odškodnění, a právě ta se dostala do dalších průtahů,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.
Ministerstvo po dohodě přistoupilo alespoň na to, že bude žadatelům zasílat informační dopis s radami, co v takovém případě dělat. Sám resort tak paradoxně vybízí lidi, aby si na něj stěžovali u soudu.
Průtahy u soudů? Ministerstvo spravedlnosti má žehlit průšvihy, samo ale nestíhá |
Úřad ombudsmanky situaci i nadále sleduje. Vyčkává, jestli se změny podaří uskutečnit do nově slibovaného termínu.
„Ministerstvo přijalo určitá personální opatření a na dalších pracuje, ale zatím se to nijak neprojevilo. Respektujeme však, že se efekt opatření neprojeví hned a že je třeba vyčkat, jestli budou v čase účinná,“ uvedla Hrazdílková. Pokud by se situace ani poté nezlepšila, zváží zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček další postup.
Soudcovská unie se snaží hledat příčinu problému, a tak varuje hlavně před přetížeností samotných soudů. „Konkrétně poukazujeme na to, že průtahy vznikají v důsledku přetížení soudů případy, které by soudy vůbec neměly řešit - není v nich prostor pro soudcovské uvážení. Snažíme se tedy o odbřemenění soudů,“ uvedla prezidentka organizace Daniela Zemanová s tím, že právě tím by se mohlo předejít problému s vymáháním odškodnění u ministerstva.
