Hlukoměr ovládl Fischer, přesto souboj favoritů patřil Zemanovi

Zemanův triumf podtrhl konec debaty. Když Zeman blahopřál Fischerovi k vítězství v souboji hlukoměrů, vyslovil "...prognostickou naději, že volby dopadnou opačně". Fischer se ani nezmohl na odpověď.

Televize evidentně hledala inspiraci v zámoří, například v duelech, které tradičně provázejí vyvrcholení prezidentské kampaně v USA. 

Scéna byla vytvořena v podobě arény se dvěmi dlouhými pohovkami. Poněkud netradičním prvkem, který Prima do debaty zařadila, bylo použití hlukoměrů, které monitorovaly náladu v sále. Tím podle politologů debata ztratila atmosféru politické zátěže. Místo seriózní debaty, tak pořad místy spíše připomínal estrádní show, kde se snažili příznivci kandidátů překřičet své oponenty.

To je však oproti duelům v USA zásadní rozdíl. Americké televize vyžadují obvykle při prezidentských debatách od diváků ticho a nestrannost.

Zeman Fischerovi v závěru připoměl zatajení jeho členství v KSČ. Řekl, že on sám se za své členství neomlouvá a nechápe, proč ho Fischer tajil. Ten opáčil, že svou stranickou minulost zatajil jen v profesním životopise a že ji nebylo třeba nikde uvádět. Za své vyjádření si vyslechl velikou nevoli z publika.

Miloš Zeman svou převahu ukazoval prakticky celou dobu a i když to ke konci debaty vypadalo, že se Fischer alespoň trochu nadechne, krizi rychle zažehnal. Zatímco Zeman moderátorovy otázky pružně odrážel a čas od času přidal i některý ze svých typických bonmotů, Fischer se místy nacházel v hluboké defenzivě. Například při moderátorově otázce ohledně Fischerovy změny názorů v době, kdy působil v Kramářově vile.

Zeman byl jako již tradičně žoviální a Fischera oslovoval (narozdíl od svého oponenta) křestním jménem. Moderátora debaty Jana Punčocháře Zeman několikrát opravoval. Vytkl mu mimo jiné neznalost ústavy. 

U Fischera došlo oproti dřívějšímu vystupování hned k několika změnám. Snažil se živěji gestikulovat a aktivně vstupovat do debaty. Na svá vyjádření v tisku o úloze Miloše Zemana v kauzách Bamberk a Olovo ale nenavázal. Jen zmínil pokles politické kultury v době Zemanovy vlády a výzvu "Děkujeme, odejděte", která požadovala jeho odstoupení v době opoziční smlouvy. 

Oba kandidáti působili místy opatrným dojmem a jen zřídka se odvážili jít do větší konfrontace. Fischer byl silnější zhruba ve středu debaty, celkově ji však jasně ovládl Zeman. 

Hosty debaty byli mimo kandidátů i jejich podporovatelé (Fischera například přišla podpořit režisérka Irena Pavlásková) a rodiny. Aktivně se však do debaty zapojili jen potomci obou kandidátů, Fischerův syn Jan a Zemanova dcera Kateřina, která je jedním z hlavních trumfů otcovy kampaně.

Miloš Zeman v předvolebním klipu

Naději na zvrat pro Jana Fischera do debaty přinesl chirurg Jan Pirk. Fischerův podporovatel napadl financování Zemanovy kampaně. Uvedl, že podle něj jsou předvolební náklady obou kandidátů přibližně stejné. 

Podle Pirka tudíž na Zemanově účtu není zaevidováno až 18 milionů korun. Zeman se však otázce obratně vyhnul a připomenul roli miliardáře Tomáše Chrenka a mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, kteří se angažují pro Fischera.

Zeman se pustil do monologu v angličtině

Překvapením pro kandidáty byl příchod amerického novináře Erika Besta, který přenesl debatu z češtiny do angličtiny. A zatímco Fischer byl změnou očividně zaskočen a na položenou otázku odpověděl dvěmi krátkými větami, Zemanova odpověď byla velmi obsáhlá a i sám Best uznal, že reagoval velice pružně.

Přehlídka jazykového umu Miloše Zemana tím ale neskončila. Pokračovala, když Zeman s Bestem plynule přešli do konverzace v ruštině. Fischer vypadal nadále zaskočeně a když přišla řada na jeho reakci v ruském jazyce, odpovídal jen s velkými obtížemi. 

Kolik máme soudců? Roithová, Fischer ani Bobošíková to nevěděli

Zároveň s Primou svůj maraton debat zahájila i Česká televize. Její prezidentské speciály moderuje Václav Moravec. Tomu se hned v první debatě podařilo všechny tři zúčastněné uchazeče o Hrad (Zuzana Roithová, Jan Fischer, Jana Bobošíková) vyškolit. Ani jeden z nich, totiž při otázce amnestií netušil, kolik má Česko soudců.