11. září 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Pryč se zloději, vládou i prezidentem. Spustila gigantická krádež miliard další Majdan?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 55Diskuse
Proti zkorumpovaným politikům. Masové protesty v Kišiněvu považují někteří za... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proti zkorumpovaným politikům. Masové protesty v Kišiněvu považují někteří za... | foto: Reuters
KIŠINĚV/PRAHA Největší protesty v postsovětské historii státu, frustrace na bodu varu či další Majdan. Taková slova znějí na adresu masových demonstrací v Moldavsku, jehož občanům došla trpělivost s masovou a zemi rozežírající korupcí. V počtech desítek tisíc se v ulicích domáhají okamžité změny poměrů - mimo jiné konce stávajících politiků, kteří po monumentálních skandálech důvěru veřejnosti zcela ztratili.

V úterý 8. září dali vůdci moldavské občanské skupiny Důstojnost a pravda (DA – Demnitate si adevar) hlavě státu Nicolae Timoftimu ultimátum. Měl se do 16:00 moldavského času dostavit na náměstí v centru hlavního města Kišiněvu, kde od víkendu zůstávají demonstranti. Jinak aktivisté zahájí obléhání jeho rezidence. Prezident lhůtě nevyhověl.

„Dokud nebudou jejich požadavky splněny, protestující náměstí neopustí. Ke kompromisu nesvolí,“ popisuje z centra Kišiněvu moldavská korespondentka stanice RFE/RL. „Stávající politický systém je hluboce zdiskreditovaný a veřejnost už nevěří žádné politické straně - alespoň žádné z těch, jež jsou nyní u moci.“

Důstojnost a pravda

Občanská platforma Důstojnost a pravda, kterou letos v zimě vytvořili známí moldavští novináři, právníci a bývalí politici, dokázala už 6. září svolat nejmasovější protestní akci v postsovětské historii Moldavska – podle údajů policie se sešlo 40 tisíc lidí, podle organizátorů 100 tisíc. Počet protestujících tak překonal dokonce rok 2009, který svrhl tehdejší komunistickou vládu.

Nejmasovější protestní akce v postsovětské historii země.

Nejmasovější protestní akce v postsovětské historii země.

Hlavním požadavkem demonstrantů je odstoupení prezidenta, celé vlády a předsedy parlamentu. Ihned poté je podle DA nutné vytvořit vládu národní důvěry, která do března 2016 zorganizuje předčasné parlamentní volby. Požadují rovněž přímou volbu hlavy státu, namísto stávající nepřímé, v níž reprezentanta země vybírá dvoutřetinová většina poslanců.

Už v úterý odpoledne přitom prezident Timofti protestujícím odpověděl – neodstoupí. Jeho demise by prý vedla k ještě větší politické krizi. Na druhé straně nezpochybnil právo občanů demonstrovat. „Je to jeden z hlavních výdobytků, kterého jsme dosáhli za dobu naší nezávislosti.“

Platforma DA ale upozorňuje na jiné „výdobytky“: na rozdělení státní moci mezi několik klanů, na likvidaci finančního sektoru spojenou s obrovskými bankovními podvody včetně gigantické krádeže 18 miliard moldavských leu, na korupci a nadvládu politiků nad policií i soudy. „Zlo musí být vytlačeno z této země, i když chápeme, že to bude složité...“ charakterizoval hlavní úkol platformy její ideolog Igor Bocan.

V čele protestů stojí občanské hnutí Důstojnost a spravedlnost.

Moldavský Majdan?

Mnozí analytici už srovnávají moldavské protestní hnutí s ukrajinským Majdanem. Přinejmenším řada problémů je shodná. DA už má seznam osob, které by měly USA a EU zařadit na černý seznam a nepouštět je na své území. Je mezi nimi kromě prezidenta i generální prokurátor a šéf národní banky.

I cíle má DA s Majdanem podobné – stát se plnohodnotným členem evropského společenství a vymanit se ze závislosti na Rusku. To ovšem měla ve svém programu i současná vláda, která ale nedokázala prosadit změny potřebné pro vstup do EU a především zlikvidovat korupci, která naopak prorostla do nejvyšších mocenských pater.

„Tato vláda se proslavila několika korupčními skandály, z nichž bych zmínil především dva - značně netransparentní privatizace kišiněvského letiště a bankovní skandál, který vyústil ve zmizení asi miliardy euro z národní banky. Toto vše se odrazilo na kvalitě života v zemi, na síle moldavské měny i na kupní síle, která se propadla přibližně o čtvrtinu,“ popisuje politolog a člen DA Arcadie Barbarosie.

Moldavsko se v případě rozšíření nepokojů může ocitnout v těžké situaci – má totiž na svém území přes dva a půl tisíce ruských vojáků, kteří oficiálně plní v separatistickém Podněstří roli mírových sborů. Proruští separatisté odtrhli od Moldavska část území u hranic s Ukrajinou a odmítají se podřídit Kišiněvu.

‚Nejsme politici.‘ Kdo jsou tváře Důstojnosti a pravdy?

Máme politické požadavky, ale nechceme se transformovat v politickou sílu, tvrdí Igor Bocan z Důstojnosti a pravdy. „Naše platforma zůstane občanská. Zůstane neformální, nevládní organizací, jež se vždy pokusí být na stráži, aby ti, kteří se dostanou k moci, nesešli z cesty a nevrátili ke k oligarchii a korupci,“ říká.

Bocan dodává, že DA v požadovaných předčasných volbách nehodlá ani mít vlastní nominanty, ani některého z kandidátů podporovat. „Nejsme školka pro potenciální vůdce, nebudeme říkat: ‚Tenhle člověk je dobrý, podpořte ho.‘ Musí se osvědčit sám.“

Demonstranti tvrdí, že hlavní náměstí metropole neopustí, dokud nebudou splněny jejich požadavky: odchod „zkorumpované“ vlády, prezidenta, guvernéra ústřední banky a generálního prokurátora, uvěznění předáků vládnoucích stran a uspořádání předčasných parlamentních voleb do března příštího roku.

Jeho kolega Barbarosie si však apolitičností hnutí není zcela jistý. „Myslím, že logika dění donutí organizátory, aby se směrem k politické straně vydali. Je velmi důležité, aby ta strana byla vytvořena na zdravých principech a pokusila se vyvarovat pádu do pasti, v níž jsou lapeny existující strany, kde vůdce rozhoduje o všem,“ řekl pro RFE/RL.

Únorový manifest DA deklaruje, že moldavská společnost „ztratila vědomí, že žije pod vládou práva“ a obviňuje aktuální proevropskou vládu z „napodobování reform v uplynulých pěti letech“. Pod manifest se podepsalo čtrnáct vůdčích tváří DA, jejichž vizitky RFE/RL shromáždila.

  • Angela Aramová

Prominentní novinářka a televizní producentka. Působila rovněž v parlamentu jako členka levicové Křesťansko demokratické lidové strany.

  • Igor Bocan

Známý politolog a komentátor. Na začátku 90. let byl poradcem tehdejšího prezidenta. Od roku 1999 je výkonným ředitelem Asociace pro participační demokracii, jedné z nejváženějších moldavských nevládních organizací. „Máme společný cíl: apelujeme na občany, aby Moldavsku pomohli vrátit se k normálnímu životu.“

  • Alexandru Cozer

Populární blogger píše především o politice. V roce 2012 byl zařazen na seznam nejvlivnějších bloggerů v zemi.

  • Cornelia Cozonacová

Investigativní novinářka a předsedkyně kišiněvského Centra investigativní žurnalistiky. Specializuje se na témata spjatá s korupcí; zakladatelka monitoringové platformy anticoruptie.md.

  • Valentin Dolganiuc

Někdejší zastupitel v moldavském parlamentu za Lidovou frontu (1990-94) a bývalý vicepremiér. Dnes působí jako politolog a analytik. „V Moldavsku dnes nemáme žádné ministry - jen komisaře jmenované politickými stranami, kteří vykonávají jejich agendu.“

  • Mariana Kalughinová

Právnička a viceprezidentka Centra pro analýzu a prevenci korupce. Specializuje se na tematiku korupce v bezpečnostních složkách a soudním systému.

  • Mihai Manole

Exministr financí a někdejší velvyslanec Kišiněvu ve Spojených státech.

  • Andrei Nastase

Prominentní právník, známý kritik moldavských oligarchů, především Vladimira Plahotniuca. Některá moldavská média ovšem spekulují, že je kmotřencem kontroverzního podnikatele Vicotra Topy, na něhož Interpol vydal mezinárodní zatykač kvůli obvinění z korupce.

  • Vasile Nastase

Bratr Andreie Nastaseho, zákonodárce v prvním moldavském parlamentu. Vláda je podle něj „rukojmím“ soukromých zájmů.

  • Oazu Nantoi

V roce 1990 založil Sociálně demokratickou stranu, v letech 2009-10 působil v parlamentu, později byl považován za možného prezidentského kandidáta, kandidoval také na starostu Kišiněvu.

  • Stanislav Pavlovschi

Prominentní právník a bývalý soudce při Evropském soudu pro lidská práva, jenž se dlouhodobě zasazuje za protikorupční reformu moldavského soudního systému.

  • Dinu Plingau

Hlava nevládní organizace Mladé Moldavsko na tiskové konferenci k ustanovení DA prohlásila: „Občan Moldavské republiky nyní nemůže sám bránit svá práva, protože naše systémy jsou slabé - od soudního k finančnímu, dokonce i systém zdravotnictví“.

  • Olesea Stamateová

Spoluzakladatelka a předsedkyně Asociace pro efektivní a zodpovědné vládnutí. Je autorkou řady textů zabývajících se prevencí proti korupci, jež je podle ní „fundamentální překážkou spravedlnosti.“

  • Vasile Zgardari

Vzděláním inženýr, býval zastupitelem v prvním moldavském (komunistickém) parlamentu. V letech 2002-05 působil ve vládě jako ministr dopravy a telekomunikací.

Petra Procházková, mslMagdalena Slezáková
  • 55Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz