"Zatímco ve všeobecné péči nepociťují pacienti tak výrazný nedostatek informací a hovorů s lékařem, v psychiatrických léčebnách je tato dimenze nejhůř hodnocená," říká náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.
To má přitom jasný dopad na kvalitu péče. "Málo hovoru vede k tomu, že je i malá důvěra v lékaře, což zpomaluje léčení," uvedla Hellerová.
Na menší studii, podle které psychiatři v léčebnách s pacienty málo mluví, upozornily LN loni. Podle ní řada pacientů ani nevěděla, s jakou diagnózou se léčí.
Kde je dobřeStátní psychiatrické léčebny podle spokojenosti pacientů od nejlepší: |
Ministerský průzkum ukázal paradox, že pacienti jsou spokojeni s tím, jak často je lékař navštěvuje. Ne ale s tím, jak často s nimi mluví. Jinými slovy z pohledu pacientů chodí lékaři za pacienty dostatečně často, ale pacienti nemají možnost s lékaři dost hovořit. "První reakce vedení léčebny často je: nemáme peníze na přijetí dalších třiceti lékařů, nedá se to řešit. Problém ale může být jinde," řekla Hellerová.
Ministerstvo odmítá, že by byl jediný problém ve financování psychiatrie. "Je pravda, že psychiatrická péče byla podfinancovaná, ale loni stouply úhrady skokově o 13 procent," řekl první náměstek ministryně Marek Šnajdr. "Není to ovšem jen otázka peněz," dodal.
Pro ředitele léčeben má být průzkum vodítkem, co je nutné zlepšit. "Jsem za tento průzkum rád. Je pro nás důležité mít strukturovanou zpětnou vazbu," říká Martin Hollý, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice. Ta se ve spokojenosti pacientů ocitla na posledním místě. Jedním z důvodů podle Hollého mohou být probíhající rekonstrukce, kvůli kterým je teď v léčebně méně pohodlí.
Aby se zlepšila informovanost pacientů, proběhnou letos v Bohnicích kurzy komunikace. "Informování pacientů je problém celého českého zdravotnictví," uvádí Hollý. "Medicína je čím dál složitější. Je to nelehká úloha jednoduše a srozumitelně vysvětlit, jak funguje antidepresivum v mozku a proč začíná účinkovat až po třech týdnech užívání," poznamenal Hollý.
Léčebnu v Bohnicích ovlivňuje také dlouhodobý vnitřní dluh. I když se v posledních letech finanční situace zlepšuje. "Peníze jsou velkou částí řešení třeba u hotelových služeb – to neokecáte," říká Hollý.
Výzkumníci oslovili v průběhu šesti týdnů všechny pacienty, kteří byli propuštěni ze státních psychiatrických léčeben, dotazníky vyplnilo a vrátilo 76 procent z nich, tedy přes 2600.
Celkově bylo ministerstvo s výsledky spokojeno. "Většina psychiatrických léčeben se posunula k lepšímu," říká Hellerová. "I když jsou psychiatrické léčebny často kritizovány, pouze čtyři léčebny jsou pod standardem. U nich je potřeba se zaměřit na to, aby se dostaly na hranici standardu," uvádí.
Žádné postihy přímo kvůli špatným výsledkům v průzkumu ředitelům nehrozí. "To není bič na managementy, ale signál, že budeme chtít, aby s výsledky pracovaly," vysvětluje Šnajdr.
