Potvrdily to aktuální výsledky sčítání ptačích populací, zorganizovaného Českou společností ornitologickou. Podle vědců to ale neznamená, že by Natura postrádala smysl. Problém je v tom, že zatímco se prostřednictvím Natury podařilo v Česku udržet některé v době zavedení evropského systému kriticky ohrožené druhy, z krajiny mizí ptáci, kteří kvůli vysokým počtům donedávna žádnou speciální ochranu nevyžadovali.
Zmizí z krajiny?* V Česku začaly ubývat i dlouhá léta hojné druhy ptáků. U čejky je to devadesátiprocentní pokles oproti stavu z roku 1982. * Ještě rapidnější je například úbytek chocholoušů. |
„Natura bezpochyby účinkuje, což potvrdila například i nedávná důkladná analýza v respektovaném časopise Science,“ řekl LN Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Jenže cílem Natury je zabránit zásadním změnám prostředí, kde přežívají tak kriticky ohrožení ptáci, jako jsou v Česku třeba chřástal polní, datlík tříprstý, tetřívek nebo tetřev hlušec. To se daří, počty těchto ptáků výrazně neklesají. Ovšem začínají ubývat donedávna nejpočetnější ptačí druhy jako čejka, skřivan nebo strnad. Například u čejky se jedná o devadesátiprocentní pokles oproti stavu z roku 1982, ještě značnější je úbytek dříve hojných chocholoušů.
I když počty některých jiných lesních a polních opeřenců, mimo jiné třeba strak, naopak mírně rostou, celkový trend je opačný. „Ptáků u nás neustále ubývá, nejhůře jsou na tom ti ze zemědělské krajiny,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Sojka obecná - ilustrační foto
Ornitologové ale po posledním sčítání dospěli k závěru, že se už patnáct let trvale snižují i počty opeřenců trvale žijících v lesích, například hýlů nebo budníčků. A s příčinami tohoto trendu si odborníci zatím nevědí rady. „Co se týče úbytku lesních ptáků, budeme jeho příčiny muset podrobit nějaké hlubší analýze,“ řekl LN Vermouzek.
Zatímco pokles počtu opeřenců na polích odborníci vysvětlují mimo jiné změnami v zemědělském hospodaření a jeho větší intenzitě, v případě lesů je vysvětlení mnohem složitější. Lesních ploch v Česku neustále přibývá, lesní ptáci by tedy měli mít teoreticky lepší podmínky k životu. Systém údržby lesa se navíc oproti devadesátým létům nijak výrazně nezměnil, naopak přibylo chráněných území a národních parků.
ČTĚTE TAKÉ: |
Je tedy otázkou, jak by systém Natury měl v budoucnu reagovat právě na změny související s radikálním úbytkem donedávna hojných ptačích druhů. Už dnes si mnozí politici a podnikatelé stěžují, že Natura, chránící tetřevy nebo chřástaly, brání rozvoji podnikání a územnímu rozvoji. Pokud ale bude v brzké době potřebovat ochranu třeba i skřivan nebo čejka, měl by se teoreticky rozšířit i rozsah naturových území. „To by bylo ale mnohem složitější, prakticky nemožné, protože se jedná o druhy, které se vyskytují celoplošně, nezdržují se jen v konkrétních stanovištích,“ řekl Vermouzek.
