LN: Jak je možné, že se voda na Moravě zvedla tak rychle? Vypadá to, jako by nikdo nebyl na takovou zkázu připraven, přestože tu máme zkušenost s povodněmi z minulých let.
V podstatě jde o to, že krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu. A to hned z několika důvodů. První důvod je obecně velké množství různých asfaltových a nevsakových povrchů. To se však zdá jako sekundární. Primárním důvodem je to, že v celé Evropě dochází k úbytku organické hmoty v půdě. Půda tedy nemá otvory pro vodu. Dříve pršelo dva až tři dny a voda se začala pomalu zvedat. Nyní stačí jeden den deště a voda okamžitě letí nahoru.
Přehled povodní posledních letČervenec 1997 - povodeň postihla skoro třetinu celé České republiky, vyžádala si 50 lidských životů |
LN: Existuje možnost, jak takové výkyvy počasí předpovídat?
Jde o to, že se dnes stírají rozdíly mezi jednotlivými ročními období. Člověk pomalu neví, jestli je léto, jaro, podzim nebo zima. Ta předpověditelnost je tedy do značné míry velmi nízká. Tyhle jevy se prostě dějou a dít se budou.
LN: Jde se bránit proti takovým katastrofám?
Jde. Je několik základních strategií - například ta ekologická, ve které se většina ekologů snaží bojovat proti znečišťování atmosféry. Existuje také strategie politická, která s neočekávanou krizi - povodní dopředu počítá. To znamená, že si někteří politici řeknou, že stejně nenadělají nic s tím, že lidé budou nadále spalovat uhlí a spíše si spočítají, že hrozí větší riziko jak povodní, tak sucha. Dá se tedy teoreticky říct, že pokud nyní prší hodně, může být srpen velmi suchý. Nedá se to však určit takhle jednoduše.
LN: Praha se v roce 2002 připravila na povodně tak, že vytvořila proti vodě bariéry. Proč neučinili stejná nebo podobná opatření na Moravě, když měli zkušenost z let minulých?
Postavit bariéry znamená to, že máte vybudovanou velmi nákladnou protipovodňovou ochranu. To jsou například ty mobilní stěny, kterými můžete ochránit město, ale nemůžete tímto způsobem ochránit celou krajinu.
Státní výdaje na protipovodňová opatřeníV Česku se dosud na protipovodňová opatření vydaly miliardy korun. Další desítky miliard budou ještě potřeba v příštích |
LN: Souvisí podle vás současný stav s globálním oteplováním?
Globální oteplování je fakt, který proměňuje globální klima. Je to však taková moderní argumentace, že za všechno může globální oteplování. Já bych spíš řekl, že je veliká volatilita (kolísání) počasí. Ta rozkolísanost ve všem se stává jedním ze znaků tohoto světa a je v podstatě jedno, zda se jde o klima či bankovní krizi.
