17. prosince 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

PUNČOCHÁŘ: Vařit pro generála z
Abu Dhabí? Stres a tuhé jehněčí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jan Punčochář | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Punčochář | foto: Grand Cru
Nedávno jsem byl osloven mým dobrým kamarádem, zda bych nechtěl uvařit pro hlavního generála Abu Dhabí při příležitosti konání jednoho ze závodů Formule 1. Večeře se měla odehrávat na skromné jachtě, tedy alespoň tak mi to bylo podáno. Chopil jsem se příležitosti a odletěl jsem ještě s jedním kuchařem, kterého jsem oslovil. Letěli jsme Emirates Airlines. Již šesti chodové menu v letadle mi napovědělo, že letím do úplně jiného světa. Jediné, co mi v letadle chybělo byl Dom Perignon 1995.

Po pětiproudé osvícené dálnici s neustále zavlažovanou zelení uprostřed, jsme se přesunuli do areálu Formule 1, kde stálo několik jachet. Hned jsem zjistil, že tady opravdu o pres nepůjde, každý měl času, kolik potřeboval, takže když jsem domluvil, že něco bude v jednu, možná se o tom začalo diskutovat v půl druhé a ve tři byla reálná možnost uskutečnění. Ze skromné jachty se vyklubala tříposchoďová luxusní loď s famózním výhledem na dráhu F1. Ubytoval jsem se přímo na jachtě a těšil jsem se na vyhlášený trh s rybami, který jsem měl příští ráno navštívit.

Trh byl pěkný, ceny skvělé, ryby čerstvé, ale nebylo to nic překvapivého oproti jiným přímořským zemím. To ovšem nemohu říct o druhé zastávce, která mě ten den měla čekat. Na otázku, kde seženeme nejlepší jehněčí pro generála, jsme dostali jednoho zaměstnance jachty, který nám to měl ukázat.

Opět jsme se vydali pětiproudou dálnicí, ale dále jsme pokračovali pouští. Asi po dvaceti minutách jsme se ocitli před objektem, kde stálo asi dvacet nákladních aut, na kterých bylo nespočet živých ovcí, jehňat a koz. Myslel jsem tedy, že tam nakoupíme, a v budově za auty nám zvířata zpracují.

No, byli jsme snad první Evropani, které viděli, jelikož na nás koukali hodně udiveně. Vešli jsem dovnitř a ptali se po tom nejlepším jehněčím. Zahalený pán vzal klacek a zavedl nás do dalších částí areálu, kde byla další zvířata a povídal, že si máme vybrat. Stále jsem si myslel, že někde bude maso již připravené, ale ono ne. Musel jsem vybrat zvíře, které mi pán tím klackem zabil přímo před nosem. Uf, celkem nechutná a nepříjemná zkušenost, ale co se dá dělat. Jak jsem řekl, jiný kraj, jiný mrav.

Maso jsme přivezli na jachtu a začal jsem vařit. Za zády mi neustále stál sympatický sluha pana generála, prý abych ho případně neotrávil. Připravoval jsem telecí svíčkovou s bílými lanýži, krevety, langusty, vše tak, jak jsem zvyklý, jen to jehněčí mi leželo v hlavně. Jednoduše odpoledne zabité jehně večer nemůže být dostatečně křehké. Nevěděl jsem co s tím. Hosté přicházeli na jachtu, modelky, bohatí lidé, šampaňské teklo proudem, prostě vše, co by člověk od takové akce očekával.

Jan Punčochář

Jan Punčochář se vyučil se v hotelu Ambassador a hned po škole pracoval v několika vyhlášených pražských restauracích. Deset let byl šefkuchařem v restauraci Le terroir, nyní působí jako šéfkuchař v Grand Cru.

Věděl jsem, že maso nebude ještě dobré, a tak jsem zadní a přední nohy udusil na červeném víně a rozmarýnu, hřbety jsem marinoval v olivovém oleji a citronu s trochou chilli. Z žeber jsem se rozhodl udělat vývar na druhý den, ale bratr pana generála mě zarazil a lámanou angličtinou začal diktovat recept: „Vezmeš žebra, osolíš, protkneš česnekem, přidáš olivový olej, zabalíš do alobalu a na 30 minut hodíš na rozpálený gril. Potom žebra vyndáš, pořádně opečeš znovu na grilu. Do teplého hrnce dáš olivový olej, rozmarýn, limetku, chilli a česnek a rozsekáš do toho žebra. Zaliješ vodou a dusíš pět minut, aby do masa dostala šťáva.“ Udělal jsem přesně, co řekl, a když jsem ochutnal, tak jsem jen konstatoval, že maso je tvrdé. S hlavou skloněnou jsem i s hrncem šel k panu bratrovi s lehkou obavou a se slovy, zda to nechce ještě dodělat. Pan bratr vzal žebro do ruky, ukousnul tvrdé maso a začal se rozplývat. Nechápal jsem, ale spadl mi ze srdce balvan.

V půli večera přišlo na řadu hlavní jídlo, telecí svíčková s bílými lanýži pečená při nízké teplotě s brambory a fazolkami. Panu bratrovi jsem přinesl talíř, aby ochutnal zase můj recept. Snědl brambory a fazolky, ale telecí svíčkovou s lanýži dal sluhovi. Ten za mnou přišel s tím, že chce tu svíčkovou dopéct. To jsem tedy udělal, až pak byl sluha spokojen a všechno snědl. Do rána pokračovala bujará párty, hodovalo se a pilo, všichni si jídlo pochvalovali. Prostě cirkus, který by měl člověk alespoň jednou za život vidět.

Jídlo pod palbou

Nová rubrika serveru Lidovky.cz. O své názory, zážitky a dojmy z gastronomie se se čtenáři podělí šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk, šéfkuchař restaurace Grand Cru Jan Punčochář, nejlepší český sommeliér Jakub Přibyl a a nově také šéfkuchař a spolumajitel nově otevřeného komplexu restaurací Mánes, člen Pražského kulinárního institutu a ambasador značky Tork pro lepší hygienu v restauracích Jaroslav Zahálka.

Jan Punčochář
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na Lidovky.cz