26. září 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Působivá česká krematoria: inspirace
Skandinávií i perníková chaloupka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Janákovo krematorium v Pardubicích ve stylu takzvaného národního dekorativismu působí po opravě docela svěžím dojmem. Juraj Herz v něm natočil na konci šedesátých let Spalovače mrtvol.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Janákovo krematorium v Pardubicích ve stylu takzvaného národního dekorativismu působí po opravě docela svěžím dojmem. Juraj Herz v něm natočil na konci šedesátých let Spalovače mrtvol. | foto: Štěpán Bartoš a Zdeněk Lukeš
Letos uplynulo devadesát let od dokončení našeho nejznámějšího krematoria, které stojí v Pardubicích. Při této příležitosti stojí za to si připomenout některé budovy, které u nás pro účel pohřbívání žehem vznikly, neboť šlo o architektonicky nesmírně zajímavé stavby.

Pohřeb žehem, neboli kremace (z latinského cremare – spálit) má v mnoha kulturách samozřejmě dlouhou tradici. V nové éře se ovšem možnost kremace objevuje v Evropě až v sedmdesátých letech devatenáctého století. První pec pro tento účel zkonstruoval německý inženýr Friedrich Siemens (1826–1904). K nám nové zařízení dorazilo s určitým zpožděním.

V roce 1917 bylo českými Němci dokončeno krematorium v Liberci, ale ještě nebyla připravena potřebná legislativa, takže bylo do provozu uvedeno až v roce 1919, tedy těsně po vzniku Československé republiky. Stavba je to poněkud ponurá, ale honosná. Projektantem byl významný drážďanský architekt Rudolf Bitzan (1872–1938).

Janákovo krematorium v Pardubicích ve stylu takzvaného národního dekorativismu působí po opravě docela svěžím dojmem. Juraj Herz v něm natočil na konci šedesátých let Spalovače mrtvol.

Na krematorium v Pardubicích byla vypsána architektonická soutěž. Většina projektantů se snažila vytvořit monumentální dílo v expresivních formách. Nakonec byl pro realizaci vybrán návrh známého vynálezce kubismu v architektuře Pavel Janák (1882–1956). Od kubismu ale nakonec přešel k jinému stylu, velmi oblíbenému na na prahu dvacátých let, a to k národnímu dekorativismu. Vzniklo dílo připomínající barevností i plastickými oblouky a válci červeno-bílou veselou perníkovou chaloupku (v tomto případě spíše chalupu). Janák se ovšem inspiroval raně křesťanským chrámem a svou stavbu dotáhl spolu s výtvarníkem Františkem Kyselou až do nejmenšího detailu.

Budovu si oblíbil i režisér Juraj Herz, který zde na sklonku šedesátých let natočil Spalovače mrtvol podle skvělého románu Ladislava Fukse. Určitá pitoresknost stavby kongeniálně ladí s atmosférou díla. Zhruba ve stejné době, tedy v letech 1922–1924, se staví další krematorium v Nymburku. Jeho autorům, mladému avantgardistovi Bedřichu Feuersteinovi (1892 –1936) i jeho staršímu a zkušenějšímu kolegovi Bohumilu Slámovi byl ovšem takzvaný „národní styl“ protivný a hledali mnohem prostší formy v duchu architektonického purismu.

Sestavili přísně jednoduchou budovu z prostých geometrických těles – tvoří ji sokl, cylindrická stavba na oválném půdorysu a obdélníková střecha. Vznikla sugestivní architektura, která autorům přinesla doslova světový ohlas, a její reprodukce se objevila v mnoha architektonických časopisech v Evropě i zámoří. Nejde přitom o velký objekt, přesto působí při vší své lapidárnosti monumentálně.

Síň s výhledem

Díky nově vzniklým spolkům Krematorium a Společnost přátel žehu se nový způsob pohřbívání velmi rychle ujal a přibývala nová a nová zařízení (Olomouc, Karlovy Vary, Most, Ústí nad Labem, Semily).

Nás může mrzet, že jediná kubistická stavba, byť navržená až po první světové válce a dokončená v polovině dvacátých let, už neexistuje. Ostravské krematorium bylo zbořeno v totalitní éře. Jeho projektantem byl jeden z protagonistů architektonického kubismu Vlastislav Hofman (1884–1964), mimo jiné tvůrce ohradní zdi a vstupní brány ďáblického hřbitova v Praze. 

Ernst Wiesner a jeho brněnský „zikkurat“

Mimořádné stavby se dočkalo také Brno. Krematorium známého architekta Wiesnera (1890–1971) v podobě jakéhosi zikkuratu patří k nejpůsobivějším stavbám i v evropském kontextu. Stylově je těžko zařaditelná, snad by se dalo hovořit o expresionismu, ale celkový dojem je velmi klidný, majestátní.

A Praha? Autorem takzvaného Strašnického krematoria (ve skutečnosti se nachází na Královských Vinohradech, ale, pravda, od Strašnic to není daleko) je Plečnikův žák Alois Mezera (1889–1945). Některým se jeho jednoduchý kubus s vertikálními okenními pásy zdá ošklivý a připomíná jim továrnu, ale přes věcné pojetí je to stavba noblesní. Autor navíc pěkně vyřešil i bezprostřední okolí včetně kolumbária. Druhé pražské krematorium vzniklo v Motole až v padesátých letech podle návrhu Kotěrova žáka Josefa Karla Říhy (1893–1970). Je na ní patrný vliv skandinávské architektury, včetně motivu prosklené zdi obřadní síně s výhledem do krajiny.

Ostatně příště se podíváme na stejné téma právě na sever Evropy. Představíme si jedno z nejpůsobivějších děl meziválečné světové architektury – krematorium a lesní hřbitov ve Stockholmu od Gunnara Asplunda.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz