Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Putin podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku

Vladimír Putin

  10:33aktualizováno  13:49
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v úterý v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.

Ruský prezident Vladimir Putin potřásá rukou premiéru Dmitriji Medveděvovi. foto: Reuters

Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.

Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.

ČTĚTE TAKÉ:

Text smlouvy má preambuli a deset článků, které obsahují ustanovení o území, občanství a orgánech státní moci. Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015.

Vítaná snaha o znovusjednocení

Podle úterní zprávy tiskové služby Kremlu ruský prezident oficiálně informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.

Ruská Státní duma následně v úterní rezoluci přivítala výsledky krymského referenda a připravila návrh prohlášení, které reaguje naprotiruské sankce USA. Pro rezoluci podporující výsledky krymského referenda hlasovalo 441 poslanců, jeden se hlasování zdržel. Dokument vítá "svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem". Státní duma očekává, že krymské orgány státní moci budou dbát na zachování náboženského smíru a jazykové mnohotvárnosti poloostrova. Ruští poslanci se zavazují, že maximálně přispějí k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Krymu.

Ruský prezident již v pondělí svým dekretem uznal nezávislost Krymu. Zmíněný prezidentský dekret uvádí, že s ohledem na vůli obyvatel Krymu, kterou vyjádřili v referendu, Rusko uznává suverenitu a nezávislost Krymské republiky, v jejímž rámci má Sevastopol zvláštní status. Dekret vstoupil v platnost dnem podpisu, tedy v pondělí.

Na pondělní podpis klíčového dekretu by měl Putin podle ruských médií navázat ve svém úterním projevu. "V úterý Putin a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov podepíší dohodu o vstupu této republiky do Ruské federace," předpověděl server Gazeta.ru.

Stejný či obdobný dokument by měl podepsat i starosta krymského města Sevastopol, které se chce v Rusku těšit zvláštnímu postavení, jaké už mají Moskva a Petrohrad. Podpisová ceremonie by se podle "zdrojů blízkých Kremlu" měla odehrát právě v rámci prezidentova mimořádného vystoupení.

V dalších dnech by měl následovat souhlas ústavního soudu a jednání obou komor parlamentu, aby vše završily prezidentovy podpisy pod ratifikací příslušných smluv a ústavními zákony o vstupu Krymu a Sevastopolu do Ruské federace.

I přes očekávanou netradiční náplň však bude mít vystoupení Putina obvyklý rámec, tedy čeká se tradiční publikum v podobě členů vlády, vedení prezidentské kanceláře, poslanců, senátorů a dalších významných hostů. Projev také tradičně zazní v Georgijevském sále Velkého kremelského paláce.

Do NATO nechceme, militantní skupiny odzbrojíme, hlásí Kyjev

Na situaci na Ukrajině v úterý reagoval předseda vlády Arsenij Jaceňuk. Ten uvedl, že ukrajinské vedení nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. "Otázka připojení k NATO není na pořadu dne," oznámil. Proti sbližování Kyjeva s NATO se několikrát vyslovilo také Rusko. Vojenskou spolupráci Ukrajiny se Západem hodnotí jako projev nežádoucího rozšiřování vlivu aliance do postsovětského prostoru.

KOMENTÁŘ K TÉMATU:

Jaceňuk také prohlásil, že ukrajinská vláda se zasadí o odzbrojení všech militantních skupin "bez ohledu na jejich cíle". Odzbrojení ukrajinských polovojenských skupin, které Moskva označuje za fašistické a nacistické, je jedním z hlavních požadavků obsaženém v pondělním pětibodovém ruském plánu na vyřešení ukrajinské krize. Rusko rovněž žádá vyklizení objektů obsazených demonstranty, zavedení ruštiny jako druhého státního jazyka, federalizaci Ukrajiny, mezinárodní záruky její neutrality a uznání nezávislosti Krymu.

Podle agentury Reuters může Jaceňukův záměr odzbrojit radikály platit i na skupiny proruských aktivistů, kteří se dopouštějí násilností na východě země, zejména v Charkově, Doněcku a Luhansku. Útoky promoskevských skupin si v minulých dnech ve východoukrajinských regionech vyžádaly tři mrtvé.

Kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině sedm nejvyspělejších zemí světa ukončilo spolupráci s Ruskem v rámci skupiny G8. Oznámil to v úterý francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. "Co se týče skupiny G8... rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska," prohlásil bez dalších podrobností Fabius.

Skupina G8 sdružovala doposud Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Británii, Spojené státy a Rusko.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!