Putin svůj krok vysvětlil „zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu“ v důsledku amerického počínání, „neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia“ a „nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska“.
„Chci zdůraznit, že Rusko neodstupuje od svých závazků v oblasti jaderného odzbrojení, včetně snížení množství jaderných materiálů zahrnutých do zbrojních programů,“ uvedl později podle agentury TASS v prohlášení Lavrov. Dodal, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, „zůstane mimo zbrojní aktivity“.
Podle šéfa ruské diplomacie rozhodnutí oznámené Putinem je signálem Washingtonu. „Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí a ultimát a přitom pokračovat v selektivní spolupráci s naší zemí pouze v těch oblastech, kde je to výhodné pro USA, nebude fungovat,“ uvedl Lavrov.
Rusko posílá zpět do Sýrie bombardéry, OSN se bojí kolapsu americko-ruské spolupráce |
Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17.000 jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.
Experti připomínali, že podpis dohody nemusí znamenat, že obě strany své zásoby plutonia doopravdy zlikvidují. Už v roce 2000 obě země dojednaly likvidaci podobného množství plutonia, dohoda ale nikdy nevstoupila v platnost.
Rusko nicméně v té době oznámilo, že uzavřelo svůj poslední jaderný reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně v někdejším tajném sibiřském městě Železnogorsku, dříve známém jako Krasnojarsk-26.