"Doufám, že všechny politické síly v zemi (na Ukrajině) dosáhnou dohody v zájmu ukrajinského lidu a naleznou řešení všech problémů, které se nahromadily," uvedl Putin k pokračujícím masovým demonstracím v Kyjevě, které vyvolalo rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat připravenou dohodu s Evropskou unií.
Rusko hegemonem? Kdepak
Putin řekl, že celní unie, do které chce Rusko zahrnout i Ukrajinu, se zakládá na rovnoprávnosti všech členů a přinese Kyjevu hospodářské výhody. Moskva se podle ruského prezidenta rozhodně nesnaží získat nadvládu nad regionem.
"Neusilujeme o to, abychom byli označováni za supervelmoc... ani se nesnažíme nikoho učit, jak má žít," prohlásil Putin. Agentura Reuters označila tento výrok za skrytou kritiku na adresu Spojených států. Putin zdůraznil, že jeho země "netouží po globální či regionální hegemonii". Rusko prý usiluje o to být vůdcem, který hájí mezinárodní právo a respektuje suverenitu a nezávislost národů. "To je naprosto pochopitelné pro stát jako je Rusko s jeho bohatou historií a kulturou," dodal prezident.
Írán a skrytá kritika USA
Putin ve svém projevu v Kremlu před zákonodárci, ministry, soudci, duchovními a dalšími představiteli ruské společnosti také připomněl otázku Íránu, který nedávno podepsal dohodu se západními státy, v níž slíbil zastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění sankcí. Putin v této souvislosti kritizoval protiraketový štít západních zemí, když řekl, že ačkoli problém Íránu byl vyřešen, zůstávají v Evropě rozmístěné rakety.
"Jsme si dobře vědomi toho, že tyto raketové obranné systémy jsou obranné jen podle jména. Ve skutečnosti jsou důležitou součástí strategického útočného potenciálu," řekl Putin.
Bez toho, že by jmenoval Spojené státy, prezident rovněž varoval, že vývoj protiraketových štítů a střel dlouhého doletu by mohl zcela "vynulovat" dosavadní úmluvy o kontrole jaderných zbraní a narušit strategickou rovnováhu po skončení studené války. "Nikdo by si neměl dělat nějaké iluze o tom, že získá vojenskou převahu nad Ruskem. To nikdy nedopustíme," dodal Putin.
Na domácí scéně označil Putin za jeden z největších problémů země etnické napětí, které vyvolávají zločinecké skupiny ze separatistických jižních oblastí Ruska a takzvaní ruští nacionalisté.
ROZHOVOR K TÉMATU: |
Ekonomická krize
Většinu svého více než hodinového projevu Putin věnoval ekonomice a poprvé připustil, že ekonomické problémy Ruska jsou především domácího původu. Ujistil ale, že dostojí svým závazkům, které dal na začátku svého třetího prezidentského období minulý rok.
"Hlavní důvody zpomalení ekonomiky nejsou vnější, ale vnitřní," řekl Putin s tím, že hlavní příčinou je nízká produktivita práce. "Ekonomický cyklus se může měnit a mění se, ale není důvod mluvit o přehodnocení našich cílů," dodal Putin, který mimo jiné hovořil o krocích zaměřených na tvorbu pracovních míst, rozvoj firem, postih korupčního jednání či zajištění návratnosti státních investic a dotací.
Na Putinův projev ihned reagoval bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který prezidenta zkritizoval za to, že nic nepodnikl již dříve. "Je ostudou, že toho dosud bylo vykonáno tak málo. Prezidentovy návrhy pro nastartování ekonomiky jsou taktickou odpovědí na problémy. My potřebujeme strategický plán, jak se dostat ze stagnace," uvedl Kudrin na komunitní síti Twitter.
Ruský prezident mimo jiné oznámil zahájení tažení proti takzvaným offshorovým společnostem, tedy těm, které mají ruské majitele, jsou ale registrované a platí daně v jiné zemi. V případě ruských podniků je to nejčastěji Kypr, Lucembursko či Nizozemsko. Offshorové společnosti podle Putina nebudou mít napříště možnost účastnit se státních výběrových řízení. Přitom státní tendry jsou pro mnohé ruské společnosti hlavním zdrojem příjmů. Rovněž tyto firmy neplatící daně v Rusku nebudou moci získat úvěry od rozvojové banky VEB. "Jestliže si chcete užívat výhod, státní podpory a dosáhnout v Rusku zisku, musíte se zde zaregistrovat," prohlásil Putin.
