Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pyramidy se začínají bát času

Věda

  14:45
PRAHA - Pesimisté říkají, že hrobky faraonů mohou být vlivem lidské činnosti za 200 let nevratně poškozeny, uvádí v rozhovoru LN egyptolog profesor Miroslav Verner, autor nové knihy Pyramidy.

Nově objevená egyptská hrobka. foto: Ben CurtisČTK

LN Tvar pyramid je dost atypický, co inspirovalo jejich stavitele?

První pyramida měla stupňovitý tvar a postavil ji král Džoser asi 2680 let př. Kr. Původně vypadala jeho hrobka jako nízká kamenná lavice. Arabové ji nazývají mastaba, neboť jim připomíná hliněnou lavici na zápraží venkovských stavení. Hrobka se postupně rozšiřovala a nakonec došlo k zásadnímu zlomu, k přeměně na soustavu několika na sebe navršených a postupně se zmenšujících mastab. Vznikla stupňovitá pyramida připomínající gigantické schodiště. To také nabízí jedno z možných vysvětlení tvaru hrobky. V Textech pyramid, nejstarších náboženských nápisech z Egypta, je zmínka o schodišti, po němž vystoupí panovníkova duše na nebesa. Další teorie předpokládá, že hrobku zvýšili o další stupně pouze proto, že při pohledu od Nilu nebyla vidět. Zakrývala ji totiž 10 m vysoká zeď okolo hrobového komplexu, který tvoří mnoho dalších staveb a kde kněží pěstovali panovníkův zádušní kult. Objevily se i další málo pravděpodobné teorie. Například český astronom Křivský se domníval, že stavitele inspiroval pohled na zapadající slunce. Sluneční kotouč získává díky optickému efektu, vyvolanému různou teplotou vrstev vzduchu, tvar stupňovité pyramidy. Tato velmi atraktivní teorie ale nenašla oporu ve výzkumu a nevzbudila mezi egyptology žádný větší ohlas.

LN Proč si královské hrobky neponechaly tvar grandiózního schodiště?

Domnívám se, že k základní změně v čistý jehlan přispěl posun v náboženských představách. Už za Džosera začalo kněžstvo prosazovat kult slunce, který významně vzrostl za vlády mocného panovníka Snofrua (asi od roku 2630 př. Kr.) Klíčovým momentem přeměny stupňovité hrobky na jehlan bylo umístění malého jehlanu, tzv. pyramidia, na vrcholku pyramidy. Tento výsostně sluneční náboženský symbol napodoboval kultovní kamenný fetiš uchovávaný v jedné ze svatyň v Heliopoli. Fetiš, nazývaný benben, byl zřejmě meteoritem ve tvaru jakéhosi kužele. Kořen slova ben je odvozen od staroegyptského veben, což znamená „zářit, vycházet ve sluneční záři“. Pyramidion pokrytý zlatem nebo pozlacenou mědí rozléval jako symbol slunečního boha své blahodárné paprsky nad hrobem panovníka. Faraon Chufu, bezprostřední nástupce Snofrua, nechal kult slunce promítnout do plánu své hrobky, dnes známé jako Velká pyramida v Gíze. Jestliže v předchozích dobách byla pohřební královská komora ukryta pod úrovní základny pyramidy, Chufu ji nechal vyzvednout několik desítek metrů do hmoty pyramidy. Umístění pohřební komory symbolizovalo vzepětí ke slunci a panovníkovo předpokládané ztotožnění se slunečním bohem.

LN Jak vypadaly pyramidy „po kolaudaci“?

Jeden francouzský architekt před mnoha lety tvrdil, že pyramidy byly omalovány červenou barvou, podobně jako Velká sfinga, ale tato teorie skončila ve slepé uličce. Dnes se odborníci shodují, že pyramidy měly hladké obložení z obrovských bloků kvalitního bílého vápence. Pozůstatek takového obložení se zachoval na vrcholku Rachefovy pyramidy, hned vedle Velké pyramidy. Bloky byly velice pečlivě sesazeny. Opracovávali je tak jemně, že i dnes je problém vsunout do spáry žiletku. Stěny pyramid jsou mírně prohnuté, aby lépe odolávaly obrovským tlakům.

LN Stavěli poctivě, nebo pyramidy taky šidili?

Stavitelé hledali všemožné cesty, jak si práci zjednodušit. Tři obrovité pyramidy v Gíze enormně zatížily hospodářství země a panovníci si uvědomili, že je nutné zmenšit hmotu pyramid a klást důraz hlavně na výzdobu chrámů v jejich okolí. Zhoršující se ekonomické podmínky vedly i k používání stále nekvalitnějších materiálů. To samozřejmě přispělo k rozpadu hrobek. Zatímco pyramidy v Gíze postavili ještě poctivě, v Abúsíru o pár století později už šetřili. Stavěly se nejen menší hrobky, ale místo malty sypali dělníci mezi bloky písek, střepy a někdy i odpad, jen aby prostor zaplnili. Pod pečlivě provedeným obložením se tak skrývala dosti ledabylá práce. Nakonec se jádro pyramid začalo v pozdějších dobách stavět ze sušených cihel místo z kamene. Pouze obložení se dělalo tradičně z vápencových bloků.

LN Jaké pasti a zábrany kladli stavitelé na zloděje?

Vymýšleli komplikované vnitřní uspořádání hrobek, v podzemí budovali labyrinty s propustmi a zátarasy, aby zloděje zmátli. Přestali také umisťovat vstup do pyramid tradičně na severní straně. Vytvořili tam jen fingovaný vchod, ale ten skutečný zamaskovali. Například pod podlahy hrobky, která ležela poblíž pyramidy. Ale někdy zloději předběhli i samotného nebožtíka. Našli jsme například v Abúsíru hrob s neporušeným zásypem v přístupové šachtě a po vstupu do pohřební komory jsme zjistili, že někdo odcizil část pohřební výbavy už během zádušních obřadů.

LN Asi těžko se dozvíme, kolik pyramid existovalo, ale kolik jich bylo objeveno?

Zatím okolo stovky. Nikdo je už asi přesně nespočítá, v některých případech byly například téměř zcela rozebrány na jiné stavby, někdy je i označení pyramida sporné. Například jsme objevili hrobku označenou v původních nápisech na blocích zdiva jako dvojpyramida, ale ve skutečnosti je to dvojmastaba.

LN Jaké nové metody se při výzkumu používají?

Mohu uvést náš originální příspěvek ke zkoumání pyramid pomocí satelitních snímků. Jsme první tým egyptologů, který si pořídil důkladné satelitní snímky klíčových částí pyramidového pole, především v Abúsíru a Sakkáře. Jsou na nich zřetelně vidět nejen pyramidy, ale i zbytky původních dopravních cest, stavebních ramp, odpadní jámy ...

LN Ve své nové knize Pyramidy uvádíte, že nikdy nebude jasné, jak stavba královských hrobek probíhala. Co se vlastně ještě neví?

Vezměme třeba Velkou pyramidu. Víme, že kámen pochází z místních lomů. Našly se zbytky ramp, po nichž se bloky dopravovaly. Ale jak pyramidu stavěli? Pokud bychom to chtěli vědět přesně, musela by se rozebrat a znovu složit. Je evidentní, že několik desítek tun vážící kamenné monolity použité při stavbě královy pohřební komory se nemohly do výšky 70 metrů dopravit jinak než po rampě. To znamená, že uvnitř Velké pyramidy určitě existuje soustava ramp. Teď se nejnověji diskutuje o dvou teoriích. Manželé Klemmovi z Německa si během svého geologického průzkumu Gízy všimli, že při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků lze na povrchu pyramidy vidět pruhy stoupající ve spirále k vrcholku. Podle jejich názoru stín kopíruje spirálovitou chodbu s rampou na přísun stavebního materiálu, která jako by byla zaříznutá zvnějšku do hmoty pyramidy. Podobný názor zastává i francouzský architekt Houdin. Ten ovšem chodbu zcela zasunul do hmoty pyramidy. Určité doklady pro svou teorii získal pomocí ultrazvuku a mikroseizmického měření. Teď usiluje o povolení k průzkumu hypotetické chodby.

LN V knize píšete, že pokud se pyramidy nebudou dobře ošetřovat, tak se během sta let rozpadnou. Skutečně jim hrozí zánik?

Citoval jsem názor egyptologů, je lehce nadsazený. Ten optimistický říká, že za dvě stě let budou pyramidy stát, pesimistický, že budou stát, ale ne tak, jak je známe my, a že budou nevratně poškozeny.

LN Rčení - čas se bojí pyramid -tedy už neplatí?

Pyramidy jsou postaveny z vápence a to je poměrně křehký materiál. Před třiceti lety měly bloky například v abúsírských hrobkách bělostnou barvu, dnes jsou tmavošedé. Každým rokem přibývá prasklin a kámen se nenávratně rozpadá. Můžeme zdivo zpevnit, ale základní problém to neřeší. Zkázu přináší zplodiny z více než 20milionové Káhiry, navíc jsou hrobky v Gíze už ze tří stran obklopeny sídlišti. Zástavba se nezadržitelně blíží i k pyramidám v Abúsíru. Negativní vliv má obrovský příval turistů, kteří často nerespektují zákazy. Prakticky každou pyramidu by musel hlídat oddíl vojáků. Dalším faktorem jsou haldy odpadků, které se vyvážejí do pouště hned za pyramidami. Vítr je roznáší, takže někdy jako by nad pyramidami vířila hejna havranů v podobě igelitových pytlíků. Egyptští i zahraniční archeologové se opravdu snaží o řešení těchto problémů, ale je to nad jejich možnosti. Proto je třeba bádat, dokumentovat a chránit, co jen je možné.