Podle exprezidenta by bylo totiž posvěcení amerického radaru „principiálním signálem“ do budoucna.
„Vypadá to dobrodružně, ale z hlediska velmi dlouhodobého je to nesmírně důležité. Aby vzešlo odtud znamení, že nejsme jednotní v tom, že odmítáme podanou ruku,“ uvedl k případnému odmítnutí smluv sněmovnou.
Senát už v listopadu schválil jak dohodu o postavení základny v Brdech, tak dohodu o podmínkách pobytu amerických vojáků, kteří by na této základně působili. Základna má být podle smluv součástí systému protiraketové obrany.
Havel považuje postoj k radaru za věc další orientace České republiky. Bývalý prezident se domnívá, že Rusům nejde ani tak o radar, jako o zkoušku své současné síly a vlivu.
„Domnívám se, že Rusům je celkem jedno, jestli je nějaká koule v Brdech, nebo není. Oni mohou tuto planetu vyhodit několikrát do povětří se svými nukleárními arzenály. Tam jde o něco jiného. Je to zkouška, jak moc se jich bojíme. Je tam stále skryt takový ten pokus budovat jakési kordony,“ řekl Havel. Podle něj záleží na tom, jak se s ruským tlakem vypořádáme. „Opět se možná tady ve střední Evropě rozhoduje o politické struktuře budoucího světového uspořádání, jako by tady byla jakási třecí plocha různých zón,“ podotkl bývalý prezident.
Současný ruský režim je podle Havla daleko sofistikovanější než bývalý komunistický. „Prezident Medveděv řekl dost strašnou větu. Řekl, že své zájmy bude Rusko hájit třeba i silou. To je něco, co by neřekl ani Brežněv. Ten maximálně řekl, že budou ochraňovat socialismus v jiných zemích,“ prohlásil dále Havel. Zájmem Ruska může být podle bývalého prezidenta snaha ovládat a řídit okolní země. „Zažili jsme vpád do Gruzie. Zvlášť po tomto vpádu je velmi zneklidňující slyšet takováto slova z Kremlu,“ řekl Václav Havel.
Když neprojde Lisabonská smlouva, objeví se další
Lisabonská smlouva o reformě fungování Evropské unie je podle Havla také důležitá, ale kdyby ratifikována nebyla, EU to přežije a za rok či dva by členským zemím byla ke schválení předložena jiná upravená smlouva. V tom se podle Havla liší Lisabonská smlouva od amerického radaru, jehož odsouhlasení je jednorázový akt.
Se schvalováním Lisabonské smlouvy v České republice otálejí zejména občanští demokraté, kteří v duchu svého prosincového kongresu chtějí nejprve dosáhnout parlamentního souhlasu se smlouvami o radaru.
Havel mluvil v diskusi i o českém předsednictví Evropské unii. Podle něj je to „velice důležitý a významný úkol, záleží ale hlavně na tom, jak se své role zhostíme“.
„Záleží na nás, jak důležité to je. My to samozřejmě můžeme odsloužit administrativním úřednickým způsobem. Na to jsme dobře připraveni. Nikdo proto nebude mít námitky. Ale můžeme tomu vdechnout i nějakého ducha, nějaký obsah,“ řekl Havel.
„Vypadá to dobrodružně, ale z hlediska velmi dlouhodobého je to nesmírně důležité. Aby vzešlo odtud znamení, že nejsme jednotní v tom, že odmítáme podanou ruku,“ uvedl k případnému odmítnutí smluv sněmovnou.
Senát už v listopadu schválil jak dohodu o postavení základny v Brdech, tak dohodu o podmínkách pobytu amerických vojáků, kteří by na této základně působili. Základna má být podle smluv součástí systému protiraketové obrany.
Havel považuje postoj k radaru za věc další orientace České republiky. Bývalý prezident se domnívá, že Rusům nejde ani tak o radar, jako o zkoušku své současné síly a vlivu.
„Domnívám se, že Rusům je celkem jedno, jestli je nějaká koule v Brdech, nebo není. Oni mohou tuto planetu vyhodit několikrát do povětří se svými nukleárními arzenály. Tam jde o něco jiného. Je to zkouška, jak moc se jich bojíme. Je tam stále skryt takový ten pokus budovat jakési kordony,“ řekl Havel. Podle něj záleží na tom, jak se s ruským tlakem vypořádáme. „Opět se možná tady ve střední Evropě rozhoduje o politické struktuře budoucího světového uspořádání, jako by tady byla jakási třecí plocha různých zón,“ podotkl bývalý prezident.
Současný ruský režim je podle Havla daleko sofistikovanější než bývalý komunistický. „Prezident Medveděv řekl dost strašnou větu. Řekl, že své zájmy bude Rusko hájit třeba i silou. To je něco, co by neřekl ani Brežněv. Ten maximálně řekl, že budou ochraňovat socialismus v jiných zemích,“ prohlásil dále Havel. Zájmem Ruska může být podle bývalého prezidenta snaha ovládat a řídit okolní země. „Zažili jsme vpád do Gruzie. Zvlášť po tomto vpádu je velmi zneklidňující slyšet takováto slova z Kremlu,“ řekl Václav Havel.
Když neprojde Lisabonská smlouva, objeví se další
Lisabonská smlouva o reformě fungování Evropské unie je podle Havla také důležitá, ale kdyby ratifikována nebyla, EU to přežije a za rok či dva by členským zemím byla ke schválení předložena jiná upravená smlouva. V tom se podle Havla liší Lisabonská smlouva od amerického radaru, jehož odsouhlasení je jednorázový akt.
Se schvalováním Lisabonské smlouvy v České republice otálejí zejména občanští demokraté, kteří v duchu svého prosincového kongresu chtějí nejprve dosáhnout parlamentního souhlasu se smlouvami o radaru.
Havel mluvil v diskusi i o českém předsednictví Evropské unii. Podle něj je to „velice důležitý a významný úkol, záleží ale hlavně na tom, jak se své role zhostíme“.
„Záleží na nás, jak důležité to je. My to samozřejmě můžeme odsloužit administrativním úřednickým způsobem. Na to jsme dobře připraveni. Nikdo proto nebude mít námitky. Ale můžeme tomu vdechnout i nějakého ducha, nějaký obsah,“ řekl Havel.
