"Zdravotní důsledky hladovky jsou samozřejmě velmi vážnou věcí. Ale ještě vážnějšími důsledky by mělo umístění vojenské základny USA na našem území. Ve srovnání s tím je můj žaludek zanedbatelný," řekl Tamáš v on-line rozhovoru pro lidovky.cz.
Aktivista znovu zasedne k prostřenému stolu, pokud vláda buď vypíše referendum o radaru, začne o problému diskutovat, nebo od svých plánů na výstavbu základny americké základny odstoupí.
Odpůrce radaru v Brdech pokládá česko-americké plány za neopodstatněné. Česká republika by se podle něho stala novou americkou "kolonií". "Írán dle mého názoru nepředstavuje největší hrozbu, které v tuto chvíli svět musí čelit. Nekonečná 'válka proti terorismu', v jejímž důsledku zemřelo jen Iráku více jak milion lidí, je pro mě daleko více znepokojující," řekl Tamáš.
|
Kdyby lidé měli skutečnou moc rozhodovat o věcech, žádné války by nebyly.
Obává se i toho, že by Česko nemělo nad základnou žádnou kontrolu. "Mohly by na ní například probíhat výslechy nepohodlných lidí, třeba i za použití mučení, jako je tomu na základně v Guantánamo a jinde," sdělil aktivista.
Kdyby bylo referendum, nebyly by války
Sdružení Ne základnám prosazuje v otázce možného umístění radaru referendum. Tamášovi vadí současný demokratický systém, v němž "lidé nemají reálnou moc ovlivňovat chod událostí". "Zbrojení a války vychází z tohoto deficitu demokracie. Kdyby lidé měli skutečnou moc rozhodovat o věcech, žádné války by nebyly," dodal.
Mluvčí zároveň odmítl, že by sdružení bylo financováno ruskými tajnými službami, jak informovala některá média. "Pokud chcete věřit těmto blábolům, prosím. Iniciativa Ne základnám má od založení transparentní bankovní účet k nahlédnutí každému na intenetu. Takovou míru transparentnosti nevykazují ani v parlamentu zastoupené politické strany!" vyvracel Tamáš spekulace tisku.
Tamáš a další členové iniciativy chtějí v hladovce pokračovat. "Co se týká naší hladovky, tak jsme ochotni podstoupit zdravotní testy, které prokáží, že nejíme," řekl aktivista.
