Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Radar to nemá u poslanců jisté

Česko

  15:11
PRAHA - Mirek Topolánek se sice raduje, že dohoda o americkém protiraketovém radaru je před podpisem, nicméně jeho vláda si zatím zdaleka nemůže být jistá, zda parlament schválí návrh na jeho umístění v Česku. Zatímco v Senátu, jemuž dominuje ODS, zřejmě nebude mít kabinet problém, ve sněmovně je situace podstatně otevřenější.

Muž v masce amerického prezidenta George Bushe drží na vodítku muže v kostýmu Mirka Topolánka v psí podobě při happeningu, který uspořádala 27. února před sídlem úřadu české vlády v Praze Iniciativa Ne základnám. foto: MICHAL CIZEK AFP

Opozice, která má v dolní komoře téměř polovinu mandátů, je proti. Své hlasy ale neslibují ani koaliční lidovci a zelení - rozhodnou se až podle konkrétní podoby navržených smluv a podle toho, zda bude radar součástí struktur NATO.

V České republice chtějí Spojené státy vybudovat radarovou stanici a v Polsku základnu s deseti raketami schopnými sestřelit balistické střely vypálené potenciálně nebezpečnými státy, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Záměr už od počátku kritizuje Rusko, které se především obává, že protiraketový štít umístěný tak blízko u jeho hranic bude namířen také proti němu a že stavba naruší strategickou rovnováhu v Evropě. Americký prezident George Bush po středečním setkání s českým premiérem Mirkem Topolánkem v Bílém domě uvedl, že uzavření česko-americké dohody je velmi blízko.


Ve hře budou znovu i hlasy nezařazených poslanců, dnes již tří bývalých členů poslaneckého klubu ČSSD. Jeden z nich, Evžen Snítilý, ale řekl, že s ním kabinet počítat nemůže. "Zastávám (k radaru) stejné stanovisko jako ČSSD," prohlásil. Nezařazenými poslanci jsou kromě něj ještě Miloš Melčák a Michal Pohanka.

Předseda sněmovní frakce KDU-ČSL Pavel Severa uvedl, že zatím nelze říct, jestli bude 13 lidoveckých poslanců pro radar. Dokud nebude na stole konkrétní text dohody, jde prý o spekulativní otázku. "Spekulativní otázka, která má tisíce odpovědí," řekl. "Je důležité, abychom věděli, o čem rozhodujeme," doplnil ho stranický kolega Ludvík Hovorka.

Nejasný je i postoj zelených, který se zřejmě do značné míry odvine od toho, jak dopadne vnitrostranické referendum, které se strana chystá o této otázce uspořádat. Konat by se případně mohlo po dubnovém summitu NATO v Bukurešti, který se má americkým projektem zabývat. "Naše skepse vůči protiraketové obraně je velmi silná a nadále trvá, ale chceme to vyhodnotit odpovědně," řekl místopředseda strany Ondřej Liška.

Socialisté a komunisté radar odmítají a požadují, aby o něm rozhodli lidé v referendu. Vypsání všelidového hlasování je ale vzhledem k rozložení politických sil velmi nepravděpodobné.

Pokud jde o proceduru případného schvalování radaru, zatím se zdá, že vláda do parlamentu pošle dvě smlouvy. Půjde o smlouvu o protiraketové obraně, která má být hlavním dokumentem pro stavbu radaru ve vojenském újezdu Brdy. Upravit by měla podmínky umístění a provozu základny, přístup na základnu, možnosti návštěv a další záležitosti. Právní aspekty by měla řešit druhá smlouva vycházející z takzvané dohody NATO SOFA, která upravuje právní status vojáků na území jiné členské země aliance.

Autor: