Mluvčí japonské vlády Jukio Edano podle agentury Reuters zdůraznil, že únik radioaktivní vody by mohl mít výrazný dopad na oceán. TEPCO se údajně chystá vypustit do Pacifiku 11.500 tun této vody.
"Musíme zastavit vytékání do oceánu co nejdříve. Naléhavě žádáme společnost TEPCO, aby urychleně jednala," řekl mluvčí na tiskové konferenci. Nahromaděná radiace z úniku, který zatím odolává veškerému úsilí o zastavení, "bude mít rozsáhlý dopad na oceán", dodal.
Agentura Džidži dnes oznámila, že TEPCO se chystá vypustit do oceánu 11.500 tun radioaktivní vody, která se nahromadila v poškozených zařízeních. Mluvčí společnosti zdůraznil, že jde o vodu jen lehce radioaktivní. Nejmenovaný činitel operátora fukušimské elektrárny upozornil, že může trvat i několik měsíců, nežli se podaří dostat pod kontrolu vážné potíže, které v jaderné elektrárně způsobilo zemětřesení, respektive následná přívalová vlna tsunami z 11. března.
Podívejte se |
Zastavení úniku radiace ve Fukušimě zůstává vládní prioritou, prohlásil Goši Hosono, jeden z poradců premiéra Naota Kana. Podle Hosona se situace už do jisté míry stabilizovala.
Vláda je ale pod palbou kritiky, že živelní katastrofu spojuje téměř výhradně jen s jadernou krizí, zatímco nemalý počet obyvatel je vystaven krizi humanitární. Přitom se 60 procent Japonců vyjádřilo, že by přistoupili na zvýšení daní, aby tak pomohli zemi se vzpamatovat.
Inženýři ve Fukušimě se snaží zjistit, kudy z jednoho z reaktorů voda uniká. Ke sledování dnes použili dokonce koupelové soli, aby jim mléčně zabarvené proudění pomohlo vystopovat zdroj úniku. Už o víkendu vytvořili směs pilin a novinového papíru s polymery a cementem k uzavření praskliny v betonovém plášti reaktoru číslo 2.
TEPCO zvažuje, že v moři u elektrárny postaví jakousi zástěnu, která by zabránila proudění radioaktivní vody dále do oceánu. Zatím se ale nerozhodla, jaký materiál použít.
Proti zabetonování poškozených bloků se staví ruský expert, zástupce ředitele koncernu Rosenergoatom a Kurčatovova výzkumného ústavu Vladimir Asmolov. "Je to čirá ztráta sil, jak říká zkušenost Černobylu. Tam se hodně horkých hlav snažilo zalít reaktor betonem. Vybudovali sarkofág, ale vzniklo v něm množství prasklin a jinak tomu ani být nemůže. Betonování jen uzavře přístup k poškozené oblasti a překáží další kontrole a efektivní likvidaci následků. Odstranit beton je pak daleko složitější než betonování... Sarkofág je past, která vytváří nové problémy bez záruky jejich řešení," varoval v listu Izvestija. Namísto betonu radí opravit uzavřený okruh cirkulující vody pro ochlazování reaktorů, navíc prý jsou k dispozici funkční technologie čistění radioaktivní vody.
Když už nastal únik, veřejnost by se podle Asmolova neměla strašit: prý by "člověk musel sníst tunu chřestu či vodních řas, aby dostal nebezpečnou dávku", a ani globální ekosystémy podle něj nejsou v ohrožení - ty daleko více ohrožují ropné skvrny po haváriích tankerů než havárie Fukušimy.
Devítistupňové zemětřesení a tsunami si v Japonsku vyžádaly téměř 28.000 mrtvých nebo pohřešovaných. Především severovýchodní pobřeží Japonska se ocitlo v naprostých troskách.
V náhradních přístřešcích je stále téměř 164.000 lidí. Z 20kilometrového pásma kolem fukušimské elektrárny bylo evakuováno přes 70.000 obyvatel, pro dalších 136.000 v následném desetikilometrovém pásu platí krizová opatření. Bez elektřiny zůstává od tsunami nejméně 168.500 domácností na severu Japonska.
