30. června 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Radost z nákupu? Milovníky knih potěší tři pražská malá knihkupectví

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Knihu s fotografiemi Helmuta Newtona prodává knihkupectví Book Therapy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Knihu s fotografiemi Helmuta Newtona prodává knihkupectví Book Therapy. | foto: MAFRA

Nepřehlednost a neodborný personál. Taková bývá někdy daň za bezedný výběr velkých knihkupectví. Účinný protijed? Trojice mladých pražských obchodů s knihami, jimž nechybí charisma.

Když jsem před šesti lety přišel do Prahy a začal zde – jak se říká – objevovat Ameriku, mým přechodným domovem se stalo knihkupectví Shakespeare & synové na adrese U Lužického semináře 10. Cítil jsem se v něm dobře. Plnilo tradiční funkci knihkupectví, svého návštěvníka potěšilo i vzdělalo. Měl jsem pocit, že je to jako s jídlem. Jako když si pro něj jdu k lokálnímu výrobci a ne do supermarketu.

Každého milovníka knih tak muselo nutně bodnout u srdce, když se loni dozvěděl, že jedno z nejmilejších pražských knihkupectví, Fišer, nadobro zavírá dveře svého prostoru v Kaprově ulici, kde fungovalo už od roku 1933. Možná si říkáte, že to není konec světa, že Fišer bude přece dál fungovat v Rybné, jen v novém kabátě, ale... Ale.

Knihkupectví Page Five na Letné. Založili jej František Kast a Štěpán Soukup. Jak říkají, nejde jim jen o obchod, ale spíše o vytvoření komunity.
"Lidé, kteří vědí, co chtějí, hodně cestují a nehledají povrchní knížky.“ Takto charakterizuje Petra Caudr Hanzlíková čtenáře knihkupectví Book Therapy, které založila spolu s manželem Jiřím.

Všechny fanoušky knih tak musí potěšit, když narazí na jedno z relativně nových knihkupectví, jež napříč matičkou stověžatou rostou a mají našlápnuto k tomu, stát se neméně ikonickými. Proto jsem se rozhodl sobě i vám přiblížit tři. Vybral jsem je dle vcelku jednoduchého klíče: Kdyby byly názvy všech tří v češtině, bezesporu by nyní patřily k těm nejskloňovanějším.

Pětka na sedmičce

Mé kroky vedou nejprve do Page Five. Jeho anglické označení pro „stranu pět“ se dá vysvětlovat různě. Knihkupectví sídlí ve Veverkově číslo 5, v ulici, kde najdete i proslavené Bistro 8. Strana pět je ale také stranou, na které – plus minus – knihy skutečně začínají. A když napíšete pětku jako číslici, působí jako „s“, tudíž dostanete zase „Pages“ tedy „strany“. „Tu pětku číslicí jsem pak eliminoval, aby se knihkupectví lépe vyhledávalo na webu,“ doplňuje František Kast, který Page Five spolu se Štěpánem Soukupem založil. Scházíme se ve zmíněném bistru, jež kraluje protější straně ulice.

Pokud s Veverkovou ulicí na Letné nejste obeznámeni, v rychlosti vás představím: Za poslední roky stoupla na ceně svým u nás poněkud neobvyklým komunitním životem. Najdete tu designový showroom, tatérský salon, obchod s vinyly a teniskami či sympatickou čistírnu oděvů, jež na výloze žlutě avizuje: „Vaše špinavé prádlo odvezeme a čisté přivezeme.“ Zkrátka a dobře, Veverkova je takové město ve městě, stát ve státě, kde každý zná každého a v podstatě byste ji nemuseli ani opouštět. Page Five tuto atmosféru svou bohatou nabídkou knih o designu, umění, architektuře či ilustraci i zinů dokresluje už čtvrtým rokem.

Knihkupectví Page Five na Letné. Založili jej František Kast a Štěpán Soukup. Jak říkají, nejde jim jen o obchod, ale spíše o vytvoření komunity.

František se Štěpánem spolu studovali grafický design a ve volnu se věnovali street artu. František se stal grafickým designérem, Štěpán dál studoval sochařství u Kurta Gebauera a Dominika Langa na UMPRUM a dnes je umělcem. Jeho aktuální výstavu Retroreflexe, probíhající ve Veletržním paláci, můžete mimochodem navštívit až do 4. června. Jak se dá předvídat, pojil je ještě jeden zájem – zajímavé knihy. Na několika dokonce spolupracovali – včetně těch, jichž je Štěpán autorem a které František graficky upravoval.

Když se tak naskytl volný prostor, okamžitě se stal hnacím motorem toho, zrealizovat společný sen o knihkupectví. „Bylo to rychlé, osudové,“ hodnotí Štěpán počátky. Rychlé vskutku. Trvalo tři měsíce – a Page Five bylo na světě. Unikátní je především „svou profilací a podporou alternativní scény“. A také té studentské scény, s níž jsou provázáni a sami z ní vycházejí. „Máme knížky širšího rozsahu, některé zahraniční, ale gros je alternativa a malonákladová knižní publikace,“ říká. Kromě knih zde naleznete také časopisy. Všemi je radost listovat i si přivonět. Sám si pro ně někdy chodím právě do Page Five. Třebaže se totiž často jedná o ve světě uznávané tituly, u nás byste je v centru města hledali jen stěží.

Mohlo by se zdát, že si František se Štěpánem vybrali Letnou záměrně, ale chyba lávky. Byť přiznávají, že právě dnešní podoba Veverkovy ulice zajisté chod věcí dost akcelerovala, ihned dodávají, že když s knihkupectvím přišli, byla situace jiná než dnes. Štěpán si pamatuje dobu, kdy zde měl sedm let otevřený obchod Graffneck, který se později přestěhoval o dvě ulice níže. Tehdy zde byl sám se sekáčem Milenka. Ten později nahradil Punkstore. „V to, co je dnes, Letná začala rozkvétat až tři čtyři roky zpátky. Myslím si, že Page Five k tomu taky hodně přispělo.“

Vzhledem k tomu, že knihkupectví kromě lokálních titulů doporučil třeba i web The New York Times, dá se čekat, že úspěch bude gradovat. Cizinci sem však hojně chodí už nyní. Tvoří jistou třetinu. Po čem klientela nejvíce jde? „Liší se to zákazník od zákazníka,“ říká František. Zatímco někteří mají rozhled v tom, co se vydává, a dokáží vybízet a inspirovat k nákupu nových titulů, jindy je třeba, aby Page Five inspirovalo je. Nejde totiž jenom o obchod, jak dodává, nýbrž „o kulturu. O to, vychovávat zákazníka, vytvořit komunitu. To k tomu patří.“

Třešinky na dortu

František se Štěpánem se věnují i plakátům tištěným (nejen) sítotiskem. V Dělnické ulici se v nově vzniklém prostoru Továrna právě rodí jejich zbrusu nový obchod s plakáty Poster Five, který je tak odpovědí na to, zda se jim v prodeji plakátů daří. Otevřít by se měl během května. Také se nedá nezmínit jejich činnost výstavní. „S tou jsme počítali od začátku. S tím, že máme možnost té zdi. Zrovna se tam instalují ilustrace Honzy Šrámka, ilustrace zaniklých nebo zničených soch z dob socialismu,“ říká František, zatímco dění sledujeme skrz výlohy. „Vyjde k tomu i publikace, kterou jsme sami vytiskli. Bude to taková minisérie o třech stech kusech.“

Výstavní činnost probíhá už tři roky na jedné ze zdí knihkupectví a jde ruku v ruce s festivalem Lustr, který nyní pod Page Five organizuje Nadia Sheshukova ve spolupráci s Czech Illustrators. Právě i Lustr napomohl Page Five k tomu, že letos získalo ocenění Czech Grand Design v kategorii Obchod roku.

Knihkupectví Book Therapy

Ale zpět ke knihám: ze všech titulů se zde nejlépe prodává kniha Cabin Porn, publikace určená milovníkům jednoduchosti, kteří potřebují utéct před ruchem velkoměsta. Fotografie ručně zhotovených přístřešků dýchají klidem a fungují jako spolehlivý zdroj nápadů. „Možná je to tím, že Češi jsou chalupáři a mají k tomu vztah,“ uvažuje nahlas František. A možná je to prostě tím, že se nacházíme v samém epicentru českých hipsterů, uvažuju potichu já.

Z omylu mě o pár dní později vyvede Petra Caudr Hanzlíková, která se svým manželem založila další designové knihkupectví. Totiž elegantní Book Therapy v Římské 35. I u ní je totiž Cabin Porn oblíbený. „Vidím to na sociálních sítích, že spousta lidí začíná trávit víkendy na hezkých místech v přírodě. Dneska už nemusíte jezdit pod stan. Je hodně pěkných, designových chat a chalup a malých hotelů a restaurací – a to lidi určitě ovlivňuje,“ nabízí své vysvětlení.

Terapie knihou

Přestože je mezi Page Five a Book Therapy jistá paralela v nabídce vizuálně krásných knih a časopisů, každý z obchodů jde svým, odlišným směrem. Patří-li Page Five alternativní scéně Letné, nabízí Book Therapy útočiště milovníkům nenucené sofistikovanosti (z) Vinohrad.

Book Therapy, tedy terapii knihou, založili manželé Petra Caudr Hanzlíková, majitelka Select Agency pořádající eventy pro korporátní klienty, a Jiří Caudr, ředitel marketingu internetového obchodu s oblečením Zoot. I přes náročná povolání si s touto myšlenkou pohrávali dlouho. „Na velkých knihkupectvích mi nevyhovuje nepřehlednost a personál, který často neumí s výběrem poradit. Toto spolu se zkušenostmi z cest do zahraničí nás inspirovalo k vlastnímu knihkupectví,“ tvrdí Petra. Vzhledem k tomu, že mají pod křídly ještě další mladý projekt (značku dárkových předmětů Lípa), realizace nebyla na pořadu dne. Tedy do chvíle, kdy si šli jednoho dne na konci loňského léta jako obvykle posedět do kafeterie Momoichi a všimli si, že prostor vedle – v minulosti patřící večerce – hledá nového pronajímatele. Netrvalo dlouho, a byli jím právě Caudrovi.

Vinohradské knihkupectví

Momoichi Coffeteria a Book Therapy nepojí jenom přátelské vztahy majitelů, ale také interiér. „Tím, že jsou vedle sebe a mají stejná okna a dveře, jsme mysleli na to, aby byly sjednocené. Přihlíželi jsme k tomu, jaké dřevo a jakou podlahu mají oni,“ vysvětluje Petra. „Věděli jsme, že prostor musí dýchat. Že musí být čistý a titulní stránky knih musí vystupovat z kontrastujícího pozadí.“ O dekorativní prvky se postaralo studio Vobouch. Výsledek potěší oko svou jednoduchostí a chytrým uspořádáním interiéru. Až se člověku nechce věřit, že se tak krásné knihkupectví povedlo zrealizovat za pouhé dva měsíce. „Museli jsme otevřít před Vánoci. Nejde otevřít v lednu a čekat, jestli někdo přijde,“ směje se Petra.

Jasná vize

Knihy si majitelé vybírají sami. „Máme vyzkoušené ze všech ostatních projektů, které děláme, že naše představa je nepřenosná.“ I zde hraje samozřejmě roli to, o co si řeknou klienti, svou váhu má i slovo prodávajícího. „Kolegové Katka a Jindra, který má vydavatelství Take Take Take, spolu s přítelkyní Nikol Klímovou, jež stojí za vizuální identitou Book Therapy včetně loga, se pohybují v knižním světě a dokáží doporučit knížky, které třeba jáminu,“ uznává Petra. Zastoupeny jsou zdobivé tituly o módě, designu, architektuře a umění, knihy o jídle i erotice, ale také pohádky. „Výhledově bychom chtěli zavést tematické kolekce a vytvářet spolupráce mimo knižní segment.“

Začínám si říkat, že je možná třeba, aby knihkupectví ke své hlavní činnosti dělalo – jak to jen nazvat – něco navíc. „Je to zajímavé téma a způsob, jak se o nás mohou zákazníci dozvědět,“ míní Petra. Skvělým příkladem je právě zmíněná značka Lípa, jež zde má svůj kout. Manželům Caudrovým jednoho dne přišlo, že zatímco v zahraničí se dají koupit hezké, designové suvenýry, u nás tak nějak chybí „něco, co dává smysl, a není to hrneček“. Svůj návrh řešení odstartovali na loňském Prague Design Weeku.

Značka Lípa se dá zakoupit i přes e-shop, samotné knihkupectví se přitom elektronickému prodeji brání. Na webu k němu dokonce zaujímá vcelku kategorický postoj. („Book Therapy je založena na perfektním zážitku při návštěvě, fyzickém kontaktu s knihou a její vůni, osobním doporučení... O to všechno na e-shopu přicházíte, proto ho v tuto chvíli neprovozujeme,“ stojí na něm.)

Do you speak Beauty?

„Jsou to lidé, kteří vědí, co chtějí, hodně cestují a nehledají povrchní knížky,“ popisuje Petra svého typického zákazníka. „Tím nechci někoho urazit, ale víc se zajímají o knihy, v nichž se něco dozví. Nejsou to jen krásné knihy, které člověk prolistuje a odloží. K našim knihám se může vracet a inspirovat se jimi, rozvíjet jimi nějaký svůj zájem.“ Nabídka se může zdát omezující tím, že je z velké části v anglickém nebo i jiném jazyce. Podle Petry to nicméně nepředstavuje problém. „Angličtina je dnes už běžný jazyk, zvlášť pro generaci mladší, tak se toho vůbec nebojíme. Spousta těch knížek ani třeba nikdy přeložená nebude.“

To samé platí pro časopisy. Zastoupené tituly jsou pamlskem pro oko, to nepochybně, jenže v češtině jich tu příliš nenajdete. To může být jedním z důvodů, proč zatím nejdou na odbyt tak dobře, jak majitelé doufali. „Jako každá nová věc, i nové tituly potřebují čas. Lidé znají Kinfolk nebo Gentlewoman, takže ty se prodávají, ale pak jsou časopisy, kterým se skvěle daří v zahraničí – ať už Drift, nebo Open House, ale tady se prodávají méně. Myslím si, že lidé potřebují čas k tomu, dostat se k nim. Časopisům ale věříme a budeme jich dovážet ještě více. I kvůli tomu, abychom mohli stáhnout cenu dopravce níž, a tím ji rozprostřít na více titulů a nabízet je za příznivější peníze.“

Nové staré knihkupectví

První duben už je sice pár dní pryč, ale před aprílovým počasím prchám stále. Dnes do Vinohradského knihkupectví na náměstí Jiřího z Poděbrad 5, kde mě vítá vedoucí Alena Jelínková. Knihkupectví se sem přestěhovalo, a není tedy zbrusu nové. A pokud byste čekali další designovou záležitost jako u předchozích dvou, i v tomto směru byste byli rozčarováni. Jenže Vinohradské knihkupectví takové být ani nemá. A není to vůbec jeho minus.

Podezřele vyhlížejícím, zato dozajista praktickým výtahem sjíždíme do Aleniny útulné kanceláře, perfektní skrýše před deštěm, kde mi začíná vyprávět. Původně pracovala v prodejně nakladatelství Lidové noviny, jemuž knihkupectví patří. Když skončila nájemní smlouva v Melantrichově ulici, přešla na Vinohrady. Přesněji na adresu Jana Masaryka, kde knihkupectví do loňského léta fungovalo. „Bylo to místo poměrně zastrčené – stromy nakonec přerostly i naše výlohy. A hlavně se hodně proměnili lidé, kteří tam bydleli. Starousedlíci se postupem času odstěhovali. Ta oblast byla najednou mrtvá, tak se nabízely dvě možnosti: knihkupectví zrušit a pokračovat pouze v nakladatelské činnosti, anebo najít lepší místo, kde by mohlo úspěšně pokračovat.“ Naštěstí byla zvolena varianta číslo dvě.

Pěkná symbióza

O prostor, který okupuje prodejna dnes, byl velký zájem, avšak majitelky se rozhodly pro knihkupectví. To sem perfektně zapadlo. Vedle je kavárna, květinářství, vinotéka... „Nechtěli jsme se stěhovat daleko od naší původní adresy kvůli stávajícím zákazníkům a zároveň se musí brát ohled na to, kde knihkupectví už je. Tady nebylo.“ Když se otevřelo Vinohradské knihkupectví, přivítání bylo pro Alenu šokem a neváhá ho označit za „úplně fantastické“. Hned první den se zde stály fronty.

Pravda, velká knihkupectví možná mají všechno, ale Vinohradské knihkupectví jen to dobré. Alena je totiž přesně ten typ člověka, od kterého si kdykoliv necháte literaturu s chutí doporučit. Představuje tak hlavní trumf tohoto místa. „Naší výhodou je, že jsme knihkupci v tom starém slova smyslu. Máme rádi knihy. Čteme je. A protože o nich umíme mluvit, umíme poradit a děláme to s velkou láskou. Není to pro nás jenom prodej, je to náš koníček,“ říká samozřejmě. Každý knihomol by se u jejích slov roztekl a vsákl do koberce blahem.

Knihkupectví Book Therapy

Rozptyl má zde přitom poměrně široký – od beletrie přes literaturu historickou až po knihy pro děti. Těm je zde vyhrazeno celé patro. „Té členitosti prostoru jsem se bála. Děti si to ale hodně užívají. Chodí sem cíleně a vědí, kde co je. A to i ty větší, školní děti. Až mě to vlastně překvapuje, jaký mají přehled a jak vědí, co chtějí. Pak tady debatujeme nad tím, co se jim líbilo.“ Ptám se, zda to znamená, že čte i knihy pro děti, a toužím, aby kývla a já nebyl jediný. „Ono stojí za to, aby si dospělý přečetl nějakou dětskou knihu, protože je to radost a je důležité rozumět i těm malým čtenářům.“

Proti proudu

Po předchozích dvou rozhovorech cítím nutkání zeptat se na extra aktivity – to něco navíc, co se dnes zdá být nezbytnou součástí provozu knihkupectví. „V dnešní době je to hodně rozšířený trend. Já ale velký přesah nemám ráda. Knihkupectví je knihkupectví, a když se to přežene, je z toho taková pouť. Já bych ráda to malé knihkupectví držela v nějaké klasičtější formě. Nebo aspoň zatím.“ Pokud by člověk předchozí dvě knihkupectví porovnal s tímto, našel by podobnost leda ve výběru knih. I zde se na něm podílí jak zaměstnanci, tak klientela. „Malé knihkupectví stálí zákazníci hodně dotvářejí. Teprve v nějaké kooperaci s nimi knihkupectví vtisknete ducha,“ vysvětluje mi Alena.

Zatímco v Page Five a Book Therapy se dá do jisté míry odhadnout, která kniha je zrovna na výši, o které se mluví a píše, u klasické literatury je to vcelku nevyzpytatelná záležitost. Dá se určit, co bude mít úspěch? „Nedá. Ale vybíráme především podle nakladatelů, autorů, překladatelů...A knihkupci fungují jako taková pospolitá společnost. Alespoň ti z malých knihkupectví. Mám mezi nimi spoustu kamarádů, a když se sejdeme na pivo nebo na kafe, říkáme si, co jsme četli a co je dobré objednat, protože je to skvělé. Hodně si pomáháme navzájem.“

Ještě než se rozloučíme, zajímá mě, jaké knihy jsou ty, které je dobré chtít. Něco mi napovídá, že tady to Cabin Porn nebude. „Otázka bestselleru je nevyzpytatelná. Vyjde recenze a kniha, která do té doby ležela, se najednou prodává, že nestíháte doobjednávat,“ přiznává Alena s tím, že jde také hodně o vkus – každý člověk přece čte rád něco jiného. „Určitě jsou ale knihy, které budu doporučovat, a byť to nejsou novinky, budu to vždycky zkoušet. Na některých titulech je to krásně vidět, jelikož se dotiskují. Já pracuju v knihkupectví přes dvacet let – a ty knihy jsou tu pořád.“

Alena mi ukazuje, které to jsou. „Šťastný Jim...“ vybírá namátkou a pak se ke mně otáčí s ještě lepším návrhem. Lepší bude, když mi pošle seznam e-mailem. Toho odpoledne mi ve schránce přistává seznam uvozený větou: „Posílám slíbené oblíbené autory a knihy, které jsou skvělé a vždycky budou,“ stojí v jejím milostném dopise adresovaném literatuře. A víte vy co? Já vám ho sem zkopíruju. Příjemné čtení!

Šťastný Jim od Kingsleyho Amise
Cokoliv od Jorgea Luise Borgese
Cokoliv od Umberta Eca
Cokoliv od Michela Fabera
Růže pro Algernon od Daniela Keyese
Cokoliv od Philipa K. Dicka
Cokoliv od Michela Houellebecqa
Cokoliv od Hermanna Hesseho
Cokoliv od Davida Mitchella
Celý život od Jana Zábrany
Pan Kaplan má stále třídu rád od Lea Rostena
Spolčení hlupců od Johna Kennedyho Toola
Kronika Pickwickova klubu od Charlese Dickense
A spousta dalších...

Článek vyšel v magazínu Esprit.

Martin Váša
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz