Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rafinovaná hra se čtenářem. Félix J. Palma stvořil novou Mapu času

Kultura

  13:00
PRAHA - Viktoriánská Anglie se snaží dopadnout Jacka Rozparovače. Jeho vražedné řádění v roce 1888 nahnalo strach nejen prostitukám z Whitechapelu. Joseph Merric, známý také jako Sloní muž, vzbuzuje ve společnosti odpor i politování. Naopak román Stroj času od Herberta G. Wellse rozpoutal v roce 1895 horečku po cestování v čase. S tím vším si ve svém románu Mapa času hraje spisovatel Félix J. Palma.

Kniha Mapa času španělského spisovatele Félixe J. Palmy. foto: Nakladatelství Host Brno

Španělský novinář, spisovatel a kritik Félix J. Palma není v literárním světě žádným nováčkem. Přesto se celosvětového ohlasu dočkal až v roce 2008, a to po vydání románu Mapa času. O čtyři roky později vydal volné pokračování s názvem Mapa nebe, které mezi čtenáři způsobilo stejný, ne-li ještě větší poprask. Úspěch Palmových románů tkví pravděpodobně v tom, že umně mísí fantazii a historická fakta. Navíc díky postavě vypravěče, která Mapou času provází, není až do posledního písmene jisté, zdali je vrahem opravdu zahradník.

Félix J. Palma

Spisovatel Félix J. Palma
  • Félix J. Palma (narozen 1968) je španělský novinář, spisovatel a literární kritik.
  • Debutoval v roce 1998 souborem povídek Strážce mloka, kde osvědčil svou schopnost spojit fantastiku s všednodenností.
  • Mezi jeho další knihy povídek patří například Způsoby přežití (1999).
  • Jeho prvním románem byla kniha Mravenec, který chtěl být astronautem (2001).
  • Mapa času (2008) Palmu celosvětově proslavila a vyšla ve více než třiceti zemích.
  • V roce 2012 vydal její volné pokračování s názvem Mapa nebe.

Palma zasadil svůj příběh do století páry, konkrétně do atraktivní viktoriánské Anglie. Zavedl čtenáře do společnosti vysoké smetánky i nejnižších vrstev obyvatel, v londýnských ulicích narázíte na kejklíře, malíře i další pouliční umělce. Vědeckým úspěchům se daří, společnost hltá vědecko-fantastické romány Julesa Verna a celá Británie šílí po cestách v čase. Na těchto historických základech vystavěl Félix J. Palma svůj román Mapa času. K faktům přidal příběh o podniku Murrayho cesty časem, který balamutí společnost na sehrané výlety do roku 2000, a popsal možné paralelní dimenze jednoho světa.

Hra (nejen) se čtenářem může začít

Knihu tvoří tři na sebe zdánlivě nenavazující příběhy, které ve výsledku působí jako zdařilé a vychytralé dílo. Nejdříve se čtenář setkává s osudem mladíka Andrewa Harringtona. Jeho nešťastná láska k nejlevnější prostitutce Marii Kellyové nejprve vypadá jako rebelský protest proti otci. Její život ukončí Jack Rozparovač a Andrew se se smrtí své milé léta užírá, a dokonce chce spáchat sebevraždu. Když se mu ale naskytne příležitost cestovat v čase a vraždě zabránit, jeho další kroky jsou jasné.

A v tento moment si Palma začíná se čtenářem hrát. Děj se postupně stále více komplikuje, i tak ale působí přehledně a realisticky. Palmovi v tom pomáhá postava vypravěče, kterou do svého románu chytře zakomponoval.

Vypravěče pasoval do role toho, kdo disponuje velkou mocí. Nejznatelněji vstupuje do příběhu na začátku a upřímně říká, že je to právě on, kdo vybírá důležité události, které čtenáři prozradí.. Jeho promluva sice postupně klesá, přesto je jasné, že příběh drží pevně v rukou právě on. Sám spisovatel Herbert G. Wells přiznává, že hlavní hrdinové nejsou těmi, kdo určuje svůj příběh či osud. Jeho výrok dobře ilustruje, jak se svým textem pracuje a místy manipuluje i Félix J. Palma.

Jenže kdo je vypravěč? Co o něm víme? Co o sobě prozradí? Má vztah k hlavním hrdinům? Pokud ano, jaký? Proč vybírá jen některé informace? Na tyto otázky sice odpověď nedostanete, ale tajemství kolem jeho postavy jen přidává na tajemné atmosféře celého románu. Vypravěč zajde například až tak daleko, že některé pasáže čtenáři převypráví znova a upozorní ho na detaily, kterých si při prvním čtení možná nevšiml.

Palma drží pozornost čtenářů do poslední tečky

Základy druhého příběhu opět stojí na touze ovládat čas, má ale jiné hlavní postavy a odlišnou zápletku. Teprve ve třetí části Mapy času Palma lišácky spojí všechny linie románu dohromady.

To ale vůbec neznamená, že se děj vyjasní, ba právě naopak. Když už si totiž Palma dal tu práci a na několik desítek stran objasnil celou zápletku, vypadá to, že je příběh u konce. Stačí však jedna jediná věta, kterou autor vše obrátí a znovu překvapí.

Palmovi se podařilo udržet pozornost čtenářů až do poslední tečky. A jak to dokázal? Mapa času má tolik zlomů v ději, že skoro na každé stránce překvapuje. Se lidskou zvědavostí si totiž Palma zahrává nejen prostřednictvím vychytralé postavy vypravěče. Na manipulaci v literatuře a její případné zneužití upozorňuje přímo v románu, a to když Herbert G. Wells vydá Stroj času a jistý byznysnem si na jeho nápadu postaví živnost a balamutí společnost. Jak si tedy může být čtenář jistý, že si s ním podobně nehraje sám Palma? To vše dělá Mapu času knihou s neodhadnutelným koncem.

Félix J. Palma: Mapa času

  • Název: Mapa času
  • Originální název: El mapa del tiempo
  • Autor: Félix J. Palma
  • Přeložila: Iveta Gonzálezová
  • Vydalo nakladatelství: Host Brno 2013
  • Počet stran: 528
  • Doporučená cena: 389 korun