Plány na změnu hymny ovšem nejsou novinkou ani v českém prostředí. Bývalý premiér Mirek Topolánek sice nechtěl měnit obsah národní písně Kde domov můj, přišel však s návrhem na oživení. Nové hudební aranžmá podle jeho názoru lépe vyjadřovalo spojení současnosti a minulosti. „Hymnu prožívám velmi emotivně, je to pro mě píseň číslo jedna,“ vysvětloval v roce 2008 důvod, proč chce lepší melodii české hymny.
O pár let později došlo ke změně státní hymny v Rakousku. V souvislosti se snahou o genderovou vyváženost upravila země pasáž z hymny „vlast velkých synů“ na „vlast velkých dcer a synů“. Nyní však rakouská ombudsmanka volá po zcela nové státní hymně. Současná verze je podle jejího názoru zastaralá (více čtěte ZDE).
V Česku by to neprošlo
Je snad státní hymna něco, co je potřeba přizpůsobovat nové době? „Obecně řečeno, dochází k úpravě hymny při změně státu, například když jeden zaniká a nový vzniká, nebo když se mění ideologický obsah země. Změna národní písně zpravidla souvisí s výraznou politickou změnou,“ říká politolog Josef Mlejnek. „Je ale pravda, že se například může přijít na to, že daná píseň byla historicky třeba skladbou nepřátelského národa, a proto je potřeba ji změnit. I takové paradoxy se najdou.“
Národní hymna je většinou takovou skladbou, která odkazuje na historickou tradici a odráží společenské poměry, byť se může v dnešní době jevit už jako zastaralá. Zároveň se na hymnu coby státní symbol vážou emoce. „Většina hymen má kořeny v 19. století nebo jsou spojeny se vznikem národních států. Ve většině zemí mají lidé k hymně vztah, který vyjadřuje určitou tradici. Proto se zpravidla nechává být a nikdo se v ní nevrtá,“ říká Mlejnek. Případ z Rakouska byl podle jeho názoru způsobem, jak do veřejné debaty promítnout téma genderové rovnosti a jak ji u veřejnosti prosazovat. „O hymnu tam vlastně ani tolik nešlo, jednalo se spíš o prosazování politiky,“ dodává Mlejnek.
Anketa
Měla by se podle vás česká hymna Kde domov můj oživit či aktualizovat?
Rekordmany ve změně státní hymny jsou zřejmě Rusko a Španělsko. V ruské národní písni například časem zmizely pasáže o Leninovi a celkově se text přiblížil změnám doby. Naopak španělská národní hymna, která patří mezi několik málo písní beze slov, se měla při příležitosti olympiády v Pekingu v roce 2008 konečně dočkat textu. Španělský olympijský výbor proto vypsal soutěž, aby si španělští sportovci mohli na stupních vítězů také zazpívat.
Je přitom zajímavé, že českou hymnu Kde domov můj neměnili ani komunisté za minulého režimu. „Je v ní totiž silně zapsána naše národní tradice. Ale mohlo se například stát, že by Kde domov můj zrušili a zavedli Internacionálu či nějakou revoluční píseň.“
Česká hymna kritiku ustojí
Kdyby přece jen byla v Česku otázka změny státní hymny na pořadu dne, podle Mlejnka by tato snaha rozhodně neprošla. „Veřejnost by reagovala velmi negativně. Pokud by chtěl tuto změnu někdo prosadit, narazil by. Česká hymna je silně zapsaná v kolektivním vědomí a panuje na ní víceméně shoda,“ argumentuje Mlejnek.
I tak ale podle jeho názoru není těžké skladbu Kde domov můj podrobit kritice. „Ozývají se hlasy, že je to odrhovačka, že ani básnicky není úplně nejlepší, nebo že je to opěvování přírodních krás a že skladba nezmiňuje žádné vlastnosti českého národa jako hrdinství či síla.“ Právě důrazy na vlastnosti obyvatel, sílu a soudržnost národa se v jiných státních hymnách velmi často objevují. „Češství je v naší hymně vyjádřeno spíše skrze přírodní krásy. Uměleckou i další kritiku ale ustojí,“ dodává Mlejnek.
Spousta Čechů má ale mnohdy problém odrecitovat správně slova české hymny či vyjmenovat všechny státní symboly. „Je to rys každé mladé generace, že k hymně a státním symbolům má poměrně vlažnější vztah,“ říká Mlejnek. I tak by ale podle jeho názoru spousta lidí na změnu národní písně nepřistoupila. „Když je v zemi klid a nic se neděje, což u nás po pádu komunismu relativně klidná doba je, tak lidé státní symboly neřeší. Kdyby nám ale například hrozilo nějaké nebezpečí, tak by se za ní lidé postavili,“ míní Mlejnek.
