14. července 2011 15:10 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rakušané mění hymnu. Už nebudou zpívat
jen o synech, ale i dcerách země

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Rakousko, Vídeň. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rakousko, Vídeň. | foto: Shutterstock
VÍDEŇ Rakouská národní hymna má lépe odrážet rovnoprávnost žen a mužů. Parlamentní strany se shodly na tom, že v pasáži hovořící o "vlasti velkých synů" bude nově začleněno také slovo "dcery".

Podle agentury APA se dá schválení změny očekávat na podzim a od 1. ledna příštího roku už by Rakušanky a Rakušané měli zpívat

1. sloka současné rakouské hymny

Země hor, země řek,
Země polí, země katedrál,
Země kladiv, země s nadějnou budoucností!
Tys domovem velkých synů,
Lid nadaný na krásu

"emancipovanější" verzi své hymny.

K synům přibudou dcery
Po dlouholetých diskusích se na změně shodli sociální demokraté (SPÖ), lidovci (ÖVP) a opoziční Zelení. Podle poslankyň z těchto tří stran však souhlasí rovněž opoziční Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ).


Zatím ještě není definitivně rozhodnuto, jak konkrétně bude nový text vypadat. O tom se chtějí politici poradit s odborníky.

Hovoří se o tom, že čtvrtý verš první sloky "Vlastí jsi velkých synů" by měl získat podobu "Vlasti velkých dcer, synů". Další variantou je například znění "Vlastí jsi velkých dcer a velkých synů".

Historie rakouské hymny

Rakouské císařství si v době napoleonských válek přisvojilo hymnu Kaiserlied, slova napsal Lorenz Haschka, hudbu pak Joseph Haydn. Monarchie píseň užívala až do roku 1918. Se změnou politického systému ale potřebovalo Rakousko i novou hymnu. Tu napsal Karl Renner, hudbu složil Wilhelm Kienzl. Píseň se ale neujala.

Ke konci 20. let, kdy některé politické kruhy usilovaly o spojení s Německem, se vrací Haydnova melodie v nové podobě. Vylepšená podoba měla slova Ottokara Kernstocka.

Po 2. světové válce vzniká hymna nová. Tato kantáta svobodných zednářů se připisovala Wolfgangu Amadeu Mozartovi (Freimaurerkantate, KV 623), ve skutečnosti ji ale složil Mozartův současník Johann Baptist Holzer. Text napsala v roce 1947 básnířka s chorvatskými kořeny Paula von Preradović.


ČTK, Lidovky.cz
  • 10Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz