Vydělávat si mohou Češi už nyní prakticky po celé Unii, vůbec poprvé se jim však naskytne možnost volně se ucházet o práci hned za jižní a západní hranicí republiky.
Zejména nervóznější Rakušané se už v obavě z přílivu levné pracovní síly chystají přijmout nová opatření. Ta by měla zabránit tomu, aby se čeští zaměstnanci podbízeli na trhu za nižší mzdy a vytlačovali tak z trhu domácí pracovníky.
Proto má v Rakousku od příštího roku platit zákon, který pod hrozbou vysokých sankcí zakáže domácím i zahraničním firmám, aby cizincům z nových zemí EU platily méně než Rakušanům. Vedení českých firem ani úřady práce však rakouské obavy nesdílejí. Ani vidina dvojnásobného platu prý Čechy nepřinutí k hromadnému odchodu do Rakouska.
Pro zvětšení rozklikněte
Proto se třeba jihočeské firmy na 1. květen 2011 ani nijak speciálně nepřipravují.
Rakousko poptává pracovníky už dnes
"Situaci před otevřením rakouského pracovního trhu samozřejmě monitorujeme, ale podle mých informací se žádná z velkých firem v regionu neobává, že by kvůli rakouské poptávce přišla o významnou část kvalitních zaměstnanců," řekl LN ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota.
Kdo z Jihočechů podle něj práci v Rakousku chtěl najít a také našel, už tam pracuje bez ohledu na složitější vyřízení pracovního povolení. "Sice žijeme nedaleko rakouských hranic, ale to dojíždění za zaměstnáním do Rakouska přece jen není žádný med, zejména v zimě. A těžko někdo najde práci hned kilometr za hranicemi," uvedl Loukota.
Ani šéf strojírenské firmy Jihostroj Velešín Jiří Gerle se neobává, že by kvalifikovaní strojaři hromadně přestupovali k rakouským firmám. "Takového vývoje se opravdu nebojím. Daleko větší obavy mám z vývoje hospodářství v Německu a USA, tedy na trzích, které jsou klíčové pro náš odbyt," řekl LN Gerle.
Rakousko přitom už dnes, tedy před otevřením pracovního trhu, poptává zaměstnance v řadě zejména řemeslnických profesí. Jenže ani zmíněný dvojnásobný rozdíl v platech už Čechy neláká tolik jako krátce po revoluci, kdy si třeba jako pomocní dělníci mohli z Rakouska přivézt základní kapitál pro své podnikání.
Rakušané ale mají z Čechů obavy
"Když si dnes spočítáte, kolik stojí dojíždění, případně ubytování, už se ta práce v Rakousku tolik nevyplatí. Něco navíc si vyděláte, ale doma vám v práci ujede vlak, a ještě můžete přijít o rodinu," řekl LN Tomáš Hajný, který dva roky pracoval v Rakousku jako nástrojář.
Rakušané mají přesto z Čechů a obyvatel dalších nových zemí EU obavy. A to nejen kvůli přílivu možných uchazečů o práci. Otevření pracovního trhu znamená i to, že se české firmy budou moci volně ucházet o zakázky na rakouském území.
A Rakušané se bojí, že českým zaměstnancům budou platit na rakouské poměry podprůměrné mzdy, a vytlačí tím domácí konkurenci. Ministerstvo sociálních věcí proto navrhuje, aby každá firma musela dávat zaměstnancům minimálně takovou mzdu, kterou si jako minimum v určitém oboru vyjednali rakouští zaměstnanci v kolektivní smlouvě. Pokud by firma platila méně a byla přistižena kontrolou, mohla by dostat pokutu až 100 tisíc eur.
Jenže zákon, který čeká na projednání v parlamentu, má paradoxně řadu odpůrců i mezi vedeními rakouských firem. "Bude to zbytečná byrokracie pro všechny podnikatele," prohlásil například generální sekretář Rakouské hospodářské komory Markus Beyrer. Kontroly se totiž budou týkat jak zahraničních, tak domácích podnikatelů, kteří by mohli zaměstnávat levnou sílu z východu. Komentář k tématu
