"Budeme rozšiřovat aspoň ta chráněná území, která spadají pod krajskou jurisdikci," uvedl hejtman.
Rozšíření chráněných území se tak nebude týkat vojenského prostoru a lokalit ležících na území Plzeňského kraje. "První materiál už mám na stole jako určitou analýzu a pracovní návrh a doufám, že v druhé polovině tohoto roku se nám podaří aspoň rozšířit a scelit ta jednotlivá drobnější území do nějakého rozsáhlejšího přírodního parku," dodal Rath.
Již dříve prohlásil, že kraj bude po vyhlášení přírodního parku usilovat o to, aby se celá lokalita stala do několika let chráněnou krajinnou oblastí.
Komplikace při výstavbě radaru
O tom by ale musela rozhodnout vláda. V médiích se v minulosti objevily informace, že Rath chce tímto způsobem zkomplikovat zamýšlenou výstavbu amerického radaru. Hejtman to odmítl. Poukázal však na to, že podle odborných materiálů, které si nechal kraj vypracovat, je v Brdech mnoho cenných přírodních lokalit, proto by tam radar podle něj neměl stát.
Intenzivní protesty proti radaru a politické diskuse na toto téma v posledních měsících ustaly, protože nová americká vláda se k plánu svých předchůdců vybudovat součásti protiraketového štítu USA v Česku a Polsku staví velmi zdrženlivě. Projekt přehodnocuje mimo jiné i kvůli nynější ekonomické krizi.
Smlouvu o radaru podepsali před rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, parlament ji však dosud neratifikoval. Dokument stáhla ze sněmovny předchozí vláda Mirka Topolánka (ODS), když bylo jasné, že odpůrci základny, především z řad ČSSD a KSČM, by dokázali přehlasovat její stoupence, k nimž patřila zejména ODS. Podle sociologických průzkumů byla proti vybudování radaru většina občanů.
Rath poznamenal, že kraj chce rozšiřovat chráněná území nejen v Brdech, ale i na dalších místech regionu. "Jeden přírodní park jsme už ve středních Čechách vyhlásili, to byla Králičina na Praze-východ," připomněl.