Rath se nesmí stýkat se svým okolím, navíc požádal o samostatnou celu. "Je to poslanec, měl spoustu věcí na přípravu, tak chtěl mít klid, to je pochopitelné," popsal ředitel Ivan Horák serveru Lidovky.cz důvody. Dobrovolnou samotku podle něj vězni podstupují často. "Takových cel tady mám desítky a jsou obvinění, kteří to využívají k přípravě na jednání soudu, nebo jsou na tom psychicky špatně," přiblížil Horák.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kvůli speciálnímu režimu tak musí Rath denní hodinovou vycházku, na kterou má ze zákona právo, absolvovat sám. "Vyvádíme ho i na šlapání na rotopedu," uvedl ředitel. Jednou z mála příležitostí, kdy se obviněný poslanec může s někým setkat, je tak hra stolního tenisu, ani to však není jen tak. "Vždy mu někoho vhodného vybereme, může to být i zaměstnanec," popsal Horák.
Klidný a vzorný
Ratha na Ruzyň přestěhovali z vazební věznice v Litoměřicích loni v prosinci. "Co nám ho přivezli, nebyl s ním sebemenší problém. Je to klidný, vzorný vězeň," prozradil Horák serveru Lidovky.cz. Se známým politikem se zachází jako s běžným vězněm. "Má normální celu jako každý jiný obviněný, standardní vybavení, standardní práva a povinnosti," přiblížil. K dispozici má psací stůl, postel, umyvadlo a toaletu.
Vedle sportování a přípravy na soud David Rath nezapomíná ani na svoje poslanecké angažmá, podal už deset návrhů zákona, v nichž mimo jiné navrhl zlepšení vazebních podmínek. Rád by zvýšil počet návštěv, telefonování a stravovací podmínky. Loni v červnu si před Poslaneckou sněmovnou stěžoval, že vazba v Česku je "novodobá tortura, lámání a týrání lidí".
Pod zámkem je Rath od loňského května, kdy ho policisté zadrželi se sedmi miliony v krabici od vína. Nově má však naději, že se dostane na svobodu. Soud mu minulý týden uložil kauci dva miliony korun, kterou už příbuzní zaplatili. Protože ale žalobce proti rozhodnutí podal stížnost, poslední slovo bude mít Krajský soud v Praze. Případné propuštění by kromě Ratha uvítal i ředitel Horák. "Doufám, že to brzo skončí. Novinářský zájem není moc příjemný," posteskl si.
