Kutné Hoře univerzitu, Brdům národní park, vesnici za Ruzyní Národní knihovnu. Jistě, za ty dva roky jsme si zvykli, že už nikoho nezajímá původní porušení pravidel soutěže, že z blobu se stala politická karta dvou soupeřících táborů, ale tohle už je moc.
Nezapomněl hejtman Rath, že tu jde o Národní knihovnu? Ví vůbec jako akademicky vzdělaný člověk, komu, čemu a jak má ta instituce sloužit? Tak proč si z nás dělá legraci? I největší ignorant by měl mít jasno, že Národní knihovna musí být v širším centru a široce přístupná – světový trend se vyslovuje dokonce pro nepřetržitý provoz. A který zájemce či student by jezdil až za Ruzyň, víme-li, že tu polohu neustál ani rockový klub Delta na sídlišti Dědina, o dost blíže městu?
Když loni Milan Knížák navrhl, aby se blob postavil na místě Kongresového centra, možná si to představoval jako Hurvínek válku, ale jeho nápad měl dvojí racionalitu. Jednak by zmizelo normalizační obludárium Paláce kultury a pak je to přímo na metru. Avšak jediné, co pojí blob s letištěm, je slovo národní – Národní knihovna, národní aerolinky. A to je hodně bizarní společný jmenovatel.
Kaplického projekt byl vymyšlen pro Letnou, pro okraj městské pláně známé skrze svou spontaneitu a provizoria – dočasné stadiony, koňská závodiště, sokolská cvičiště a především cirkusy. Ať už se nám blob líbí či nelíbí, vyjadřuje letenskou atmosféru cirkusových šapitó, stál by těsně u metra a na dohled od univerzitních areálů.
Symbolem Ruzyně – pomineme-li věznici – jsou hangáry. Má se snad Kaplického projekt přebudovat k obrazu hangáru? Nebo má blob kynout na pusté rovině jako... Lidová tvořivost by už nějaký příměr jistě vymyslela a přijala. Například Rathovo lejno.
Nezapomněl hejtman Rath, že tu jde o Národní knihovnu? Ví vůbec jako akademicky vzdělaný člověk, komu, čemu a jak má ta instituce sloužit? Tak proč si z nás dělá legraci? I největší ignorant by měl mít jasno, že Národní knihovna musí být v širším centru a široce přístupná – světový trend se vyslovuje dokonce pro nepřetržitý provoz. A který zájemce či student by jezdil až za Ruzyň, víme-li, že tu polohu neustál ani rockový klub Delta na sídlišti Dědina, o dost blíže městu?
Když loni Milan Knížák navrhl, aby se blob postavil na místě Kongresového centra, možná si to představoval jako Hurvínek válku, ale jeho nápad měl dvojí racionalitu. Jednak by zmizelo normalizační obludárium Paláce kultury a pak je to přímo na metru. Avšak jediné, co pojí blob s letištěm, je slovo národní – Národní knihovna, národní aerolinky. A to je hodně bizarní společný jmenovatel.
Kaplického projekt byl vymyšlen pro Letnou, pro okraj městské pláně známé skrze svou spontaneitu a provizoria – dočasné stadiony, koňská závodiště, sokolská cvičiště a především cirkusy. Ať už se nám blob líbí či nelíbí, vyjadřuje letenskou atmosféru cirkusových šapitó, stál by těsně u metra a na dohled od univerzitních areálů.
Symbolem Ruzyně – pomineme-li věznici – jsou hangáry. Má se snad Kaplického projekt přebudovat k obrazu hangáru? Nebo má blob kynout na pusté rovině jako... Lidová tvořivost by už nějaký příměr jistě vymyslela a přijala. Například Rathovo lejno.
