"Je to úplně jiný typ reaktoru. Rozptylu radiace do okolí by měla zabránit reaktorová nádoba a hlavně ochranná obálka. Ani jedno černobylské reaktory neměly," vysvětlila.
On-line rozhovor |
Havárie ve Fukušimě je zatím podle Drábové hodnocena 4. stupněm INES, tedy havárie bez vážnějšího rizika vně zařízení. "Na elektrárně nemůže z principu dojít k jadernému výbuchu, za žádných okolností," upřesnila.
Dosud naměřená radiace podle ní není silná: "Maximální naměřené hodnoty zatím dosahovaly okolo jednoho milisievertu za hodinu, ale rychle klesly na úroveň desítek mikrosievertu za hodinu. Takže bych si troufla odhadnout, že den pobytu u plotu Fukušimy je zatím ekvivalentní spíše jednomu důkladnému CT vyšetření," říká Drábová.
Čtěte také |
Technici japonské elektrárny chladí jádra reaktorů 1, 2 a 3 slanou vodou, aby zabránili jejich roztavení, které hrozí, protože u reaktorů selhalo běžné chlazení.
"Chlazení mořskou vodou je v tomto případě poslední východisko, poslední možnost, jak odvádět zbytkové teplo. V případě, že dojde k tavení paliva, je recept pořád stejný, co nejdříve obnovit chlazení a hlavně držet celistvost ochranné obálky reaktoru. To je poslední bariéra, chránící lidi a okolí," upřesňuje Drábová.
Reaktory zalité mořskou vodou však zřejmě nebude možné uvést znovu do provozu: "Podle mne jsou bloky FD1 a FD3 z hlediska dalšího provozu odepsány, u FD2 to ještě není tak zřejmé. Palivo z poškozených bloků budou muset časem vyjmout a nějak dlouhodobě zabezpečit, technologie na to jsou," dodává expertka. Japonci tak podle ní přišli na nějakou dobu o důležitý zdroj energie.
