Obě strany chtěly vytvořit novou koaliční vlády "národní spásy", jejímž úkolem by bylo udržet zemi v eurozóně a pokračovat v ostrých úsporných opatřeních. To se jim, po sečtení 95 procent hlasů, nepovede.
Po sečtení hlasů v asi třetině volebních okrsků obdržela pravicová Nová demokracie jen 19,05 procenta hlasů. Její dosavadní koaliční partner, levicová strana PASOK, je třetí s 13,3 procenty. Obě strany tak mají společně v 300členném parlamentu 150 poslanců. K vytvoření koalice je potřeba 151 poslanců.
"Nastala hodina strachu pro zrádce vlasti"Řečtí neonacisté, kteří v předčasných parlamentních volbách získali skoro sedm procent hlasů a budou zastoupeni dvěma desítkami poslanců, bouřlivě oslavovali svůj nebývalý úspěch. Předseda Zlatého úsvitu Nikos Michaloliakos prohlásil: "Veni, vidi, vici (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem)". "Chci poděkovat těm statisícům Řeků," kteří nás volili, prohlásil pětapadesátiletý Michaloliakos. Zároveň neskrýval své zadostiučinění nad tím, že jeho strana, která v zemi zmítané hlubokou ekonomickou a sociální krizí zabodovala protipřistěhovaleckou a protievropskou rétorikou, zanechala za sebou řadu jiných uskupení, která její extremismus kritizovala. "Nastala hodina strachu pro zrádce vlasti," zahřímal na svolané tiskové konferenci, z níž nechal podle serveru deníku To Vima vyhodit některé novináře, kteří při jeho příchodu nepovstali. "Tohle je teprve začátek," řekl také podle agentury AFP nevraživě směrem k zahraničním dopisovatelům, které jeho hnutí obviňuje z šíření lží o jeho ideologii. |
Vůdce Nové demokracie Antonis Samaras připustil, že řečtí voliči projevili naplno zklamání z dosavadních tvrdých úsporných opatření vynucených eurozónou, která výměnou za to finančně zachraňuje Řecko před bankrotem. Samaras prohlásil, že bude usilovat o zmírnění dosavadních podmínek pomoci. V eurozóně chce každopádně Řecko udržet.
Předseda PASOK Evangelos Venizelos prohlásil, že jeho strana zaplatila tvrdou cenu za to, že bojovala proti krizi. Vyzval k vytvoření široké koalice za účasti co nejvíce stran, která by převzala odpovědnost za další směřování Řecka. I on se vyslovil pro to, aby země pokračovala v krocích, které by ji zachovaly v eurozóně.
Proti nim ale stojí v čele s radikálnější levicí směsice opozičních stran, které spojuje tvrdý odpor proti dosavadní politice drastických škrtů.
Druhé místo si v neděli vybojovala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) s 16,67 procenta hlasů. Její šéf Alexis Tsipras už v nedělí řekl, že bude usilovat o sjednocení stanovisek celé řecké levice, aby se snažila usilovat o zastavení politiky ústupků a škrtů.
Šéf Koalice radikální levice Alexis Tsipras prohlásil, že jeho úkolem bude nyní sjednotit stanoviska celé řecké levice, aby se snažila svou větší vahou usilovat o zastavení politiky ústupků a škrtů. Řekl, že evropské národy se nemohou podřizovat "barbarským a ponižujícím" memorandům (podmínek zmírnění dluhové zátěže výměnou za reformy a výdajové úspory). Výsledky voleb označil za "mírumilovnou revoluci".
Vůdkyně komunistů Aleka Paparigová potvrdila nesmiřitelný postoj, když odmítla vyjednávat o případné koalici levicových stran v čele s Koalicí radikální levice.
Problémové Řecko:Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem už má v různých formách pomoci přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč). Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla v lednu na nový rekord 21,8 procenta. |