Při prvním pohledu se vám lustr španělského studia enPieza! bude nejspíš zdát jenom zajímavý. Až na ten druhý si všimnete, že místo křišťálových ověsů je celý ze starých propisek.
Recyklované výrobky většinou neuvidíte v obchodech, musíte po nich zapátrat na internetu. "Stejně jako v případě biopotravin si musíme zvyknout, že "zdravější" je dražší. Pak teprve začneme recyklovaný design víc kupovat," komentuje situaci David Řezníček, ředitel společnosti Konsepti, která jako jedna z mála dováží například recyklovaná křesla Guilia Capelliniho.
Domácí recyklovaná produkce se ale postupně rozrůstá a rozšiřuje možnosti ekologického bydlení. Vždyť nakupovat jenom dovezené designérské kousky by bylo stejné jako živit se brazilskými biojablky.
Bezprostřední recyklace
"Celé nás to napadlo, když jsme na konferenci ve Vídni viděli stolky vyrobené ze starých bubnů od praček," vypráví Lenka Drápalová, odpovědná za projekt Trash Made. Sama není designérka, ale "jen" zaměstnankyně firmy recyklující odpad.
Šperky a bytové doplňky z elektroodpadu pro ně vyrábějí tři externí návrhářky včetně designérky Anny Kozové. "Nejvíc mě baví, že jde o bezprostřední recyklaci, nic se nemusí tavit nebo přepracovávat. Jednotlivé kusy vždycky nanejvýš rozebereme a hned použijeme jako materiál." Jejich výrobky mají sloužit také jako propagace recyklace elektroodpadu, a tak ke každému kusu připojují příběh s podrobným popisem, čím vlastně dřív byl.
Stejným způsobem pracuje většina designérů - pozměňují nebo úplně převracejí původní funkci předmětů a dávají jim nový význam. Z plechových barelů se stávají křesla a ze starých křídel boeingu třeba postel nebo bar. Petra Farghali zase na Fleru distribuuje svoje výrobky z ohýbaných elpíček. "Byl jich plný byt, do kterého jsme se nastěhovali, a nikdo je nechtěl," mluví o prvním materiálu pro originální mísy a stojany na lahve.
Kreativitu ovšem očekávají designéři i od svých zákazníků. Kalifornský designér Nathan Tobiason například svůj stolek sestávající z děrované plastové desky a lahví od vína doprovází slovy: "Při skládání stolku můžete použít jakýkoli počet lahví od tří do pětapadesáti. Nejen že je zrecyklujete, ale navíc i vystavíte."
Němec Gabriel Wiese je sám nejlepší reklamou své značce Korkart. S oblibou se prochází po Saalfeldu, kde žije, oblečený v dlouhém kabátu, kalhotách a klobouku z korkových špuntů. Stejnými špunty polepuje dřevěné konstrukce a vytváří z nich originální plastiky, ale také křesla a stoly.
Tvůrci se většinou snaží použít materiál, který by byl jinak určený k likvidaci. "Někdy se lidé opravdu diví, když jim vysvětluji, jaký materiál používám, ale většinou je to pro ně možnost, jak vyjádřit svůj souhlas s ekologickým trendem," říká Karin Toopová. Pod značkou Toop nabízí na webu křesla, sedací vaky a tašky ušité ze starých reklamních bannerů.
Řada recyklovaných produktů sice vypadá jednoduše, ale často se za nimi, stejně jako za běžným nábytkem a doplňky, skrývají hodiny designérského přemýšlení. I mezi designovými doplňky se ale najdou recykláty, které si každý zvládne doma vyrobit sám.
Designér Greg Tate nabízí hned osm způsobů, jak si vyrobit lampu. Jednoduché drátěné konstrukce obaluje stovkami kolíčků na prádlo nebo kovovými ramínky na šaty.
Švýcar Nicolas le Moigne dokonce získal za svůj šroubovací nástavec, který udělá z každé plastové lahve zalévací konvičku, ocenění časopisu Designboom v soutěži REthink+REcycle. Většinou jde ale o mravenčí práci.
Koneckonců s vhodným podkladem je možné vyrobit i pohovku Nickle od Johnyho Swinga. Komu by se ale chtělo polepovat dvojmístnou sedačku tisícovkami desetníků?
Co bude dál? Recyklované domy
Nejprve někoho napadlo vytvořit z recyklovaných materiálů něco kompaktnějšího než křeslo nebo postel. Vznikla třeba fortelná knihovna newyorského ateliéru Lot-ek, konstruovaná jenom ze starých umyvadel. Protože je zavěšená na pantech, funguje nejen jako úložný prostor, ale také jako dělicí prvek, který lze podle potřeby posunout.
Od stěn už není daleko k domům. Typickým příkladem je dům Erika Stekelenburga, architekta ze studia 2012architekten, které se přímo specializuje na produktový design i architekturu z recyklovaných materiálů. Stekelenburgova Villa Welpello byla postavená z vyřazených textilních strojů, starých navijáků na kabely a zábrany proti vlhkosti tvořily mořské škeble.
V Nizozemsku se pomalu stávají běžnou součástí architektury domky ze starých lodních kontejnerů obložené terakotovými květináči a vpůlce dubna byla na Tchaj-wanu představena první plastová budova - výstavní sál postavený z jednoho a půl milionu PET lahví.
