Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Reformě penzí hrozí krach. Zahubit ji může nezájem

Názory

  20:35
Už jste se rozhodli, jestli část svých plateb na důchod budete namísto státu odvádět penzijním fondům? Jestliže nikoliv, nepropadejte panice. Koneckonců, ani většina penzijních fondů se zatím nevyjádřila, jestli budou mít zájem tyto peníze vůbec spravovat.
Za každých deset let práce v rizikových podmínkách  by se mohl věk nástupu na...

Za každých deset let práce v rizikových podmínkách by se mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu. foto: Shutterstock

A přitom měla penzijní reforma podle některých prognóz představovat pro fondy zlaté vejce... Přestože lze očekávat, že penzijní fondy nakonec otevřou zájemcům i nové "reformní" účty, jejich současné váhání není zas tak moc předstírané. Obávají se totiž, že o tyto účty nebude valný zájem.

Ze zlatého vejce se tak stane v podstatě byznys o ničem. Tato zpráva je ale špatným signálem nejen pro fondy, ale hlavně pro stát. Skutečnost, že populace stárne a na důchody je potřeba stále více peněz, je neoddiskutovatelná. Stejně jako to, že prostředky na jejich výplatu se postupně zmenšují.

INFOGRAFIKA

Protože stát nechce dramaticky navýšit odvody na sociální pojištění, zbývá mu jediné - přenést část odpovědnosti za výplaty důchodů na soukromé fondy. Aby tento model reformy fungoval, je zapotřebí zajistit, aby podstatné množství lidí do fondů skutečně začalo spořit. To se ale podle všeho nestane.

Stát totiž v přípravě důchodové reformy selhal. Již nyní je zřejmé, že se mu nepodaří ze státního systému financování odehnat, respektive penzijním fondům přihnat, masy lidí. Stejně důležité jako nastavit jednotlivé parametry odvodů totiž byl i marketing, tedy přesvědčit lidi, aby do fondů začali spořit. Přesvědčování by bylo bezpředmětné pouze v případě, kdyby odvody peněz do fondů byly povinné.

ČTĚTE TAKÉ:

Od toho nakonec vláda kompromisně odstoupila. Vládě tak nyní zbývá pokusit se lidi věrohodně vystrašit, že budou-li se v důchodu spoléhat výhradně na stát, budou živořit.

Taková kampaň však také nemá velké vyhlídky na úspěch. Občané jí totiž neuvěří. Díky Řecku sice již vědí, že i stát může zbankrotovat, avšak díky Bruselu chápou, že to až tak velká hrozba není - někdo to prostě zaplatí, a hotovo.

Důchodová kvazi reforma je tak ještě před svým schválením odsouzena k neúspěchu. Zhruba čtyři a půl milionu Čechů (tedy přes 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel země), kteří si již na důchod ve fondech spoří bez ohledu na to, co jim poradí stát, bude spořit i nadále.

Zakládat si další penzijní účet s nejasnou budoucností pro ně nemá smysl. A ani většina těch, co dosud na důchod nespoří, nezačne odkládat část peněz do fondů. Proč by také měli? Jediným argumentem pro tuto skupinu lidí by byla vidina rychlého zbohatnutí, tedy zhodnocení jejich úspor.

PSALI JSME:

Takovou vizi ovšem fondy působící na domácím trhu nenabízejí. Může za to i systém jejich regulace. Ten například vyžaduje, aby fondy zajišťovaly střadatelům kladné zhodnocení jejich vkladů v každém roce. Penzijní fondy v Česku proto mají v porovnání se zahraničními konkurenty ultrakonzervativní portfolia (do dluhopisů investují kolem 90 procent a do akcií pouze 1 procento) a v případě vyššího zisku si „syslí“ část peněz do příštích období -aby byly schopné zhodnocovat vklady i v horších obdobích.

Nejefektivnější penzijní reformou by proto byla změna regulací, která by fondům umožnila nabízet atraktivnější výnosy. Ty by možná napomohly odlákat od státu k fondům i jedince, kteří takový přesun zatím odmítají.