Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Čech tu nemá co pohledávat. Heydrichovy plány na konečné řešení české otázky

Česko

  6:43
PRAHA - Již dlouho, a zejména v letech po listopadu 1989, se vedou velké diskuse na téma, kdo více ublížil v klíčovém desetiletí 1938–1948 česko-německým, respektive československo-německým vztahům. Starší text LN přinášíme v rámci výročí smrti českých parašutistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Říšský protektor Reinhard Heydrich (vlevo) a státní tajemník říšského protektora K. H. Frank (vpravo) na Pražském hradě. foto: NA / VHA

Rozpory všeho druhu mezi českými a německými, zvláště národními a politickými zájmy se z rakousko-uherské monarchie přenesly i do nově vzniklého československého státu. Ten byl budovaný na mnohonárodnostním principu, takže nejen Češi a Slováci, ale i Němci, Maďaři, Židé a další národnosti měli ústavně zakotvená plná národní a občanská práva. Již první dva roky existence nového státu však poznamenaly německé separatistické tendence v pohraničních oblastech.

Mnichov jako počátek řešení

Čeští Němci měli zaručenu možnost politického působení, kterou zaštiťovala především Německá nacionální strana. Stejně tak ústava deklarovala jejich právo na národní, ekonomický a kulturní rozvoj prostřednictvím všemožných spolků a institucí, včetně německé univerzity. Zvláště po nástupu Hitlerova režimu se ale na program nacionálně militantních Němců stále hlasitěji dostávala tzv. česká otázka.

Zachránil by Heydricha český doktor? Německá média připomínají atentát i Lidice

Ta podle stoupenců Konrada Henleina měla řešit národnostní poměry v celém českomoravském prostoru. Od poloviny 30. let byla stále arogantněji stavěna do souvislosti zásadního bytí či nebytí německého národa v centrální Evropě. Řešení pak přišlo v podobě bezprecedentní mezinárodní dohody uzavřené na popud nacistů 29 .září 1938 v Mnichově.

Vzápětí však byla česká otázka povýšena na klíčovou součást nacistické stavby „nové Evropy bez hranic“. Po obsazení českých zemí se stala cílem nacistické okupační politiky. Jejího řešení se ujal především státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank, jenž se nijak netajil nenávistí a zlobou vůči českému národu. Jeho politická pozice a obecná evropská situace mu k radikálním krokům zprvu příliš nepomáhala. Nijak mu to ale nebránilo v tom, aby na ní pracoval s cílem zbavit český národ národního sebevědomí i historického povědomí, ale také hospodářské základny. Rozvinutou zemi se chystal maximálně využít ve prospěch nacistických plánů.

Česká otázka dostala od jara 1940 navíc i akademický rozměr, když se jí začali věnovat pronacističtí intelektuálové na Německé Karlově univerzitě (NKU). Vedl je rektor SS-Standartenführer prof. Wilhelm Saure, specialista na otázky zemědělského osídlení v Rasovém a osidlovacím úřadě SS (RuSHA). Byl jmenován zvláštním pověřencem říšského prorektora pro slovanská vědecká zařízení. Saure kladl akcent na slavistická studia a rasový výzkum. Od července 1940 se NKU začala v české otázce silně angažovat a její závěry směřovaly k úplnému, konečnému řešení – k postupnému zániku českého národa.

Podobné názory zastávaly i sudetské kruhy, jež Franka podporovaly v jeho vyhlazovacích názorech vůči Čechům. Na konci roku 1940 už nacisté plán odnárodnění Čechů i Moravanů ani neskrývali.

Operace Anthropoid

Heydrich vnesl do „řešení české otázky“ zrůdný systém

Příchodem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy nabyla česká otázka nejen nového obsahu, ale především razantnějšího naplnění, plně podřízena heslu jeho protektorátní mise: „Dělat vše, co slouží Evropě, jak ji Velkoněmecko buduje, a zamezit všemu a potírat vše, co jí škodí!“

Co Německé říši a tím i Evropě škodí, důrazně definoval již na prvním setkání se členy protektorátní vlády 28. září 1941, avšak již bez jejího předsedy gen. Aloise Eliáše, kterého gestapo zatklo o den dříve: „Jednou tu žijete uprostřed osudového evropského prostoru... pochopte konečně, že obyvatelé tohoto prostoru nemohou dělat politiku v zájmu Londýna a Moskvy...“

(Pro naše čtenáře jsme se pokusili zrekonstruovat den atentátu na R. Heydricha)

Operace Anthropoid: Z Hradu nosil zprávy o Heydrichových cestách. Nacisté o něm neměli tušení

Eliášovým uvězněním a oficiálními proslovy v den vyhlášení stanného práva Heydrich slovem a činy dláždil cestu ke generálnímu plánu řešení české otázky, s nímž nacistické špičky seznámil 2. října 1941 v Černínském paláci slovy: „Tato část Říše je součástí Říše... Tento prostor se musí stát jednou německým a Čech nemá v tomto prostoru koneckonců co pohledávat...“

Heydrich mluvil o nutnosti poněmčení „české sebranky“ a naznačil, jak je nutné Čechy rozdělovat: jednu skupinu tvořili lidé, kteří měli „správnou rasu a správné názory“, a ty bylo možné snadno poněmčit. Druhou skupinu tvořili lidé se „špatnou rasou a špatnými názory“, a ti se měli odsunout „někam na východ“.

Základ „rasového národnostního stavu“ tvořila střední vrstva, kterou Heydrich opět rozdělil na „rasově špatné jedince se správnými názory“ a „rasově dobré jedince se špatnými názory“. S prvními počítal v říši, ale bylo nutné zabránit tomu, aby měli děti. Druzí dle Heydricha „jsou nejnebezpečnější, protože tvoří vůdcovskou vrstvu s dobrou rasou“. Tu bylo nutné rozbít: část pokusně usadit v čistě německém prostředí a poněmčit, ale pokud by se osudu zdráhali, bude nutné je „postavit ke zdi!“.

K realizaci toho záměru se Heydrich již nedostal, měl však následovníky, kteří „českou otázku“ řešili tvrdě a krutě.

Autor:

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...