4. prosince 2016 15:28 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Renzi možná doplatí na potíže bank, říká politoložka. Hrozí krize eura

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 18Diskuse
Itálie a její referendum o změně ústavy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Itálie a její referendum o změně ústavy | foto: Reuters
PRAHA Neúspěch italského referenda o ústavní reformě by znamenal potenciální krizi eurozóny. Itálie sama své banky zachránit nezvládne, říká Lada Šušlíková, politoložka specializující se na Itálii.

LN: Víkendové italské referendum o reformě ústavy podle jejích zastánců zjednoduší přijímání zákonů, oponenti ale mluví o omezení demokracie a svěření příliš velké moci vládnoucí straně. Jak hodnotíte tyto argumenty?
Chápu argumenty obou stran, v návrhu je totiž spousta pozitiv i negativ. Jsou tam body, které jsou pro Italy nejenom prospěšné, ale i nezbytné, pokud chce stát politicky i ekonomicky nadále fungovat. Politická nestabilita totiž podporuje tu ekonomickou, která zemi provází už asi 15 let.

Reforma přináší zásadní a hluboké změny, které jsou nejdůležitější od druhé světové války. Naprosto zásadní by byla proměna stávajícího parlamentního systému. Itálie fungovala v rámci dokonalého bikameralismu (dvoukomorovost – pozn. red.). Poslanecká sněmovna a Senát si byly naprosto rovnocenné, nyní by se ale hlavním a jediným reprezentantem legislativní moci měla stát dolní komora, zatímco Senát se stane nepřímo voleným sborem reprezentující italské regiony. Dojde také k redukci počtu senátorů z 315 na 100.

LN: Mluví se i o centralizaci země...
Ano, reforma také přináší zásadní posun v územně správním uspořádání. Mělo by dojít k navrácení pravomocí centru a Itálie se znovu stane centralizovaným státem. Je velmi zvláštní vytvořit ze Senátu reprezentanta regionů, ve stejnou chvíli ale těmto regionům odebrat pravomoci.

Oslabením Senátu by mělo dojít k posílení akceschopnosti vlády. Neakceschopnost italských vlád se projevila zvláště v ekonomické krizi, kdy kabinety počínaje Silviem Berlusconim přes Maria Montiho a Enrika Lettu až do současnosti nebyly schopny provést potřebné reformy. Svou roli v tom bohužel hrál Senát, často jen odpor několika jeho členů.

LN: Zmínila jste přesun více moci vládě. Třeba britský časopis Economist je právě kvůli tomu proti reformě a doporučil Italům hlasovat ne....
Kdyby to byl jen přesun moci vládě, dalo by se to na italské poměry ještě přijmout, on je tam ale přesun kompetencí přímo do rukou premiéra. Matteo Renzi už i mluví o tom, že nebude prvním ministrem, ale spíš získá pravomoci typu německého kancléře. Mělo by také dojít k přesunu pravomoci rozpustit dolní komoru z rukou prezidenta do rukou premiéra, což je strašně silný nástroj.

Renzi často spojuje předkládané zákony v parlamentu s otázkou důvěry vlády. Ve chvíli, kdy bude moci rozpustit sněmovnu, by to byla naprosto zásadní koncentrace moci přímo do rukou premiéra. To ale neplatí ani v Německu, kterým se Renzi inspiroval. Vzniklo by tak potenciální riziko opakovaných politických krizí.

LN: Reforma politického systému zůstává ale poněkud ve stínu obav z budoucího vývoje, kdy by se k moci mohly dostat antisystémové strany typu Hnutí pěti hvězd. Budou Italové hlasovat podle svých názorů na reformu, nebo půjde spíše o to, zda svrhnout vládu, nebo ne?
Sám Renzi si zavinil, že Italové budou hlasovat o spokojenosti s jeho vládou. On sám prohlásil, že je referendum jeho osobní záležitost. Opakovaně se vyjadřuje, že pokud referendum neprojde, tak podá demisi. Já si sice myslím, že spousta z těch návrhů je rozumných, Renzi je ale bohužel tlačil i proti vůli části spolustraníků. Když si uvědomíme, že nastoupil po Enriku Lettovi, jehož odvolalo vedení jeho vlastní strany, tak vidíme, že vnitrostranická podpora je strašně důležitá.

Renzi možná doplatí i na to, co se stalo v posledních letech v ekonomice. Italy nejvíce zasáhla krize, utrpěli zcela zásadní pokles výroby a nepovedlo se mu rozhýbat zatuhlý pracovní trh. Krizi zažilo také italské bankovnictví. V posledních letech muselo být zachráněno několik bank a bohužel na to doplatily běžné italské rodiny. Podle pravidel EU se na záchraně musí nejdříve podílet akcionáři a držitelé dluhopisů. Mnohé rodiny přišly o celoživotní úspory av zemi došlo k řadě osobních tragédií včetně sebevražd. Myslím, že se Renzimu poslední roky dominantního vládnutí nasčítají.

LN: Pokud tedy reforma neprojde, jaký nastane vývoj?
Renzi prohlašoval, že v případě odmítnutí reformy rezignuje. V poslední době jsem ale s překvapením zaznamenala, že řekl, že by za určitých okolností mohl ve funkci zůstat a dokončit započatou práci. Nikdo samozřejmě neví, jak se nakonec rozhodne, stejně důležitý ale bude postoj Demokratické strany, která ho může odvolat a dosadit jiného premiéra. Scénářů může nastat několik: pokud neprojde referendum, Renzi zůstane a bude se dál snažit prosadit reformu – to ale není pravděpodobné. Nebo podá demisi a prezident ho (nebo jeho spolustraníka) může opět jmenovat premiérem.

Další možností je ustavení úřednické vlády nebo budou vypsány předčasné volby. Úřednický kabinet by ale neměl tak širokou podporu jako stávající vláda a reformy by prosazoval jen těžko.

LN: Hodně voličů se podle průzkumů ještě nerozhodlo. Může hrát v hlasování roli „efekt Trump“ – ať už jako podpora antisystémových stran, nebo naopak donutí lidi přijít kvůli strachu z nich?
Ano, určitě. V posledních měsících v rámci politického vývoje – brexitu, zvolení Trumpa – vidíme posilování Hnutí pěti hvězd. V současnosti je to nejsilnější politická strana. Pokud se nestane nějaká neočekávaná věc a budou se konat předčasné volby, tak v nich zvítězí. Hnutí ale nemá s vládnutím zkušenosti, a pokud dostane příležitost, jako například v Římě, ukazuje se, že mu reálná politika až tak moc nejde.

LN: Bývalý premiér Silvio Berlusconi Italy vyzval, aby hlasovali proti reformě. Jak moc na jeho apely voliči ještě slyší?
On stále má 50 poslanců a 42 senátorů, což je nezanedbatelná síla i v rámci parlamentu. Jeho podpora je oproti dřívějšku mizivá, na odpis byl už ale několikrát a dokázal vždy vstát jako fénix z popela, ztrojnásobit preference během několika málo měsíců a mistrně využít problémů vládní garnitury ve svůj prospěch. I když mu teď průzkumy nepřejí, ani přes jeho vysoký věk bych ho rozhodně neodepisovala.

LN: Zmiňovala jste problémy s předluženými bankami. Nejvíce se v této souvislosti mluví o bankovním domu Monte dei Paschi. Investoři se obávají i o osud dalších bank. Může Itálie rozkolísat celou eurozónu?
Ano, protože problém není jen s bankou Monte dei Paschi di Siena, ale i bohužel i se středními a malými bankami. Itálii vůbec nejvíc trápí vysoké procento nesplácených úvěrů. Itálie jich má 18 procent, Velká Británie asi 1,5 procenta, Francie okolo pěti procent. Banky je nutné restrukturalizovat, a to nejen z hlediska úvěrů, je nutné získat zahraniční kapitál. Neúspěch referenda ale může vyvolat velkou politickou a s tím spojenou i ekonomickou nestabilitu. Může dojít ke snížení ratingu Itálie. Je otázkou, zda by si země pak byla schopna zajistit potřebný kapitál pro záchranu bank. Pokud by museli sanovat banky samotní Italové, pravděpodobně by to nebylo v jejich silách a odnesli by to znovu drobní střadatelé.

Neúspěch referenda tedy je potenciální krizí eurozóny. Pozitivní ale je, že Hnutí pěti hvězd prosazuje v případě odmítnutí referenda a následných předčasných voleb odchod z eurozóny. A Beppe Grillo není zdaleka jediný, kdo to navrhuje. I další politici z různých stran uvažují, jestli by neměla Itálie z eurozóny odejít.

LN: Kvůli možnému rozkolísání eurozóny hodnotí někteří pozorovatelé referendum jako evropskou událost roku, srovnatelnou s brexitem...
U brexitu se také očekávalo rozkolísání a pokles měny. Faktem ale je, že Velká Británie je na tom ekonomicky mnohem lépe než Itálie. HDP na hlavu je nyní v Itálii stejné jako ve druhé polovině 90 .let. Za 15 let nedochází v Itálii k ekonomickému růstu, prohlubuje se krize v bankovním sektoru, nefunguje pracovní trh. Britové nepotřebují příjem zahraničního kapitálu na zachraňování vlastních bank. Obávám se, že by Itálie byla v mnohem větších problémech.

LN: Proč v Itálii stoupá obliba euroskeptických stran? Jde spíš o důsledky globalizace, nebo hraje roli i uprchlická krize?
Je to kombinace všech těchto faktorů. Itálie byla v posledních letech postižená několika ranami, recese byla hodně hluboká. Vždy, když se zdálo, že se odrazí ode dna, přišla další rána. Problém bank postihl řadu italských rodin. Vinu vidí i u nařízení Evropské unie, že se na sanaci bank mají podílet i drobní akcionáři.

Stejně tak viní EU z migrační krize, v níž nejsou třeba země Visegrádu ochotny přijímat uprchlíky. Za letošní rok jich přišlo do Itálie přes 170 tisíc. Velký problém je hlavně na jihu. Za normální ekonomické situace by je země absorbovala, v recesi je to ale složitější. Navíc došlo k ohromné deziluzi po zemětřesení. Lidé si stěžovali, že migranti bydlí v hotelích, zatímco oni ve stanech. A v nich zůstávají doteď.

  • 18Diskuse
Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.