Ze šesti postsovětských zemí, do jejichž sblížení s EU investoval Brusel mnoho času, peněz a diplomatického úsilí, byla Ukrajina vždy nejvyšší metou. Pro její blízkost k Rusku ale zároveň metou nejriskantnější, uvádí Reuters. Kdyby byla EU zápas o Ukrajinu vyhrála, mohlo by to být obtížné vítězství, přinejmenším v krátkodobé perspektivě.
|
Rusko v takovém případě hrozilo zablokováním plynovodů na Ukrajinu, což by znamenalo, že EU musí najít řešení. Ukrajinská měna je navíc nadhodnocená, ukrajinský dluh rizikový a podmínky půjčky Mezinárodního měnového fondu nedojednané.
Nyní se ale Evropa nemusí ohlížet na mezery v ukrajinském justičním systému, na ukrajinskou politiku ani na korupci. Ukrajina je teď problém Moskvy, které Kyjev dosud dluží za dodávky plynu 1,3 miliardy dolarů (26 miliard korun). Evropě jen zůstal trpký pocit, že byla naivní a nechala se Moskvou vyšachovat, píše Reuters.
Evropané se mohou zlobit sami na sebe
Značný ohlas má rozhodnutí ukrajinského vedení i v ruském tisku. Podle vlivného listu Kommersant vyhlíží rozhodnutí ukrajinské vlády logicky. "Reálná pozitiva ze zahájení integrace s EU by přišla až v dlouhé perspektivě, zatímco negativa z roztržky s Moskvou by se mohla projevit už zítra," píše list.
"Prudké zhoršení už nyní složité hospodářské situace by před prezidentskými volbami mohlo pro prezidenta Viktora Janukovyče znamenat nejen porážku, ale i další závažné problémy, pokud by se k moci dostali jeho političtí oponenti," uvádí Kommersant.
Zlobit se mohou Evropané jen sami na sebe, soudí v komentáři zpravodajský server Lenta. "Metody politického a ekonomického nátlaku Moskvy na Ukrajinu už měly Brusel dávno přesvědčit o tom, že soutěžit s Kremlem s využitím ničeho jiného než vysoké diplomacie je zbytečný podnik," konstatoval server.
Více ČTĚTE ZDE |
