V malé kavárně ve staré čtvrti krymské metropole Simferopol se sešla skupina Ukrajinců, kteří přes internet sledují ukrajinské zprávy a diskutují o tom, co je čeká. "Jsme připravení, sbalení, můžeme odjet třeba zítra, když se rozhodneme," tvrdí čtyřiašedesátiletý ukrajinský podnikatel Serhij, který se dosud živil prodejem kuchyňských spotřebičů. Celé jméno ale říct nechce, bojí se.
Serhij se narodil ve východoukrajinském Charkově, do Simferopolu se přestěhoval před 30 lety a oženil se tady. "Dobré časy na Krymu jsou pryč," tvrdí nad šálkem kávy. "Zkusím teď prodat svou firmu, abych netratil tolik, a pak odejdu." Ukrajinci tvoří asi 23 procent dvoumilionové populace Krymu, a jsou tak druhou největší národnostní skupinou hned po Rusech, kteří tvoří 58 procent obyvatel. Mnoho Ukrajinců se na poloostrov přestěhovalo až po roce 1954, kdy Sovětský svaz Krym věnoval ukrajinské republice.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal zákony, které stvrzují připojení Krymu k Rusku. Odsudky Západu, jenž proti anexi protestuje, Moskva nebere v potaz: její kroky prý ospravedlňuje to, že chránila své občany před "fašistickou hrozbou z Kyjeva", kde byl nedávno po krvavých protestech svržen proruský prezident Viktor Janukovyč.
Minulou neděli krymské úřady uspořádaly referendum o odtržení Krymu od Ukrajiny, v němž absolutní většina 97 procent voličů hlasovala pro. Někteří Ukrajinci jsou teď pod tlakem a cítí, že všichni - od ruských sousedů až po úřady - sledují, co budou dělat.
Linka pro navrátilce
"Být tady člověku nahání strach, protože když zastáváte jiný než radikálně proruský postoj, můžete se stát obětí násilností," řekla v jednom nedávném rozhovoru Halyna Džikajevová, ředitelka uměleckého centra v Simferopolu.
Do pátku překročilo hranice z Krymu směrem na Ukrajinu 900 lidí. Ministerstvo sociálních věcí v Kyjevě už oznámilo, že zavedlo speciální linku pro navrátilce z Krymu, kde by jim měli pomoci například s nároky na penzi, sociálním pojištěním nebo hledáním nové školy pro děti.
"Pohraniční stráže vedou statistiku o tom, kolik lidí se stěhuje do jiných ukrajinských regionů. Jsou mezi nimi rodiny s dětmi i jednotlivci," říká ukrajinská poslankyně Galina Lutkovská, která má na starosti oblast lidských práv.
Rozhodovat se musí studenti i vojáci
Rozhodování, zda zůstat nebo odejít, čeká i ukrajinské studenty na krymských univerzitách. "Nevím, jestli bych se cítila divně, kdybych jako Ukrajinka žila v Rusku, ale... tohle neumím přijmout. Nechci to," říká studentka historie Ksenia Semenčenková.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se tento týden konečně shodla na vyslání pozorovatelů na Ukrajinu, Moskva ale tvrdí, že jejich mandát neplatí pro Krym.
Někteří členové ukrajinských pořádkových sil, kteří sloužili na Krymu, se balí poté, co jejich pozice obsadili Rusové. Část z nich chce zůstat na poloostrově, kde se narodili, jiní jsou ale smíření s tím, že budou přeloženi jinam. "Přestěhuji se s rodinou na Ukrajinu a budu dál sloužit tam," řekl mladý důstojník Slavik, který dosud pracoval nedaleko Simferopole. "Odejdeme hned, jakmile dostanu příslušný rozkaz."
