20. září 2013 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Revoluce v jídle se
nepovedla. Jíme víc a hůř

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 40Diskuse
Fronta před řeznictvím. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fronta před řeznictvím. | foto: Dana Kyndrová
PRAHA Češi nežijí zdravěji než před rokem 1989, i když k tomu mají mnohem lepší podmínky. Překvapivé údaje statistiků ukazují, že jídelníček Čechů byl před skoro čtvrt stoletím v některých ohledech lepší než v době přeplněných supermarketů. Co jsme tedy jedli před léty a co jíme dnes?

Sedmdesátiletá Věra Kolářová z Českých Budějovic vychovala s manželem tři děti, to poslední přišlo na svět v roce 1972. Rodina si nikdy nežila nad poměry, ani za socialismu nepatřila k prominentům. A podle toho vypadalo i stravování. "Na všechno jsme museli stát fronty. Na maso, na zeleninu, na ovoce. Ještě že existovala sousedská výpomoc. Jakmile se v masně objevila játra, kdo v domě zprávu zachytil, hned ji předal dál," říká paní Kolářová.

Zelenina Čechům nechutná:

Tehdejší nákupy ale měly podle ní i své výhody. "Tenkrát jsem manželovi napsala na papírek, že má koupit jogurt, a stoprocentně jsem věděla, že ho také přinese. Jogurt byl totiž v obchodě obvykle jednom jeden. Dnes mu musím detailně vysvětlit, co má vlastně přinést, a stejně někdy vybere něco, co s jogurtem nemá nic společného," směje se Kolářová.

Mečoun z Tichomoří

Sametová revoluce v roce 1989 neznamenala jen znovunabytí svobody a otevření hranic, ale něco, co by se dalo nazvat banánovou revolucí. Poloprázdné regály v obchodech se rychle zaplnily, a to nejen do té doby nedostatkovými banány. Pojem nedostatková potravina přestal existovat. Kdo měl peníze na maso z mečouna uloveného v pondělí v Tichém oceánu, mohl ho mít v úterý na stole. A výsledek? Jak se na našich stravovacích návycích projevil fakt, že si můžeme na rozdíl od dob socialismu koupit naprosto všechno, na co právě dostaneme chuť?

Publikace 61 let českého strávníka, kterou vydal Český statistický úřad, dává na tuto otázku alespoň částečnou odpověď. A srovnání je to v mnoha ohledech možná překvapivější, než by se mohlo zdát. "Podíváme- li se na spotřebu v jednotlivých komoditách, nemůžeme jednoznačně tvrdit, že by se Češi dnes stravovali lépe a zdravěji," říká Miroslav Koberna, člen vedení Potravinářské komory ČR.

Jak jsme jedli?

V posledním roce totality snědl průměrný Čech 97,4 kilogramu masa, z toho většinu (49,9 kg) vepřového a 30 kilo hovězího, vypil 94,1 litru mléka, zkonzumoval 9,4 kilogramu másla a 7,8 kilogramu sýrů. Jako přílohu si pak dal 82 kilo brambor, 56 kilogramů chleba, přidal 68 kilogramů čerstvé zeleniny a 70 kilo ovoce. Vše zapil 151 litry piva, 13 litry vína a 46 litry limonády. Po dobrém obědě si pak uvařil 1,94 kilogramu kávy a vykouřil u toho 1776 cigaret.

A průměrný Čech o 24 let později?
Celková spotřeba masa se v Česku snížila o necelou pětinu, přičemž pokles se týká především hovězího, kterého sní Češi zhruba třikrát méně než za socialismu (9,1 kilogramu). Obliba vepřového poklesla jen mírně, zato drůbeže se zkonzumuje v České republice dvakrát tolik než v roce 1989. Češi dnes také snědí o 40 procent více sýrů, zato ale spotřebují o čtvrtinu méně vajec a mléka. Výrazně se snížila spotřeba chleba, zato se dvojnásobně zvedlo množství zkonzumovaných těstovin.

Žijeme dnes zdravěji?

"Problematický je zejména pokles spotřeby hovězího, související nejen s cenou, ale i kvalitou, která má ve výživě důležité postavení. A nežádoucí je také prakticky vyloučení telecího masa," tvrdí Koberna. U drůbežího je podle něj přínos sporný vzhledem k diskutabilní kvalitě drůbeže, která se do Česka dováží ze zahraničí a přitom se velkou měrou podílí na spotřebě.

"Hlavním problémem zůstává razantní nárůst používání přídatných látek do potravin a celkové snížení kvality produkce v souvislosti s cenovou politikou obchodu," tvrdí Koberna.

Upadající kvalita

Právě o kvalitě potravin v době socialismu a dnes se vedou rozsáhlé diskuse. "Celý život jsem se těšil, až padne komunismus. Ale jestli pro mě bylo něco po revoluci zklamáním, pak je to kvalita jídla," říká devětačtyřicetiletý Luděk Pouzar, vyučený kuchař a absolvent hotelové školy. Podle něj se sice dříve muselo všechno shánět ve frontách, ovšem když už si někdo koupil špekáček, byl opravdu z masa. Potraviny se navíc nekontrolovaly až na regálech obchodů jako dnes, ale přímo ve výrobnách. Protože dovoz potravin byl minimální, stačila kontrola výroby v domácích zařízeních. "Také se, a to ani v hromadných jídelnách, zdaleka tolik nevařilo z polotovarů," tvrdí Pouzar.

Ti, kdo srovnávají socialistickou potravinovou nabídku s tou dnešní, obvykle nezapomenou zdůraznit, že za socialismu se v potravinářství až tak příliš nevyužívala chemie. Názor je to ovšem diskutabilní – o tomto tématu se vůbec nemluvilo a tam, kde nebyla chemie, se alespoň šidilo, ředilo a nastavovalo. Bio od sadaře "Za komunistů vlastně bylo prakticky všechno bio," tvrdí překvapivě dlouholetý výživový poradce Petr Fořt. Jenže se opět nejednalo o snahu režimu zajistit pro obyvatelstvo zdravé "ekopotraviny".

V uzavřené ekonomice se jednalo o ryzí nutnost. Aby lidé dostali na stůl alespoň některé základní potraviny, muselo se improvizovat. Až sedmdesát procent ovocemírného pásma dostupné v roce 1989 v českých obchodech pocházelo nikoliv od sadařských firem, ale z výkupu od zahrádkářů. Jablka byla na rozdíl od dnešní nabídky strupatá, neforemná, ale zřejmě "bio".

Nostalgické vzpomínky na chutě ze socialistických samoobsluh a konzumů však mnohdy dávají zapomenout na negativa kolektivistického hospodaření. Jednotná zemědělská družstva neváhala používat obrovské dávky chemických hnojiv, pesticidy, lidé žili ve smogu a zamořeném životním prostředí. Obaly potravin nejenže nepřinášely údaje o složení zboží, ale zejména ty plastové byly samy o sobě toxické.

Jak dnes rodiny plýtvají?

Jestli lze nějakou potravinu skutečně označit za vítěze sametové revoluce, pak to nejsou kdysi nedostatkové banány nebo pomeranče, ale nealkoholické nápoje. Žádná jiná potravinářská komodita nezaznamenala tak strmý nárůst obliby. Spotřeba nealkoholických nápojů, zejména všech druhů slazených limonád a minerálek, stoupla za dvacet let takřka trojnásobně. Podobným, jen o trochu menším nárůstem se může pochlubit čokoláda.

Češi a alkohol

V roce 1989 vypil každý Čech v průměru 8,2 litru čistého lihu, dnes se jedná o takřka deset litrů. Mírně se snížila spotřeba piva, zároveň ale o 30 procent stouplo množství vypitého vína a o takřka 10 procent spotřeba lihovin. Od sametové revoluce pouze ve dvou letech (1991 a 2011) Češi vypili méně alkoholu než v roce 1989. Absolutně rekordním rokem byl rok 2005, kdy se v Česku v přepočtu na litry vypilo nejvíce alkoholu v historii.

Samostatnou kapitolou při srovnání stravovacích návyků zůstává alkohol. I když dříve byly už dopoledne hospody plné dělníků, kteří si "odskočili" z práce na deset piv, což už dnes není rozhodně obvyklý jev, celková spotřeba alkoholu po revoluci zůstala prakticky stejná, a v některých porevolučních letech se dokonce významně zvýšila.

 "Za minulého režimu se stal z člověka závislý alkoholik zejména tím, že chodil po hospodách. Dnes ale více lidí pije doma, zvýšil se také rapidně počet žen alkoholiček," vysvětluje primář Psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře Jiří Dvořáček. A důvod? "Ženy dělají hodně věcí, které před dvaceti lety nedělaly," argumentuje lakonicky lékař.

 Ani co se týče spotřeby tabáku, se v Česku rozhodně nežije zdravěji. V roce 1989, kdy se smělo kouřit nejen ve vlacích, ale snad i v čekárně porodnice, vykouřil průměrný Čech 1776 cigaret za rok, dnes jich vykouří takřka 2000. A to přes masivní protikuřáckou kampaň a zákaz kouření na mnoha veřejných místech. K cigaretám se přidaly i drogy. Spotřeba kávy se zvedla o pětinu.

Dva a půl prášku denně

Při pohledu na statistická čísla ale zřejmě musí každého napadnout, jak je možné, že se v Česku sice zřejmě nejí a nepije zdravěji než v časech totality, ale přitom se neustále zvyšuje střední délka života. I na tuhle otázku ale mají někteří odborníci vysvětlení.

"Není to životním stylem ani zdravějším stravováním, ale pokrokem v medicíně. O tom, kolika nemocným dnes lékaři dokážou zachránit život, se nám v minulosti mohlo jenom zdát," tvrdí výživový poradce Petr Fořt.

Stravovací návyky se ale podle něj alespoň u většiny populace rozhodně nezlepšily. Právě naopak: "To ale nemá vůbec nic společného s tím, že by snad komunismus přispíval ke zdraví." Takový je podle Fořta prostě trend v celém civilizovaném světě. "Deset procent lidí se snaží jíst a žít zdravě, zbytek se přejídá, kouří, léčí stres alkoholem, jí obrovské množství jídla zamořeného chemií a do toho neustále polyká prášky," tvrdí Fořt. Každý den se podle něj setkává s lidmi, kteří se snaží řešit svou obezitu a zároveň berou antidepresiva a jiné léky.

Průměrný Čech spolkne dva a půl prášku denně, spotřeba léků stoupla od roku 1989 minimálně na dvojnásobek. "Jenže ani medicína není všemocná. Pokud to současná generace takto povede dál, bude přes veškerou pomoc lékařů závidět předchůdcům, že se dožili sedmdesátky. Možná máme lepší životní prostředí, co se ale týče stravy a životního stylu, zdravěji nežijeme," tvrdí Fořt.

  • 40Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz